Bůh masakru

Přepsat hru a říkat hercům, kam si mají stoupnout, to není zrovna dvakrát umění, no ne? Polanski je pan režisér, to nikdo dokazovat nemusí, ale vychvalovat ho tady, je trošku barbarské! Lesbička Jodie Foster hraje jak o život a div ji její krční žíly nepraskly při fajnových scénách, kde ukazuje svojí vnitřní sílu. Fíha! C. Reilly je průměrný herec, zato podprůměrně vypadající, takže vždycky když mluvil, jsem sledoval jeho divně tvořenou hlavu. Fíha podruhé! Kate Winslet vypadá jako chlap, ale tady se mi líbila jak vizuálně, tak herecky. Ono herecky se musí líbit každýmu, protože patří mezi ty nejlepší dnešní doby. A pan Colonel Landa? Waltz přešel z linie diktátorských vůdců a šéfů na klasické herectví a povedlo se! Dokáže zahrát i busy busy busy právníka. ___ Táákže. Až jednou vaše dítě napadne dítě někoho jinýho, určitě si to k ním nechoďte vyříkat a vysvětlit. Nemusí to dopadnout nejlíp. (07.01.2012)

Skvěle zahraní maloměstští yntelechtuánové ve vytříbeném verbálním ping-pongu. Nevím, proč tu všichni pochlebujete Romčovi. Ten prostě jen nevěděl, jak zabít čas, než jej zase pustí do Ameriky opíchat nějakou čtrnáctku, a tak jen změnil interiér osvědčené divadelní předlohy a zafilmoval si, aniž by musel opustit svůj obývák a pípal mu GPS lokátor. Herr Waltz mě však opět přewaltzoval natolik, že mě ani moc nesrala ta ohyzdná, pošahaná feministka s fretčím xichtem. (05.01.2012)

Co nabírá Polanski Waltzovým úšklebkem nebo neokoukatelnou mimikou Kate Winslet, to ničí přepálená premisa, která mimo divadlo nemohla v žádném případě fungovat naplno. Všechno vycházení ze dveří a volání výtahu je totiž v první polovině až hloupě zbytečné, když je naprosto jasné, že stejně k ničemu nepovede a všechno se do dvou místností vrací nepochopitelně násilnými berličkami. Bez křečovitého šněrování děje na jedno místo by smutná ironie s přímo sžíravou satirou v srdci fungovala o třídu lépe, takhle působí masakr jen v náznacích. (16.02.2012)

Polanski a spol mají smůlu, že jsem Boha masakru viděl ve zpracování Jihočeského divadla. Tehdy jsem smíchy umíral, při filmu jsem se jen tak sem tam pobaveně ušklíbnul (většinou nad úšklebky Christopha Waltze) a pousmál (při vzpomínce na divadelní představení). On je to film bezesporu dobrý, pěkně zahraný, dobře zrežírovaný, ale v tomhle případě se prostě zklamání neubráním, ačkoli si racionálně uvědomuju, že srovnávat divadelní kus a filmový kus je pitomost. I když v tomto případě to zas až tak pitomé být nemusí, neboť z filmu je jeho divadelní původ dost cítit... Na některých replikách je vyloženě znát, že je neříká civilní filmová postava, nýbrž značně "teatrální" postava divadelní. (29.12.2011)

skoro dokonala konverzacka, pri ktorej sa budete usmievat popod fuz takmer celu stopaz. O vkusnych a inteligentnych dialogoch sa ani nemusime bavit, to je u Polanskeho filmoch samozrejmost, ale co mna teda bohovsky zaujalo, bola premena kazdej jednej postavy. To bolo nieco famozne. A kupodivu, zeny sa mi osobne vobec nepacili, podla mna prehravali az az, ale muzske osadenstvo, to je ine kafe. John C.Reilly bol bozsky! "I am a short-tempered son of a bitch!" A Chris s tym jeho "excuse me", no k popukaniu. Inak, lutujem ludi, ktori nevedia po anglicky a budu si tento skvost musiet pozriet bud s titulkami alebo s dabingom. neviem co bude horsie. V jednom aj druhom pripade sa bude musiet hrozne skracovat preklad a to je fakt skoda, pretoze kazde jedno slovicko ma svoj vyznam. (21.12.2011)