Ďáblův dvojník

Dvd v zlatistom nádychu vôbec nevystihuje podstatu filmu, iba ak lesk Sadámových palácov. Áno, sú tu peniaze a moc, ale tu ide v prvom rade o súboj charakterov a v tomto smere ma Lee Tamahori prekvapil. Čakal som od filmu priemernú jednohubku , ale musím uznať, že ma film milo prekvapil. je jedno koľko filmov ešte D. Cooper ako herec natočí, isté je , že toto bola a je jeho životná rola. Vyšinutého Udaja s prijabaným zajačím smiechom zahral skvele a je zaujímavé sledovať ako sa dvojník postupne približuje k nenávidenému synovi Sadáma. " Nedaj mi dôvod, aby som ťa začal nenávidieť" , hovorí Sadám dvojníkovi svojho syna. A ja dodávam, že Lee Tamahori mi nedal dôvod nenávidieť tento film, práve naopak. Príjemné prekvapenie. 80%. (26.08.2012)

Když rodilý Novozélanďan pro belgicko-nizozemskou produkci natočí film o iráckém nezvedeném Saddámově synkovi, o čem to vypovídá? Osobně bych neriskoval natočit třeba film o bratislavském korzu v 80. letech. Nežil jsem tam, vím o tom prdlajs, a podle toho by to vypadalo. Mohl bych natočit film o podhoubí brněnské hudební scény 80. let, kde jsem pár muzikantů znal (RIP Honza Millonig) a protože jsem v tom městě žil, dokázal bych se soustředit na to skutečně podstatné. Podobně Lee Tamahori natočil dávno tomu úžasnou psychologickou sondu do života současných "zcivilizovaných" Maorů Kdysi byli bojovníky. A na filmu je znát, že věděl, o čem točí, co chce říct, a co je skutečně podstatné. V Hollywoodu pak natočil nějaké akční filmy včetně jednoho Jamese Bonda, dokud to ještě byl James Bond, a ne Daniel Craig. Mno, a nyní - zdá se, že na politickou objednávku - pak film o šíleném maniakovi, synovi Saddáma Husajna Udamovi. Samotný film má určitě filmařské kvality - velmi přesvědčivá výprava, vhodně zvolená hudba (mimochodem si povšimněte, jak je písnička Relax použita podobně jako v Bony a klid), kamera a hlavně výkon Dominica Coopera v hlavní dvojroli. To vše je vynikající. Scénář už pak pokulhává, nu a ideologicky je naprosto jasné, kam to směřuje. Udaj nejspíše skutečně byl magor, skutečně měl na svědomí hodně školaček, které zprznil a nechal zabít a jejich těla odhodit někde u silnice. Jenže podobný film o tom, jak si najal dvojníka, a jak to s ním a mezi nimi bylo, potřebuje stát i na pevných charakterech postav, dobře zpracovaných a podaných důvěryhodně divákovi. My vlastně nevíme, proč je Udaj takový. Bil ho otecc nebo dokonce zneužíval? Zmáčkli mu hlavičku při porodu? A to mu vážně tolerovali už od dětství všechny výstřelky? A voják Latif - neohoržený hrdina - o něm vlastně nevíme nic, ani jakého je smýšlení. A ta luxusní prostituka, co ji hraje stále stejně mizerně Ludivine Sagnier (která v určitých chvílích řipomíná Kateřinu Brožovou ve Vendetě)? Co o ní víme? Ničevo. Přestože tedy film nepostrádá dramatické a vypjaté momenty, díky nemožnosti většího vcítění se jsou nám osudy postav tak nějak celkově jedno a snímek stále častěji nudí. Chybí jednotící ústřední linka a jednotlivé epizody jen stále znovu a znovu dokreslují již několikrát řečené. Je to škoda, stačilo málo, a stačilo méně politické korektnosti, a vznikl by nejen zajímavý film, ale i dobře dotvořený, http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/dabluv-dvojnik.html (31.05.2012)

Jsem k nerozeznání podobný Baracku Obamovi, Kim Čong Unovi, Angele Merkelové i admirálovi generálovi Aladeenovi, takže trávím život skrýváním se před lovci dvojníků. Nerad bych totiž byl požádán nějakou tajnou službou, abych se nechal zatřelit za někoho z nich výměnou za zachování života mých blízkých. Naivní Latif se však nechal odhalit a tak si užil se sadistickým synkem Udajem víc srandy, než měl původně v plánu. Nemohu tvrdit, že by mne to nebavilo, ale nevyskočilo přitom na mne nic, co bych nečekal. (13.08.2012)

Velice povedený film o starém známém pravidle, že v každé diktatuře se nakonec vždycky najde někdo jako Caligula, Hitler, nebo rozmazlený synek vládce, zkrátka sadistický arogantní psychopat bez morálky a zábran, kterého někdo nutně musí zabít, protože jinak se ho zbavit nelze, a který s sebou začasté strhne i samotný režim, protože člověk takovou vládu zkrátka dlouhodobě není ochoten snášet. (30.06.2012)

Ten Saddámův synek musel být těžký pohodář! Prostě mazlík, co vyrůstal v nuzných podmínkách paláce Tisíce a jedné noci se stříbrnou lžičkou v hubě, který, když od papínka nedostal na narozky fungl nové Porsche, mohl si alespoň utýrat nějakého roztomilého, politického vězně. V suterénu, hned vedle discontu s děvkama, měl sámošku s kokainem, který nepochybně přispíval ke zdravému vývinu jeho nenarušené osobnosti. No, když kreslíme čerta, nenačmáráme mu přeci nad rohy aureolu, že ano. Zůstává tudíž otázkou, do jaké míry si ten Debilův dvojník hrál na Andersena a o kolik scénárista povolil uzdičku své fantazii. Nicméně v zahnívajících vodách tupé komerce je to každopádně neotřelé! (16.11.2011)