Laputa: Nebeský zámek

Laputa je přenádherný exkurz do nekonečné fantazie páně Miyazakiho, a to považte, že se vší parádou. Jak už podotknul berg.12, co bych za to dal, abych mohl vyrůstat právě s filmy Miyazakiho. Ale i v dospělejším věku je Laputa kouzelným zážitkem. A ten zvrat, co zažijeme uprostřed filmu? No nádhera! (05.08.2009)

Klasicky Miyazaki, mozna ze az moc klasicky. Vse se zde odehrava podle jeho trademarku a na rozdil od vetsiny jeho ostatnich filmu nema to neco co by to dohrablo na 5*. Ultra sympaticke hlavni detske charaktery, ktere jsou pronasledovany plejadou "zlounu" + mystika okolo levitacniho kamene a letajiciho ostrova Laputa (cely ten ostrov vcetne prirodnich robotu byl uzasny). Jako vzdy diky Miyazakiho dvornimu skladateli Joe Hisaishi fantasticka hudba. Uz sice ne tak elektronicky dokonala jako v predchozi Naushika, zacina se to blizit klasicke symfonicke pizlacce, ale kdyz je zapotrebi tak to i zde doplni magicke zvuky analogovych syntezatoru, ktere to cele hned dostavaji do nove dimenze. 8/10 (22.01.2010)

Myslím, že jsem vážně ještě nikdy neviděl (hraný nebo animovaný) film, který by se tak moc přiblížil verneovkám Karla Zemana. Už jen ty úvodní titulky... Stoprocentní fantazie, návrhy všech strojů a měst, krásně zasněná hudba, až překvapivě zajímavé postavy a různé příběhové kotrmelce, které se starají třeba o to, že záporáci nakonec nejsou až tak záporní, jak se původně zdálo. Nemůžu říct, že by mi více než dvouhodinový film utekl jako nic, ale ono je to dobře - kdyby byl kratší, nebo tak působil, byla by to škoda. (23.06.2023)

Další z mistrovských Miyazakiho počinů, v němž dosáhl zadostiučinění své fanscinaci létáním. Příběh o hledání létajícího zámku, tajemné dívce, přátelství a touze po moci a bohatství vypráví s takovou bravurou, že je vyloučena jakákoli spekulace o nějakém slabším místě. Projekce Miyazakiho filmů by měla být povinná pro všechny filmaře, aby věděli, že lze natočit filmy, ve kterých nebude žádná scéna zbytečná nebo samoúčelná, a že lze docílit toho, aby i efektní scény posouvaly příběh někam dál a odhalovaly divákovi nové skutečnosti. (16.08.2003)

Létající Ostrov pokladů. Dobrodružný, lehce melancholický a emotivní příběh o hledání jednoho snu, síle moci, přátelství a jedné zapomenuté legendě. Po technické a hudební stránce má blíž „Naušice z Větrného údolí“ než k pozdějším Mijazakiho filmům, v hloubce obrazu ho ale dosud nepřekonal snad ani žádný 3D animák. Jednoznačné must-seen na velkém plátně. Možná vám bude příběh připadat všem těm „Pirátům“ a "Atlantisům" trochu podobný, ale pro mě má úplně jinou duši. Škoda, že jsem film neviděl, když mi bylo tak 10-12, možná bych měl zážitek na celý život. (14.03.2005)