Black Mass: Špinavá hra

Johny Depp se po deseti letech nějakým nedopatřením octnul v normální roli. Není pirátem, kadeřníkem, upírem, indiánem ani pirátem. Je to gangster... rovnou ten největší v historii Bostonu. Sice má na sobě tradičně tolik makeupu, že by to stačilo na natření jachty, jeho výkon ale hravě strká do kapsy všechny ty kokoty, který ztvárnil doposud. A je to fajn! První polovina filmu je dokonce víc než skvělá. Jakmile ale už není koho vraždit, film upadá do rutinní dramatický krimi kaše, kterou známe ze Zákona a pořádku. V rámci žánru se tedy nic světobornýho nekoná, je ovšem příjemnou změnou vidět zase něco, co se nezabývá zbytečnostma a jede si to ryze onen brutální příběh jednoho a mnoha lidí, kteří v touze po moci zrazovali a mordovali koho mohli. Nuže technicky a herecky bezchybný, scénáristicky ale všechna esa padnou v první hodině a pak už není moc na co koukat. Slabší čtyři. (11.10.2015)

Johnny Depp! Celý film si ukradl pro sebe a dobře tomu tak, protože ten zbytek budil rozpaky. Teď nemám na mysli ostatní herce. Ti nezklamali. Problém je v poněkud suchopárné a rutinní režii, která nedokáže vtáhnout do děje a drží si k postavám až moc velký odstup. Vše pak působí jen jako rekonstrukce. Velmi dobře obsazená, technicky výborně zvládnutá, ale pořád jenom rekonstrukce. Jedinou přidanou hodnotu tak tvoří právě Depp, ale ten zahrál natolik ďábelsky, že film povyšuje do nadprůměru. 70% (21.12.2015)

Nikoliv skvělé, ale velmi koukatelný průměr. Chápu, že ne každý může být Scorsese, ale tohle vyprávění plyne na vlně nevzrušivosti, kde za celý film utkví pouze tři zajímavé scény, až si člověk říká něco o promarněném potenciálu. A potom ani nepomůže známá pravda, že film je charismatický tak, jako je charismatický jeho hlavní představitel. Je to škoda, protože Depp je fan-ta-sti-cký. Ten jeho pichlavý, zlověstný pohled, stačí, když na vás upře zrak, promluví a strachy lezete po stůl. Skvělá práce, Johnny, škoda jen, že film samotný s tebou zdaleka nedrží krok. (05.04.2016)

Tak tomuhle říkám "reálný" ponor do jižního Bostonu, místa, kde bylo v osmdesátých letech minulého století poměrně rušno. Proč? Protože nic nebylo přepálené na úkor skutečného příběhu o jednom z nejhledanějších gangsterů Jamese Bulgera. Johnny Depp sice nebyl skromný, co se týká honoráře, ale dobře udělal, že to nakonec vzal, protože hrál Jimmyho naprosto bezchybně a já jsem ho dokonce při počátečních záběrech vůbec nepoznala. Faktem je, že byl alfou a omegou celého hereckého týmu. Pozorovat jeho tvář při různých nepříjemných úkonech a rozhodnutí, byl skutečný zážitek i když ne zrovna oku lahodící. Plus styl vyprávěnou formou byl taky vítanou změnou v podobně laděných filmech, takže u mě velká spokojenost. (22.10.2015)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)