The Whisperer in Darkness

Ta stylistika černobílých sci-fi béček tomu rozhodně pomohla; nejen kvůli ději zasazeným do konce dvacátých let minulého století, ale i kvůli tomu, že literatura "Otce hororu" tomu i trochu nabádá. Lovecraftovu stejnojmennou povídku sice nepočítám mezi jeho vrcholná díla (tam řadím hlavně Barvu z kosmu, V horách šílenství a Stín nad Innsmouthem), hrůzu však dokázala vyvolat skrz ne jednoznačnému závěru a absenci v detailech. To tady chybí. Samozřejmě, tvůrci si na sebe tak trochu upletli bič a povídku (kterou z půlky tvoří psaní a čtení dopisů) se snažili rozvinout do celovečerní délky. Takže tam, kde původní dílo končí, tak snímek další půlhodinu pokračuje. A nejsem si zrovna úplně jist, jestli to byla - i vzhledem k nizoučkému rozpočtu - ta nejlepší varianta. Každopádně tvůrcům smekám hučku za nemalou odvahu. (15.02.2015)

Lovecraftova poviedka "Šepot v tme" z roku 1930 je jednou z najfascinujúcejších symfónií hrôzy, aké boli kedy napísané. Literárne vynaliezavé spracovanie (relevantná časť textu pozostáva zo súboru listov) rozhodne nie je vďačným východiskom pre filmovú adaptáciu. Tvorcovia teda museli vyrozprávať príbeh filmovými prostriedkami, čo sa nezaobišlo bez intervencie niektorých nie celkom lovecraftovských ingrediencií (nechcem spoilerovať, spomeniem len záver, ktorý ako by bol vypadol zo súčasných zlých, no obľúbených záverov). Tam, kde sa film ako-tak drží predlohy, jeho kvalita je priam strhujúca. Ak sa však k slovu dostane "autorský prínos", mágia sa vytráca. Zdá sa, že Lovecraft sa nedá "vylepšiť", buť ho rešpektujem v plnej miere alebo vôbec. Autori proklamovali snahu nakrútiť film spôsobom, akým sa nakrúcalo v čase vzniku predlohy (tj. rané obdobie č-b zvukového filmu). Podarilo sa to na výbornú, otázkou je, čo by spisovateľ povedal na trápnu vizualizáciu toho, čo on sám zvykol popisovať skôr v náznakoch. (14.01.2014)

Po středometrážním "Call of Cthulhu" stylizovaném do němého filmu si H.P. Lovecraft Historical Society troufli na celovečerní projekt a ukázali, že když se chce, je možné i za pár šupů a s ochotníky natočit skvělý film. Snímek nese věrné zpracování předlohy a především adekvátně zvolená a důsledně naplňovaná stylizace do padesátkových béčkových sci-fi. Nekoná se zde žádné polopatické odkazování na formu vzorů či jalové karikování; toto je film přesně zapadající do 50. let (s tím, že stejně jako stará béčka může místy působit zdlouhavě). Všichni zúčastnění berou projekt vážně a striktní dramaturgie dělá z filmu kompaktní a vycizelovaný celek. Díky tomu také adekvátně vyzní pozvolný rozpad racionality a pád do ryzího šílenství, což je dramatický oblouk příběhu. (29.06.2011)

Producent a scénárista Call of cthulhu, který se mi mimochodem dost líbil, natočil svůj film. Taky podle Lovecrafta, ale tentokrát, mi to přišlo nic moc. CoC měl dobrou akci, atmosférické pasáže a opravdu mi přišlo že koukám na film z 30. let, tady mi přijde že koukám na nový film hozený do černobílé barvy. Takže nic extra, atmosféra se nekonala, a keců přibylo. Hodně velké zklamání. (28.02.2013)

Ten námět je se vší tou stylizací padesátých let, plnou mimozemšťanů s klepety, primitivních přístrojů, co uchovávají lidské mozky a pod, samozřejmě pro dnešního diváka mírně řečeno úsměvný a chybí snad už jen miniaturní kosmické lodě na viditelných drátkách, ale ta tajemná, strašidelná atmosféra, ta je skutečně velmi dobrá. Hodně tomu napomáhá černobílé ladění, příhodně vybraná hudba, bouřka v odlehlém domě i náhle se zjevující postavy za ztemnělými okny. Není to však žádná parodie, spíš taková vydařená pocta žánru a dílu H.P.Lockrafta. (30.11.2014)