Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

Radko 

všechny recenze uživatele

Peklo na Zemi nastane, keď vypuknú spory v rodine. Tentoraz tureckej. Sila tradície je veľká a z pohľadu dnes propagovanej voľnosti vzťahov v euroatlantickom kultúrnom okruhu vyznieva to, čo sa deje v islamských rodinách ako násilné a nespravodlivé vyobcovanie "nehodnej" ženy z rodiny. Psychoteror non plus ultra. Ťažko hodnotiť, pretože vnucovanie určitého spôsobu života kultúrne odlišnej komunite v histórii spôsobilo a spôsobuje spústu tragédií. Film pôsobí presne takto - určený USA/EÚ publiku vzbudí len hnevlivé reakcie voči fanatickým zadubencom ctiacim tradície. Len pre zaujímavosť: ak porovnám štatistiku vzťahových útokov na Slovensku s tou, ktorá je uvedená v tunajšom obsahu filmu zisťujem, že veľkých rozdielov niet. Počet útokov na partnerku (zväčša zo žiarlivosti) sa veľmi nelíši od útokov na partnerku z dôvodov straty úcty rodiny. Rozdiel je, že kým tunajšie ataky sú zväčša situačné (alkohol, hádka, príp. oboje), tie turecké podmieňuje nepriepustná tradícia, neodpúšťajúca ženám, ktoré sa rozhodli žiť po svojom. Nenávisť prenesená na potomkov bola pre mňa novinkou a skôr ju považujem za scénaristickú barličku napomáhajúcu drásavému záverečnému vyzneniu, usvedčujúcemu turecké rodinné tradície z beznádejného tmárstva a spiatočníctva. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". ()

Reklama

Cappuccino 

všechny recenze uživatele

Hrozivú aktuálnosť (a snahu o upozornenie na ňu) snímku nejde rozhodne uprieť. Spracovanie ma však príliš neoslovilo. Mohol by som dokonca aj pritvrdiť a povedať - nechalo celkom chladného. Najmä vyvrcholenie, ktoré malo byť "čereniškou na torte" bolo akési.. ja neviem. Jednoducho sa mi potvrdil fakt, že od prespríliš kladne hodnotených filmov nemám očakávať zas tak veľa. Lepší priemer. [MFF Cinematik 2011, PN] ()

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem velice dlouho odkládal a teď toho začínám litovat. Cesta do hlubin života turecké rodiny žijicí v Německu, je plná překážet a zvláštních tradic, nad kterými vám občas bude rozum stát. Dívky trpí kvůli těmto hlubokým kořenům. Toto choulostivé téma mě vzalo za srdce a ten konec... Ach, ten konec. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Cizinka nesoudí, ale ukazuje. Ale i jen tím u většiny Evropanů vyvolává soud a po tomhle filmu si snad každý musí říct, že tohle do naší civilizace postavené na anticko-křesťanských základech zkrátka nepatří. Jenže zároveň pokládá otázku všem zarytým odpůrcům (včetně mě) islámské migrace do Evropy, jestli máme právo se k těmto obětem zvykového teroru otočit zády. Ještě před dvěma hodinami bych řekl "ať si tam zůstanou, do toho nám nic není". Jenže teď nevím. Zavrtalo se mi to pod kůži a nevím co s tím. Co se konce týče, tak ten budu vydýchávat ještě hodně dlouho. 90% ()

Galerie (38)

Zajímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama