Cizinka

,,JAKO ŽENA JSEM SE ROZHODLA ŽÍT SAMA. POŠKODILA JSEM VAŠI ČEST. ZNIČILA JSEM DŮSTOJNOST NAŠÍ RODINY. A NYNÍ JE BEZ RODINY I MŮJ SYN. MAMI, VY JSTE VŽDYCKY ŘÍKALA, ŽE KREV JE HUSTŠÍ NEŽ VODA. ŽE JSME SILNÍ, JEN KDYŽ JSME POHROMADĚ. OTČE! NEZAVRHUJ NÁS...PROSÍM!“..... /// ....jinej kraj, jinej mrav........DNES NA TÉMA: ,,žena a její postavení v turecké komunitě (společnosti)“. TA STEJNÁ RUKA, KTERÁ TĚ MLÁTÍ, TĚ I HLADÍ. FACKA NEBO DVĚ – TO NENÍ DŮVOD K ÚTĚKU. Jenže Umay má svoji palici. Teď sedí na své oblíbené židli u rodičů v Německu, nešťastná a vyčerpaná.... Je fajn sledovat film, kterej točil někdo, kdo ví o čem vypráví a jak to má vyprávět. Jednoduchý dialogy - přímo k věci a společnost, které nemusím rozumět, ale musím ji vzít na vědomí. Stejně jako Umay. Problémy, které její odchod od manžela způsobí se nám, při čísle 49% (rok 2009) rozvodovosti v ČR, zdají nepochopitelný. Ale pro společnost, která na slova ,,ženská emancipace" odpovídá ,,džihád“ - je to CESTA DO PROKLETÍ. Možná, že je kráva Umay, možná je debilní její rodina. Záleží na vás, ale každopádně tenhle film nenechá nikoho v klidu. Ať už jste či nejste Turci. TRAGÉDIE PLNÁ LÁSKY A NENÁVISTI. Co k tomu dodat. Snad jen ,,jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ...! Silný zážitek, ale Incendies se mi líbilo víc! (Možná proto, že je víc filmovější...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zejtra mám svatbu s Turkem. (Nejmenuje se Roman a nechytá za Český Budějovice). Je to Ebuzet Atalan (?) a je z Ankary (?). 2.) Přemejšlím, jestli by fungovalo manželství ,,na dálku“ s Turkem (myslím to vážně – toho hokejistu nechte bejt!). 3.) Nevím, jaký problémy vedou ke zničení obyčejný turecký rodiny. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (08.05.2011)

Hodně zajímavé je sledovat, jak významný je pojem rodina pro Muslimy. Tento pojem totiž zachází za onu krajnost a vytváří tak hrůzné a smutné příběhy, jako se mi tu snažil odvyprávět tento film. Celou dobu jsem Umay přál lepší život. Celou dobu jsem ale měl pocit, že je to horší a horší. Závěr mě pak absolutně setnul. To se nedá popsat, ale musí se to ty dvě hodiny prožít. Je vidět, že muslimská rodina je tak strašně iracionální a složitý proces, až jsem rád, že nejsem její součástí. (04.04.2016)

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. (25.06.2014)

Tento film jsem velice dlouho odkládal a teď toho začínám litovat. Cesta do hlubin života turecké rodiny žijicí v Německu, je plná překážet a zvláštních tradic, nad kterými vám občas bude rozum stát. Dívky trpí kvůli těmto hlubokým kořenům. Toto choulostivé téma mě vzalo za srdce a ten konec... Ach, ten konec. (17.11.2011)

Tradice je svině. Nejednu otázku k zamyšlení nabízí tohle drama, které neodsuzuje a nepodsouvá konkrétní názory tvůrců. Je tak na divákovi, jak se postaví k látce, ve které jsou zákony turecké komunity tvrdé a neměnné, i když je manžel hlavní hrdinky násilné hovado. Křehká Umay se tak rozhodne pro cestu svobodné matky, jenže snaha o emancipaci má zostuzující vliv na celou její rodinu žijící v Berlíně. Sebezničující pokusy (s trochou citového vydírání ze strany tvůrců) o kontakt s rodinou tak vedou k neodvratnému konci. Dialogy jsou k věci, herci jsou typově přesní, mimika Sibel Kekilli pak naprosto výborná. Kompaktní a stále aktuální záležitost rakouské „Fatih Akin“.. (22.04.2012)