Laputa: Nebeský zámek

Mijazaki tvorí filmami svet strateného detstva, plného nespútaného dobrodružného spoznávania sveta. Nenápadne doň vkladá úctu k prírode a všetkému živému a premenlivé charaktery postáv s ťažšie definovaným vyjadrením toho, či sú dobré alebo zlé. Evidentný je obdiv k Verneovkám, Zemanovkám a obdobiu niekedy koncom 19. storočia, kedy sa prírodné zdroje zdali byť nekonečné, príroda neznečistená a verilo sa, že technický pokrok dokáže zlepšiť ľudstvo ako také. Viditeľná je tiež režisérova nenávisť k armáde a tajným. To všetko má v sebe Laputa, maľovaná fantazijná krása o krajine kde príroda víťazí, pričom stroje jej pomáhajú. Ak k tomu pridám sympatickú partiu pirátov pod vedením ženy (tiež častý motív Mijazakiho filmov), ktorí dokážu vytvárať životnejší svet než zorganizované šíky uniformovaných navôkol, okuliarnatých mocibažných tajných či prácou zodretých otrokov v každodennej drine - vychádza mi z toho i skvelá slobodomyseľne anarchistická rozprávka. (02.01.2013)

Dva roky po Naušice točí Mijazaki vlastně novou verzi Naušiky. S téměř identickou kostrou o odvážné hlavní ženské postavě, lítající skrz mraky s ekologickým poselstvím, kritizující hrabivost a militantní idioty skrz scénář připomínající spíše staré legendy o královských rodinách a zaniklých civilizacích než standardní méně rozmáchlé pohádky. A přestože mám od Mijazakiho raději právě ty simple stories (Totoro) bez zvratů, které míří na jedno téma, zase to funguje i v případě Laputy. Především proto, že studio Ghibli si drží um nepředvídatelnosti děje. Jasně, že víme, jak to skončí už po pár minutách, ale cesta, kterou Mijazaki a jeho scénáře volí je nečekaná. A pak jsou tam samozřejmě i ty scenérie, i ty potvory a stroje s vlivem Star Wars, které od Ghibli studios chcete vidět. Takže jo - zase bych trochu škrtal v akci, ale Laputa je úžasnej film. (22.01.2017)

Mijazaki se v té době asi hodně díval na americké akční filmy- jak jinak si také vysvětlit tu všudypřítomnou akci, střílení, výbuchy a bojové vzducholodě? Ne, to prostě zase naplno zapracovala jedna bohatá a nevyčerpatelná fantazie, která hravě a zábavně pojme za své cokoli od pohádky o jedné vyvolené dívce až po špionáž s armádou a tajnými agenty. Určitě se nejdená o vrchol Mijazakiho tvorby a jinak výborný scénář trochu postrádá to fantasy kouzlo Cesty do fantazie nebo Mononoke, ale bezpochyby jde stále o jedno z jeho nejvtipnějších a divácky nejpřijatelnějších děl. 85% (25.08.2013)

Krásny epický animák od Miyazakiho. Okrem tradične výbornej hudby, animácie a nejednoznačných postáv ma uchvacuje prepracovanosť Miyazakiho príbehov a ich rozprávanie. Neviem ako to robí, ale po dopozeraní filmu musím uznať, že som sa ani na sekundu nenudil, pričom som mal pocit, akoby som v jeho svete strávil nie dve hodiny, ale aspoň týždeň. A nechce sa mi ísť preč. (15.10.2010)

Další z mistrovských Miyazakiho počinů, v němž dosáhl zadostiučinění své fanscinaci létáním. Příběh o hledání létajícího zámku, tajemné dívce, přátelství a touze po moci a bohatství vypráví s takovou bravurou, že je vyloučena jakákoli spekulace o nějakém slabším místě. Projekce Miyazakiho filmů by měla být povinná pro všechny filmaře, aby věděli, že lze natočit filmy, ve kterých nebude žádná scéna zbytečná nebo samoúčelná, a že lze docílit toho, aby i efektní scény posouvaly příběh někam dál a odhalovaly divákovi nové skutečnosti. (16.08.2003)