Ďáblův dvojník

Film som som pozrel na doporučenie že vraj je to najlepší životopisný film od Schindlerovho zoznamu. Mne až taký dobrý neprišiel. Ako remeselne bol zvládnutý dobre kamera , réžia , akcia ,ale chýbal mi ten pocit reálnosti a autentickosti aj keď tam bolo pár drsných scén s mučením ale to mi nestačí. Nie je to zlé ale nie to môj šálok kávy preto to nízke hodnotenie. (18.03.2013)

Ten Saddámův synek musel být těžký pohodář! Prostě mazlík, co vyrůstal v nuzných podmínkách paláce Tisíce a jedné noci se stříbrnou lžičkou v hubě, který, když od papínka nedostal na narozky fungl nové Porsche, mohl si alespoň utýrat nějakého roztomilého, politického vězně. V suterénu, hned vedle discontu s děvkama, měl sámošku s kokainem, který nepochybně přispíval ke zdravému vývinu jeho nenarušené osobnosti. No, když kreslíme čerta, nenačmáráme mu přeci nad rohy aureolu, že ano. Zůstává tudíž otázkou, do jaké míry si ten Debilův dvojník hrál na Andersena a o kolik scénárista povolil uzdičku své fantazii. Nicméně v zahnívajících vodách tupé komerce je to každopádně neotřelé! (16.11.2011)

Upřímně řečeno, nevím, co si o tom mám myslet. Dělat dvojníka Saddámovu synovi určitě nebyl žádnej med a film o tom je v každým případě podnětná záležitost k vyhledání si patřičných souvislostí. Z hlediska vyvolání otázek a následné diskuse to splňuje svůj účel. Řadí se to tak ke všem těm ostatním filmům o diktátorech (Poslední skotský král atd.), vděčnému to tématu počínaje Caligulou. To vše je v pořádku, varovný prst má být pořád zdvižen a skautíci na stráži. Ale jinak je to od začátku až do konce obhajoba zásahu v Iráku (míněno spojeneckého), jelikož zrůdy musely být potrestány. Ten leitmotiv se vine celým filmem a já mám rád filmy apolitické, neutrálně zabarvené. Navíc mám pocit jakoby rejža chvílema nevěděl točí-li politiku, lovestory, životopis, nebo reklamu na cestovku. Po rozbalení blyštivě exotického obalu toho uvnitř už moc nenajdeme. Už jsem viděl lepší kousky (Syriana). 60% (22.12.2012)

Buď dělat dvojníka jednomu z nejnenáviděnějších mužů v celém Iráku, nebo se dívat, jak mu ti nahoře popraví celou rodinu. Nabídka, která se nedá/nesmí odmítnout, látka, která jede na půl plynu, studie absolutní moci, která se nezastaví ani před nevinnými studentkami. Irácký prezident Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí a jeho režim trochu jinak. A to z pohledu jeho nejstaršího syna Udaye, známého jako nejen sexuálního sadistu. Místy to celé vypadá jako propagandistická obhajoba spojenecké intervence, jindy jako snaha o psychologický profil narušeného magora v blyštivých barvách všech těch pohádkových paláců. Motiv dvojnictví je fajn, stejně jako dvojrole Londýňana Dominica Coopera. Snímek navíc nabízí univerzální platnost, takže se dá napasovat i na další „hodné strýce“. Tamahoriho (kosmopolita hadr) režisérská rehabilitace možná, v záplavě filmů však kousek, který překvapivě rychle vyšumí do ztracena!! (15.04.2013)

V souvislosti s druhou americkou invazí do Iráku jsme se dozvídali podrobnosti ze života diktátora Saddáma Husajna a jeho synů. O Udajovi to byly opravdu nepěkné věci... Nejsem schopen posoudit míru autenticity tohoto snímku se skutečností. ˇUDajně byl natočen podle výpovědí Latifa Yahaia, který byl skutečným dvojníkem Udaje a o jehož dvojnictví je celý tento film. Osobně bych tomu ale věřil... Díky jeho svědectví máme možnost nahlédnout za brány Sadámových palaců a to přímo do pokojů Udaje. A že kromě až neuvěřitelného přepychu to budou věci převážně šílené, je vám asi jasné. Problém je jak z tohoto vlaku vystoupit. Každý kdo se dostal do paláce musel dělat to co Udaj právě chtěl. Pokud se někdo vzepřel, neznamenalo to jen okamžité mučení a smrt, ale likvidaci i celé rodiny od Udajových tajných služeb... Latifovi se to nakonec povedlo, ale stal se štvancem všech. Udajovým i Američany... -- Ďáblův dvojník rozhodně stojí za vidění už jen za tu možnost nakouknout do Sadámových pláců. * * * * (07.05.2012)