Spartakus: Bohové arény

6/6 (3x) I já se připojuji ke 100% uspokojeným. Čekání na Spartacus: Vengeance je nyní ještě těžší... Římská nobilita a její problémy řešené násilím, sexem, opiem a denáry. Spartaka není absolutně třeba. Lucrétie je ta, o kterou tu běží. Šest dílů je neskutečně málo, veškerá myslitelná tabu odešla do posmrtného života už hodně dávno a nyní je čas na nikdy nekončící orgie. Nejmilovanější z nových postav je sluníčko Gaia, dávná přítelkyně Lucrétie, v současné době také milenka její a jejího muže Batiata. Past Transgressions rozkošně rozehrává prolog celého příběhu, o časech, kdy aréna v mocné Capui teprve čekala na svůj rozkvět, Solonius byl Batiatovým přítelem a Oenomaus měl svou ženu a přítele Gannica po svém boku. Závěrečný kontrast sexuálních hrátek manželky a ponížení jejího muže je nádherně hořkou suitou. Missio se vyznačuje zásadní rozlukou Solonia s Batiatem, posílením přátelského trojúhelníku Oenomaea, Gannica a Mellity a odvetou za ponížení zlotřilým Tulliem. Navzdory tomu všemu rozkoš poskytnutá výše postavanému Vettiovi je nad všechny smysly. Bylo by zločinem toto vítězství neoslavit nejrozkošnějšími radovánkami ve třech. Paterfamilias s razantním příchodem Batiatova otce mění rozkoš a vrcholící intriky v totální depresi. Změť pocitů zmaru a destrukce je podtržena nechutným činem Vettiova přítele Cossutia a zánikem gay gladiátorského románku mezi Barcou a Auctusem. Nicméně Luc nachází své zalíbení v Crixovi a mladý Batiatus začíná osnovat plán na své osvobození z otcovské náruče. Beneath the Mask oslavuje vzestup Batiatova domu za pomoci uspokojení všech, kteří by měli co nabídnout na oplátku. Sic cena negování konkurence je příliš vysoká a do hry se také dostává samotný svazek Batiata a Luc. Jak jen tohle Gaia mohla dopustit? Gannicus se nechává strhnout vlastními city. Reckoning Touha po pomstě a místě na slunci je mocná čarodějka. Zrada stíhá zradu, zmije se nadále hřejí na prsou a vše vrcholí ve skutečné antické tragédii. A na těchto základech vzkvétá nejpevnější svazek manželství. Upřímnou soustrast všem zúčastněným. Život v domě Batiata už nikdy nebude takovým jako dřív. The Bitter End Králem všech sviní se stává Ashur, převlékačem kabátů Solonius a Diona nejsmutnější popravenou. Exkluzivní hry města Capua boří všechny dosavadní představy o pořádné show. Příběh se zacyklil a 2. série hlavního příběhu může pokračovat. (23.01.2011)

Tak, jak jsem se seriálům celkově snažil vždycky vyhýbat, tak mě ty novodobé doslova pokládají na lopatky. Hra o trůny a nyní Spartakus: Bohové arény. Všechno to jsou do drobných linek dotažené snímky, které stojí za to shlédnout. S:Ba sice až moc okatě kopíruje bojový styl z 300: Bitva u Thermopyl. Souboje, bitvy, nazvěme to jakkoliv mají stejný základ jako v 300, ale zde jsou detailnější a autentičtější. V 300 působily tak nějak nadlidsky. Až moc erotiky, zde taky není na škodu s ohledem na místo děje, kde sexuální hrátky, souboje v aréně, kuplířství, obchodování a intriky patřily ke každodennímu chlebu. Seriál si užijí stejnou měrou jak ženy, tak muži, díky výběru pěkných herců a hereček. Ani jedno pohlaví tedy nemusí žárlit na slintajícího partnera :-). Vizuální stránka doslova nadchne oko diváka. Jen hudební doprovod není zrovna můj styl. Moderní tvrďácké elektro mi v historických filmech nesedí. Sice to umocňuje atmosféru bojů, ale zároveň to působí nepřirozeně k zobrazenému období. A pokud jde pořadí obou sérií (jelikož jsem viděl tuto a Spartakus: Krev a písek ještě ne), tak pro mě, jako pro diváka, který na seriál narazil v době, kdy už byly obě série dotočené, bylo lepší je vidět podle dějové posloupnosti než podle data natočení. Takže jsem nechtěně začal od začátku :-) (18.07.2011)

Jen oddychová prequelová výplňovka před regulérní druhou řadou Spartaka.Bohové arény ničím nepřekvapují a divák pouze čeká na všechny povinné zastávky,kterými si musí projít,aby známé postavy dorostly do té podoby,v jaké jsme je poprvé potkali.Gannicus má charisma,John Hannah opět herecky táhne každou epizodu a finálním,snad desetiminutová řežba v ohnivém kruhu dá vzpomenout na to nejlepší z Krve a písku,ale šest dílů je zkrátka málo na to,abych se skutečně vžil do příběhu,který nám tvůrci předložili.Na zabavení každopádně solidní,ovšem od pokračování Spartakových osudů rozhodně očekávám víc. (20.06.2012)

No na Spartacus: Blood and Sand to nema, ale i tak to je porad solidni naklad. Tentokrat jen 6 na sebe navazujicich dilu, kde se vysvetli par zajimavejch veci, typu jak se Doctore stal Doctorem, Crixus sampionem, Asher prisel o nohu, ale hlavne to je o intrikach. Nekdo na nekoho neustale vymejsli ochcavky a tak vetsinu dilu vyplnujou dialogy. Na bojovani nebo trenovani tady uz bohuzel nezbylo moc casu, ale sem tam precejen k nejakymu souboji nebo treninku dojde. Vse je ocekavane libove brutalni a krvavy, neustale nejaky orgie kde litaj nahy zensky a vsichni spolu sukaj, v kazdy druhy vete zazni fuck a vetsina postav je neustale nasrana, takze i kdyz furt jen kecaj, dokazou to podat spravne atmosfericky. Trochu me zklamala nevyrazna vizualni stranka a nic moc efekty, ale zase tu je solidni hudba. Celkove slabsi nez prvni serie, ale porad to da 5*. (02.03.2011)

Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90% (01.02.2011)