Studená ryba

Sono je čím dál víc populárnější a poslední dobou točí filmy jako na běžícím pásu, tak jsem se rozhodl, že se mu také podívám na zoubek. A přišlo docela velké zklamání. Prvně je film neskutečně natahovaný a rozmělněný. Sono si myslí, že když tam půl hodiny před koncem dá zběsile odtikávající časomíru, tak film vygraduje. Divák se však nedočká očekávané bomby, ale jen dvou lidí válejících se několik minut v krvi. A to nemluvím o neskutečně dlouhých scénách, kdy sekají mrtvé těla na malé kousíčky. Režisér se v tom očividně vyžívá, ale bohužel v tom není žádná rafinovanost jako u Kima nebo Parka - jenom čistá řezničina a to doslova :). A to nemluvím o tom, že asi 130 minut vám do uší řve nejukecanější a nejhlasitější vrah v dějinách kinematografie. Logické lapsy, slabá hudba a poloruční kamera...nebo proměna hlavní postavy skrze ztrátu brýlí! Pche, jak zjevné a povrchní! Na I saw the devil nebo Chasera se to prostě vůbec nechytá. (04.09.2011)

Kdo nezná Sona, asi bude v šoku. A upřímně, já jsem se na film začal dívat aniž bych věděl, že je z jeho pera. Nicméně tím se alespoň vysvětluje to neskutečné množství oplzlostí a především naprosto šokující téma a vývoj příběhu jež si pohrává s tématem nespokojenosti s vlastním životem - ovšem ukazuje ho v takovém světle, jaký si málokdo dokáže představit. Celý příběh sice není úplně uvěřitelný (policie by zajisté hlavní postavu už dávno bedlivě sledovala), to ale na jeho zábavnosti nic neubírá a kdo snese trochu více erotiky, násilí i krve, ten zklamán nebude. (03.11.2019)

Asijská sonda do praktik užvaněného masového vraha a jeho blízkého okolí. První dvě třetiny je hlavní hrdina soustavně ponižován, nucen krmit rybičky obchodními partnery a dokonce se stane prvním subjektem asistovaného prcání, v té poslední třetině snímek přehazuje výhybku na jakousi odvážnější japonskou variaci Americké krásy, kdy se konečně docení kouzlo chladnokrevnosti a tradiční japonské rodinné hierarchie. Do kroku tomu vanou pronikavé melodie skvostného hudebního doprovodu, který bych si bez výčitek vycpal a přitloukl nad krb a nesmím rovněž zapomenout na příjemný dostatek soft porna a explicitního násilí. Bohužel jsem polovinu stopáže chtě nechtě prozíval a to kvůli drastickému nepoměru toho nekonečného hysterického slovního průjmu s bizarně zábavných zbytkem. Čí je to asi chyba. (29.04.2013)

-"Mr. Shamoto! It kind of hurts!"Tak tentokrát jsem byla režisérem velmi zklamána. Zatím jsem vymyslela několik následujících důvodů. Předně, hlavní Démon nebyl dostatečně démonický. Zlo na Zemi přinášel zejména skrz hlučnost, a hlučnost není zlo, které by ve mně vzbuzovalo animální strach. Dále, proměnou projde jen postava otce, všichni ostatní jsou nedodělaní. Jsem možná rozmazlená režisérovými ostatními filmy, kde si postavy byly více rovny v pozornosti, jaké se jim dostávalo, takže tady jsem byla "dramaturgicky neuspokojena". Dále, herečka ztvárňující dceru mi přišla hrubě nedostatečná. A možná ještě něco, co jsem si zatím nepojmenovala. Výsledný dojem se poskládal tak, že mi film přišel strašně sterilní a bez šťávy, bez jakéhokoliv výraznějšího drivu. Zbožňuju akvarijní ryby a je mi tím pádem dvojnásobně líto, že tahle takhle vystydla. (27.09.2012)

Možno niekto na Studenú rybu nadáva a ja plne chápem prečo, ale musím uznať, že v mojom prípade ma tento šialený a bizarný masaker napumpovaný aj veľkou dávkou sexu celkom slušne zasiahol. Hrozne sa mi páčilo ako sa autorovi podarilo spojiť bizarný výlet do mysle masového vraha s reáliami modernej japonskej spoločnosti. Opäť sa raz Sonovi podarilo veľmi bizarným spôsobom priblížiť obraz japonskej spoločnosti i s jej osobitosťami západnému divákovi, a pritom kdesi hlboko vo vnútri poodhaliť aj to, čo sa odohráva v mysli vraždiaceho šialenca. Mnohým veciam som síce nerozumel, ale svoj účinok to rozhodne malo. Slušný nadpriemer. 80/100 (09.05.2018)