Spartakus: Bohové arény

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)

Příběh prvního batiatova slavného šampióna Gannica, stejně jako cesta po níž se sám Batiatus stal dominem svého vlastního ludu je stejně poutavá jako prvotní Spartakus: Krev a písek. Celý tento prequel je velice důmyslně a pečlivě propojený s "hlavním" seriálem a exceluje ve stejném směru a díky stejným proprietám. Samotný Gannicus je pak sympaťák, jak to jen jde. Prostě taková antická "rocková hvězda" a jeho nalezení smyslu života v podobě lásky, která mu byla vzápětí uzmuta je dostatečně silným motivem na to, aby tuhle "odbočku" utáhl. (25.06.2012)

Vynikající prequel ke Spartakovi. Bohužel bez Spartaka. :D Celé se to točí hlavně kolem Batiata a Ganicca. Crixus je teprve začínající gladiátor. A Onemauos ještě není Doctore. Taky v Capui ještě nemají ani pořádnou arénu. A Solonius je Batiatův přítel. Uvidíme, jak se Quintus zmocnil svého majetku. A Ganiccus si jako jediný šampion vybojuje svobodu. (13.02.2013)

Oblíbili jste si gladiátory z Batiatova ludu, zajímá vás jejich minulost, začátky slavné či neslavné kariéry, chtěli byste vědět, proč jsou Batiatus a jeho zrzavá Xena takové všehoschopné mrchy? "Bohové arény" vám na většinu otázek jakž-takž uspokojivě odpoví, ale jejich hlavním záměrem je ukázat co nejvíc černých ptáků, bílých koz a vzájemné fyzické interakce muž s ženou, žena s ženou, žena s ženou a mužem, muž s ženou a mužem, muž s mužem a občas také muž proti muži. Stručně řečeno: ubylo krve, přibylo semene. Já teda radši koukám na choreograficky dobře vypiplané souboje, než na stále stejné, křečovité, ufuněné pozice z Kamasútry. Z mého hlediska jsou proto "Bohové arény" o něco slabší podívanou oproti "Krvi a písku", navzdory faktu, že se v nich nevyskytuje nafrněný depkař Spartakus. Mozek se v průběhu seriálu nezapotí, udržuje stěží provozní teplotu, ale co, moje hormony se rády pokochají pohledem na svalnatá těla. 65% (22.05.2012)

Trend HBO opepřit své povětšinou dobré seriály založené na zajímavých příbězích násilím, erotikou a vulgarismy se zde již tak trošku zvrtnul. Spartakus: Bohové arény místy působí jako prvoplánovitá směs krve, sexu a sprostoty místy doplněná nějakým tím příběhem. Tato minisérie je z celé produkce filmových minisérií HBO suveréně to nejslabší a upřímně se někdy podivuji proč se na to vlastně ještě dívám. Příběh je velmi banální a nafouknatý na objemu jednoduchými vedlejšími zápletkami. Scénář je vysloveně slabý a z toho plyne, že nějaké herecké umění vážně nehrozí. Ostatně většina očividně tráví více časů ve fitku a pod solárkem, než na lekcích herectví. No a akční pasáže jsou tak krvavé a přehnané, že je to někdy až na úrovni parodie. V rámci HBO tvroby rozhodně podprůměr. (05.11.2012)