Požáry

1+1=1, to bolo pre mňa šokujúce zistenie, chvíľu som zostal sedieť ohromený. Keď to zjednoduším Incendies (výstižnejší by bol preklad Zhorenisko) je film o tom ako minulosť človeka v určitej chvíli dostihne. Tento spletitý príbeh je vystavaný s ľahkosťou, prechody z jedného časového pásma do druhého sú plynulé, zmenu signalizujú tváre matky a dcéry. Rekonštrukcia minulosti funguje ako desivý prejav a súčasne vytvára vnútornú dynamiku príbehu, ktorý nás zavedie do čias občianskej vojny v nemenovanej krajine Blízkeho východu (fakty poukazujú na Libanon). Film je tak trochu postmoderne ladený, pôsobí ako mozaika, ktorá nedáva zmysel, keď je neúplná. V ľudskom živote jednoduchá matematika často neplatí, kto si to včas neuvedomí, zostane prekvapený, ako ja v závere tohto filmu. (04.11.2012)

Prvních čtyřicet minut je zabijáckých! Přičmoudlá roštěnka jde k autu (5 minut), přičmoudlá roštěnka plave v bazénu (8 minut), přičmoudlá roštěnka plácá s bratrem (6 minut), přičmoudlá roštěnka jede (7 minut), přičmoudlá roštěnka jde (12 minut), přičmoudlá roštěnka hledí k obzoru (2 minuty) a vy zálibně sledujete tlačítko "STOP" na vašem ovladači, protože na večer máte v záloze ještě něco o rakovině nebo si už dlouho toužíte po osmé "vychutnat" Vesmírnou odyseu. Pokud ovšem za tu dobu nepojdete nudou, něco se náhle zvrtne a na Blízkém východě začne být najednou útulno. A bodejť by ne! Válka, mrtví muslimové, mrtví křesťané, no prostě nic, čím by ten bílý, militantní ateista uvnitř mohl pohrdat. Do toho se puzzle pomalu začíná puzzlit a výsledný obrázek ukáže něco, nad čím by nejeden antický tragéd zlomil brk, spálil své svitky a šel si zaběhnout Marathón, aby si vyčistil hlavu a už nepsal takové povrchní bláboly. Hypochondr Oidipus by jen tklivě zaplakal a nechal se dobrovolně hospitalizovat, protože trpí těmi triviálními komplexy. (11.05.2011)

Tentokrát nemám ani žádné příslovce, ani vtipný úvod a ani nejsem schopna rozebrat, zda pan Villeneuve neudělal, jako soudruzi, někde chybu. Jen vím, že scénář je napsán tak, že byste možná, stejně jako hrdinové, raději něco nevěděli. Ani bych neřekla, že příběh je plný trvalé lásky a nenávisti, spíš odpuštění, které je tak silné, že bych ho nebyla schopna ani za celý svůj život dojít. Tohle je doják na jedničku. (17.05.2011)

Dost silný kafe. První půlhodinu jsem vůbec netušil co se děje a byl jsem zmatenej jak Maďar v kukuřici. Nicméně postupně se to začalo všechno krásně vyplňovat a v závěru to utvořilo perfektní celek. Pátou hvězdu dávám za několik neskutečně silných scén (scéna s autobusem a dítětem, muslimskej rodinnej fanatismus,...) a skvělou rejžii. (03.09.2014)

Mírně nesmělý rozjezd se pomalu ale jistě přetaví v drama, které vás svou intenzitou zatluče do židle. Denis Villeneuve se pro mě tímto definitivně stává jedním z nejoblíbenějších filmových vypravěčů posledních let. Ten člověk jednoduše neumí šlápnout vedle. Co zářez, to perla. Snad mu to vydrží… (25.01.2017)