Koupili jsme ZOO

Když jsem před dlouhou dobou zjistil, že se o soundtrack postaral fenomenální Jónsi, neváhal jsem ani vteřinu a album si sehnal. "Ta hudba je nádherná, film s takovým soundtrackem snad ani špatnej bejt nemůže" pomyslel jsem si a natěšeně čekal na moment kdy budu moct shlédnout film. Že to bude rodinná běžná záležitost bylo jasný, ale že to bude opravdu běžná rodinná záležitost a ještě k tomu bez nápadu či náznaku originality, to už mě docela zarazilo. O to víc, že to rutinní podání působí místy až trapně. Tam kde měl hrát Jónsi a tvořit emoce všeho druhu, tam si zvesela hraje nějaká americká břečka a "povyšuje" danou chvíli na komedii. Na druhou stranu tam, kde měla hrát břečka, tam hraje Jónsi a to tak, že ho useknou dřív, než moment začne vypadat emotivně. Ano, říkám tím a stěžuji si, že soundtrack je sprostě nevyužitej! A co na plat, že obsazení je nadprůměrný, když je nudná režie a chabej scénář (klišé střídá klišé), ani dobří herci nemají co zachraňovat. Ale aby to neznělo moc kriticky, ono je to v podstatě hezký, prostě rodinnej odpočinkovej filmeček.... kterých tady před tím a líp bylo ovšem už nespočet. Jsou to slabší tři. (19.03.2012)

Výborně napsané dialogy, upřímné situace, milostná linie krásně obyčejná, skvělé písničky, talent pro výběr herců, jednoduchý děj. Všechno, co zdobilo předchozí filmy Camerona Crowea, tentokrát zpřerážel až příliš laciným sentimentem. Crowe, který točí s poměrně velkými přestávkami, vyniká spíš silnými okamžiky a náladou během nich než nějakým závratně působivým dějem. Jenže právě ty lahodné momenty v tomhle rodinném cajdáku chybí. Crowe vyměkl a z řady záběrů je znát nejistota a bezradnost jako od nějakého začátečníka. Jeho nejnovější dítko postrádá dynamiku i ústřední myšlenku, a to jsem se vůbec nenechal předem otrávit hlavním tématem filmu. To, co má na diváka zapůsobit, trestuhodně nezabírá (naštěstí mně nevadila přemoudřelost a empatie Maggie Elizabeth Jones), šimrání v břiše nefunguje, o té neuvěřitelné pozitivnosti, neuvěřitelnosti a srdečnosti na každém kroku už vůbec nemluvím. Crowe prostě natočil hodně odpočinkovou záležitost s (bohužel) zcela vyčpělou Scarlett Johansson, skrz naskrz průměrným Mattem Damonem a výborným Thomasem Hadenem Churchem (díky němu jsem si tu a tam uvědomil, že sleduju film od mého donedávna oblíbeného režiséra).. (25.03.2012)

Já si tedy ZOO rozhodně kupovat nebudu, protože mě moc nebaví klouzat se po žirafím krku, přetahovat se s šimpanzy o banány, dělat na hadech uzly ani závodit se stádem splašených želv a to, že se občas s chutí vykoupu s hrochem na tom nic nemění. Navíc nevedu tak extrémně veselý život, abych na sebe dobrovolně nechal s vrstvit nánosy smutku, takže děkuji Haden Churchovi za to, že svým tradičně suchým humorem přeměnil rodinné ponudění v celkem koukatelný snímek. (08.10.2012)

Dokonalá a odzbrojující rodinná romanťárna a zároveň americký mainstreamový film s možná nejkrásnější hudbou. Jónsi je bůh... Kdyby sis měla vybrat mezi zvířaty nebo lidmi...co by sis vybrala? - Lidi. - Já taky. Já taky... Body navíc pro komedii v duchu o dekádu dřívějšího britského hitu Divoká stvoření...nově definovaný subžánr ,,komedie točící se kolem záchrany zoologické zahrady" :-) (16.04.2012)

Americké žánrové filmy dneška zjevně znají jenom dva extrémy. Úplné odmítnutí jistot a zpochybnění základních existenčních hodnot na straně jedné, bezpečný únik do pohádkově zidealizovaného světa na straně druhé. Nový film Camerona Crowea se do druhé skupiny řadí s tak neodolatelnou bezelstností, až je mi stydno mu jakoukoli naivitu vyčítat. Neboť se v mém případě neustále vnucovaný dobrý pocit nakonec nedostavil, nehodnotím výše, jedním dechem vám zároveň doporučuji dát tomuhle dojmovému, převážně na aktuálním rozpoložení odvislému filmu šanci. Zrežírován je solidně a i když dojde na zvířátka, vystačí si s vkusným humorem. ___ Svou příslušnost do kategorie vánočních (americká premiéra 23.12.) rodinných komedií ZOO nemaskuje, zároveň s ní nedokáže nijak chytře (sebereflexivně) nakládat. Jde zkrátka o cíleně hezký film a víc nic. Typizace postav je bezchybná, nehrozí, že by někdo vybočil z jasně vymezené dráhy. Radikální, ovšem jen dočasné odchylky jsou dovoleny buď v rámci přiznané hry (MacCready) nebo kvůli stvrzení dokonalého úspěchu hlavních hrdinů (Ferris). Úplně chybí záporná postava, kterou by šlo brát vážně. Na přesnost úchylný inspektor je karikaturou jako vyňatou z knihy pro děti. Stejně jako zvířecí osazenstvo ZOO slouží pouze k rozehrání komických situací, jež odlehčují truchlení za mrtvou manželkou a hledání cesty zpátky k lidem. Jedinou snahou o důmyslnější zapojení všudypřítomné zvěře do ústřední zápletky je patetická (i na filmem nastavené standardy) epizodka s umírajícím tygrem. Jinak zvířata jenom a) generují groteskový humor, b) sugerují nám, že je přirozené, když jsou zavřená v klecích. Nejvíc z nevděčné role dokázal vytěžit Thomas Haden Church, který svá velká moudra oproti Damonovi může podávat s lehkým nadhledem. Ten filmu jinak zoufale schází. ___ Se stupňovanou intenzitou dávkovaná „fajnová“ nálada u mne ke konci (zejména zásluhou vysmáté Elle Fanning) vyvolala podezření, zda Crowe nespojil tvůrčí síly s Divadlem Sklep a nejde-li tedy o záměrnou stylizaci a v důsledku velmi chytrou recesi. Ale spíš asi ne. 55% Zajímavé komentáře: FlyBoy, ZkuKol (11.04.2012)