Červená Karkulka

Červená karkulka (je drsný, že ani distributor to neumí správně pravopisně napsat) je původně francouzská pohádka, kterou sebral Ch.Perrault. V jeho podání ovšem končí smrtí babičky i Karkulky, jelikož jde o pohádku výchovnou varující mladé slečny před cizími pány. Moderní mix je jakýmsi slepencem od Stmívání, přes Vlka, Vlkodlaka k Vesnici a ještě asi tuctu dalších filmů. Obecně lze říci, že jde o červenou knihovnu zahalenou do pohádkového kabátu. Vizuál je velmi podařený a ani nevadí občasné kýčovité záběry s barevným listím či východem slunce. Škoda, že se tvůrci neodhodlali pro dospělejší variantu. Více krve, vášně, syrovosti a horroru by snímku jen prospělo. Hudba velmi dobrá, herecké výkony nevyrovnané. Hezky se kouká na obrázky, zejména les je okouzlující. Ovšem Společenství vlků od N.Jordana (1984) se vydalo tou lepší cestou. (21.10.2012)

Snad 20 minut jsem měl ruku na spoušti a přesto jsem nepřepnul. Od začátku bylo zřejmé, že bude scénář chatrný, ale ponurá atmosféra, výprava, slušná kamera a takové to: Vlk je někdo z vás, mě přimělo film dokoukat přesto že se mi chtělo spát. Ono to ani na tři hvězdy nebude, ale v tomto žánru už byly natočeny kvanta daleko horších sraček s trapnými monstry, že jsou nakonec ty 3 hvězdičky docela optimální. (03.01.2021)

Červená Prdelka překvapivě zase tak špatná není, ale obsahuje základní tři faktory, které jí sráží do kolen. 1) Natočila jí režisérka Stmívání a dotáhla do ní všechny nedotaženosti, zbytečnosti, nelogičnosti a impotenci. 2) Film má pro každou věkovou (cílovou) skupinu něco a ve výsledku nebaví žádnou, protože jednoduše jednu otráví tím, co baví druhou. 3) Vlk je uboze směšný a programátor ho vytvořil po 4 lajnách kokainu, litru Bechera a při tvorbě mu ještě kouřila vietnamská prostitutka. Přitom Karkule má pár světlých okamžiků, jako chvílemi zajímavou atmosféru, Solomona a jeho vojáky a ... nic. Pokud by tento film nechtěl slíznout zadky třináctkám (které mimochodem bavit nebude), pak by jistý potenciál měl. Bohužel vítězí gel na vlasy a perfektní peeling v podání hlavních postav (mužských). 44% (28.05.2011)

Jako nic, ale vůbec nic jsem od toho nečekal, ale film mě mile překvapil. Čekal jsem Karkulku věčně běhající po lese. A co jsem dostal? Karkulku nařčenou z čarodějnictví, vlkodlaka , který se přestal ovládat a co víc, dostal jsem i překvapivý konec. Už jsem si říkal, že ten vlkodlak mohl být ve filmu někdo jiný než Peter a vůbec jsem nečekal, že babičku sežere její syn vlkodlak jenom proto aby ho neprozradila. Takže to pro mě byl zajímavýa zážitek a říkejte si co chcete, sice tam trocha toho románu jako ve Twilight byla, ale i tak to za mě jsou výborné 3 hvězdičky, jelikož větší či menší nedostatky tady určitě najdete - netřeba vyjmenovávat. (19.05.2012)

Nenechte se napálit úvodními atmosférickými titulky. Že je něco špatně pochopíte v třetí minutě filmu, kdy na scénu skočí namachrovaný chlapeček s nastajlovanou ofinou a udělá pózu a la Twilight (ano, jako ostatní budu i já narážet na režisérčin předchozí film, protože Karkulka ho v mnohém připomíná). Připomínám, že mně Twilight (první díl) nevadí a myslím si, že v rámci možností jako film funguje. Karkulka je ale dementní film, kde se spousta postav chová dementně, že byste je nejradši vzali po kebuli pánví (ano, mluvím i o tobě, Amando). Hlavní hrdinka je otravná, do všeho se plete a je hloupá. Její dva nápadníci jsou panáci bez charismatu (to i ten Patyzón ho má!). A Gary Oldman? Jeho postava se chová afektovaně a tak nelogicky, že jediným výsvětlením jejího chování by bylo šílenství. Ale ani na okamžik jako šílenec nevypadá (a to je Gary umí tak dobře, sakra). Hardwicková je pozérka a natočila hloupý film. Tečka. PS: Moje hvězda je za ne úplně trapnou výpravu a odhalení toho, kdo je opravdu vlkodlak. Pusťe si radši Společenství vlků. (21.06.2011)