Spartakus: Bohové arény

V polovině byly jasné dvě věci. První byl fakt, že zkrátka a jednoduše Spartacus: Blood and Sand a jeho duchovní následovník - příběhově předchůdce - Gods of the Arena nedopadne špatně. Ve smyslu, že to není průser. Druhou věcí byl fakt, že nás čeká ještě pár zajímavejch smrtí, zajímavejch ve smyslu příběhovým. Bohové arény začaly šablonou první epizody Blood and Sand, ale stejně jako Spartakova cesta na vrchol a k pomstě, i tento prequel má neskutečně stoupající tendenci. Šablona zmizela ve chvíli, kdy se spolu museli vyspat dva otroci, které pojilo přátelství (a manželství) s jiným. Tehdy Bohové arény přinesli faktor, kterej tady doposud chyběl. Od Crixova vítězství ve třetí epizodě (bohužel se nejedná o spoiler, když víme, že určitě přežije) pak pomalu seriál naklouzává k finále, které do role "the best of gladiatores" vykopne právě tohohle Gala, čímžtopádem se opět ozývá šablona z první řady. První epizoda této "druhé" řady Spartaka přináší zajímavý potenciál vytřískat z Andyho absence maximum. Sex, násilí, krev, to všechno zde není prvoplánové, ale funguje jako způsob, jak posunout děj dál, a po sexuální scéně Gannica s Núbijcovou ženou (už jsem si zapamatoval, že se jmenuje Oenomaus) se nám dostává do seriálu i trocha psychologického kontrastu - černoch musel zabít svého učitele, Gannicus musel ošukat ženu svého nejlepšího přítele. Od příjezdu starého "domina" pak bliká vykřičník na další frontě. Tím se tedy dostávám ke svému zhodnocení přesně v polovině seriálu: Spartacus: Blood and Sand hrál ve dvou rovinách. Gods of the Arena přinášejí roviny tři a všechny přinášejí zajímavý vývoj postav. Kromě té bojové, samozřejmě, a sexuální. Jo a abych nezapomněl, právě v sexuální rovině se mi zdají Bohové mnohem odvážnější než "první" řada. Bohužel v pátém dílu přichází vrchol seriálu a posledním dílem seriál nedokáže nabrat tempo. To by bylo nereálný. Závěr Bohů Arény nemá grády jako Krev a Písek, ale to nevadí. Gannicův osud je zakončenej hezky a dobře to je promyšlený, aby na to navazovala právě Blood and Sand. A poslední pětiminutovka příjemně mrazí na zádech, což je sprostě způsobeno tím, že dohromady vytvořili tvůrci ze Spartaka naprosto ojedinělou sérii, která nadlouho nebude mít obdoby. Velice skvělých a silných 90%. (25.01.2011)

Ze začátku jsem se trochu bál, jak mě Bohové arény vezmou po skvělé Krvi a písku, když tu chybí hvězda největší, tedy Spartakus sám. Tyhle obavy naštěstí vzaly s prvním dílem za své, je to pořád stejně skvělá jízda. To co dělalo tenhle seriál výjimečným, tu je pořád. Skvělé souboje v aréně, necenzurovaná brutalita, spousta lechtivých scén a samozřejmě skvěle gradující příběh, což je bohužel věc, kterou spousta lidí z mého okolí u tohoto seriálu odmítá vidět. A přitom příběh je tady vždycky to nejzajímavější, všechno to okolo je "jen" příjemným kořením :) Ostře ukázaný rozdíl mezi uhlazeným světem římské elity a drsným světem gladiátorů, rozdíl mezi intrikami, zradami a podvody a přátelstvím ukovaným v krvi a písku arény. A pro fanouška Krve a písku skvělé rozšíření příběhů spousty postav. Hlavní postavou Bohů arény je pro mě skvělý antihrdina Batiatus, neštítící se ničeho, jen aby dosáhl svého cíle a urval si pro sebe co největší krajíc moci. To, co všechno napáchal se svoují manželkou během druhé poloviny seriálu byla skutečně síla. Nestává se často, že v seriálu fandíte víceméně záporné postavě, ale tady se to povedlo. Druhým hrdinou téhle řady je pak Crixus, kterého jsem znal jen jako neohroženého šampiona Capuy - tady jsem s ekonečně dočkal příběhu jeho vzestupu a cesty k vytoužené slávě. A mám ho čím dál raději. Třetí hlavní postavou je nováček Gannicus, který byl inzerovaný jako hlavní hrdina, pro mě ale stál trochu v pozadí prvních dvou zmíněných, asi kvůli tomu, že jsem ho neznal z první sezóny a neměl k němu z počátku vztah. Rozhodně mu ale nemůžu upřít asi nejlepší akční scény, styl boje se dvěma meči je můj nejoblíbenější, něco takovýho bych chtěl někdy umět :) Kromě toho se konečně zaplní další bílá místa v příběhu - jak se z Oenomaa stal Doctore či jak Ashur přišel ke svému zranění (po téhle sérii mi je jeho postava ještě odpornější). Všechno skvělé zůstalo v Bozích arény zachováno a já se těch necelých šest hodin opět skvěle užil :) /90% a 5*/ Oblíbené epiziody: Beneath the Mask, Reckoning (23.08.2012)

Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90% (01.02.2011)

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)

Pilot: Největší chyba prequelu oblíbeného Spartaka je v šablonovitosti. Jak si v dnešní době může vůbec jakýkoliv seriál dovolit vzít svou (rok starou!) předlohu, a kompletně ji okopírovat pro další "nová dobrodružství"? Dalo by se říci, že právěže Spartacus může - čerstvá dávka epických bitek v aréně a softporna je cool... Kdo chce novou dávku, STARZ si rád zapne. Jenomže co fajnšmekrovější fanoušci, kteří doufali v něco více, než jen v nastavovanou kaši? Ti mají holt v roce 2011 se seriálem připomínající 300 smůlu... Bohužel - čeká mě týden rozhodování, jestli si tímhle budu chtít vymývat mozek i dál, nebo stačil první díl. A to původní seriál (2010) miluju. (23.01.2011)