Nevinnost

Když jsem na to náhodou narazil v telce, zpočátku mě to moc nebralo, ale někdy od momentu, kdy je Tomáš obviněn, to už upoutalo mou pozornost a bavilo až do konce. Finální zvrat mě šokoval, ale dává to pak celé o to víc smysl, a tím spíš mě to přimělo pocítit respekt ke scénáři, který mi přišel velmi promyšlený - líbí se mi na něm třeba to, v kolika různých významech se zde objevuje titulní motiv nevinnosti (trestněprávní nevina, sexuální nezkušenost/panenství, nevinnost mentálně postižených lidí ve smyslu nezkaženost přetvářkou) nebo i ten finální vtípek, kdy je závěrečný titulek KONEC doprovozen slovem "NEVINNOSTI". Možná z toho námětu šlo dostat ještě trochu víc, ale osobně jsem i tak hodně spokojený a rád, že jsem se k tomu filmu náhodou dostal. Víc podobných českých dramat ze současnosti bych jen uvítal. (04.07.2022)

SPOJLERISSIMUM! O původním pracovním názvu "S pravdou ven" i stávajícím podtitulu "Lásky se nikdy nezbavíš" jsem chtěl původně napsat, že jsou pěkně debilní, ale než jsem tu větu dopsal, došlo mi, že jen přiblble znějí a vlastně jsou velice vyýstižné. Poněkud se nemohu rozhodnout, jestli jsou J+H tak geniální, nebo tak šmíráčtí. Posuďte sami: Po uběhnutí 73 z celkových 98 minut zjišťujeme, že až dosud jsme sledovali vlastně prolog. Obviněný je vinen a Linhartová je zrcadlově překlopená Aňa, nebo naopak. Obě holčičky to a ho chtěly a chtějí pořád; ta v prologu si vymýšlí a jde s tím ven, ta druhá to žije a drží v sobě a on je právem odsouzen za vraždu. Takto ta konstrukce dává smysl a J+H si ještě přisazují "paralalením" případem spoluvězně Zlatka. Celých těch 73 minut je to banální film, zbytek je monstrózní. Zajímavé je, že ani v jedné z obou částí nesledujeme drama hlavní postavy, tedy křivě obviněného pachatele, nýbrž drama vyšetřovatele (v prologu), resp. oběti (ve zbytku). Hlavní postava neprožívá drama, vlastně neprožívá nic, prožívají ti okolo, s čímž bohužel koresponduje i Vetchého projev: zatímco všichni ostatní hrají výborně, Vetchý hraje úplně dutě. Nebo je to schválně? Pan doktor má vážný problém, nakonec se ukazuje, že to on je jejich problém, nebo možná on je postavou, na niž jsou naloženy jejich problémy, a nic jiného v sobě nemá. Takže co? Je ten film hoden tohoto komentáře? Nevim nevim. Přece jen se mi nezdá, že by sustředěností na vyšetřovatele celých prvních 73 minut autoři cílevědomě sledovali něco smysluplného (třeba odvedení divákovy pozornosti, nebo protipól oběti, jíž patří druhá část, s obviněným jako záměrně prázdným středem). A co to hraní si s různými podobami "nevinnosti", viz retrdovaný synek, který je tam jen tak mimochodem? A co to Anino slovo "pokání"? To přece nelze do příběhu jen tak vyprdnout, pane Jarchovský. (10.08.2020)

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Na prvý pohľad nenápadný film v jadre prináša mnoho tém, ktoré môžu (aj nemusia) divácky osloviť. Príbeh samotný nie je až taký pútavý, to, čo mňa osobne najviac zaujalo bolo pár silných momentov, ktoré mi v mysli vŕtajú ešte doteraz (Láďov výsluch maloletej Olinky, Láďov kamenný ksicht pri monológu exmanželky, scéna "pravdy" blízko jazera... ) Najzaujímavejšia bola pre mňa jednoznačne Láďova postava, ktorú geniálne stvárnil Hynek Čermák. Nestojí síce v centre pozornosti, avšak svojim charakterom a správaním pozornosť púta. Pre mňa určite príjemné prekvapenie. (16.01.2012)

Hřebejk je mizernej režisér (někdy). A spolu s Jarchovským vymysleli naprosto nezáživný a nekonzistentní příběh. Po naprosto příšerné Kawasakiho růži jsem od nich žádné veledílo nečekal, takže jsem byl v některých chvílích dokonce příjemně překvapen. Ale jako celek film opět v podstatě selhává. Marně pátrám po tom, co tímto snímkem chtěla výše jmenovaná dvojice svým divákům sdělit... V začátku filmu se tvůrcům ještě jakž takž dařilo vybudovat pocit ohrožení a napětí, které nemělo žádný konkrétní původ. (A takovéto budování atmosféry oceňuji). Poté se tento pocit proměňuje ve skutečnou hrozbu, která ale není tak závažná, jak by se z termínu "z vrcholu na absolutní dno" mohlo zdát. Tato část (trvá cca 60 minut) ještě docela dává smysl, ačkoliv se jedná o materiál, který by se lépe vyjímal v televizi. Poté přichází závěrečný zvrat (posledních 20 30 minut), který působí naprosto nepatřičně - celá ta první hodina náhle působí úplně zbytečně. Vyvolávat tam mezi dvěma postavami nějakou analogii je nesmyslné, protože obě se dočkaly jiného zacházení, stejně tak kontrast mezi osudem jedné postavy přibližně v polovině filmu a na jeho konci také nikam nesměřuje... Autoři chtěli říct moc, ale neřekli skoro nic. (07.01.2011)