Vlk z Wall Street

Že bývalý makléř a nynější motivátor zařve do mikrofonu: „Jó! Zasranej prodej zkurvenejch filmovejch práv! Vytáčejte! Nikdo nezavěsí dřív, než ten na druhé straně něco nekoupí, nebo nezemře", Scorsese začne vytáčet a vy ten telefon zvednete, to ještě pochopím. Nechápu však ty, jenž si ty penny stocks od něj koupí.. I přes frontální útok na nízké pudy je paralela s Americkým gangsterem zřejmá (cílevědomý nápad, vzestup z ničeho, velkosvět peněz, vyšetřování, pád a koneckonců i krysí finále), korektností pohrdající Scorsese je pořád svébytný autor s citem pro „pohnuté“ lidské osudy (scéna s účinky prošlé medikace je nezapomenutelná), ale co si počít s filmem, jehož trailer je dostačujícím výtažkem bezmála 180 minut hedonistických stereotypů? Odchodem McConaugheyho, co to krásně shrnul, pro mě Wolf of Wall Street vnitřně umřel. Honění a opojný kokain. Honění za penězi těch druhých a opojení mocí, kterou přináší. Viděl jsem další úspěšný obchod Jordana Belforta. Tlesk, tlesk, tlesk, čururu na blbé pošťáky choulící se v odpadkovém koši.. To si, Olivere, netušil, jak bude tvůj opus o žralokovi jménem Gordon Gekko inspirativní, že ne? Chtěls donutit k zamyšlení a přitom jsi vzal vlky za packu a dovedl je ke stádu ovcí.. (09.06.2014)

Vlk z Wall Street se stal celkem oprávněně jednou z nejdůležitějších událostí sezóny. Strefil se totiž do atmosféry doby rozjitřené hospodářskou krizí a zaskočené poznáním, že opasky se v době nouze neutahují stejnou měrou a lidská spravedlnost je na některé zmetky krátká a jejich hroší kůže evidentně neprůstřelná. Pokud to nejde jinak, aspoň si to s nimi vyřídíme na filmovém plátně. Vlk připomíná divoký mejdan, ze kterého si vedle vzrušujícího pocitu ochutnávky zakázaného ovoce a překročení hranic běžně tolerovaného chování za pár dní vybavíte nejspíš už jen pár šokujících úletů a skopičin. Film je totiž v líčení dlouhého sledu večírků, radovánek, drogových tripů a neukojitelné touhy po zbohatnutí poněkud stereotypní a tím i únavný. Líčí osudy skupiny makléřů neváhajících nabídkou bezcenných akcií obskurních firem ničit životy naivních klientů. Snímek připomíná Obchodníka se smrtí a Trainspotting absencí morálního rozměru a závěrečné katarze. Ve všech třech případech jde o parchanty, kterým to nakonec i přes dílčí kotrmelce a ztráty vyšlo a prošlo. Scorsese dokazuje, že vysoký věk nemusí nutně znamenat ztrátu kontaktu s moderní filmařinou. Právě naopak, platí pro něj totéž, co pro archívní vína - čím starší, tím lepší. Dohání Finchera v kamerových hrátkách, vychutnává si davové scény, hravě zvládá akci, jako je potopení jachty na rozbouřeném moři. Střídá rytmus, zpomaluje záběry, jediným detailem dokáže prozradit o své postavě víc, než by jiný režisér dokázal popsat v celém filmu. Samostatnou kapitolou je výkon DiCapria v hlavní roli. Záporáci jsou pro herce vždycky vděčnější. DiCaprio se přímo vyžívá v roli cynického obchodníka bez skrupulí, labužnicky předvádí jeho bezbřehý hedonismus, narcismus a manipulativnost. Říká se, že když se baví herci při natáčení, diváci spláčou nad výdělkem, a naopak. Tady to evidentně neplatí. Scénu předávkování si určitě jak DiCaprio, tak i Jonah Hill skvěle užívali a přitom je to geniálně komické číslo, které se nejspíš stane pro filmové fanoušky uctívanou klasikou. DiCaprio slibuje, svádí, podplácí a vyhrožuje a především předvádí studii člověka posedlého sebou samým a pohybujícího se na nikdy nekončícím drogovém tripu. Přes výše uvedené nedám nejvyšší hodnocení. Vlk je totiž jako hyperaktivní sebestředné dítě, které se panovačně neustále dožaduje pozornosti. Jeho coolovitost časem začne unavovat. Paradoxně jsem si uvědomil, že bych si víc film užil s kratší stopáží a s menším počtem gagů. Celkový dojem: 85 %. (22.01.2014)

„Ten jejich film to byl teda průser. Ty tomu dali na frak. Já už viděl průserů, ale ti na mou duši podělali, co mohli.“ Abych tak uvedl a zároveň shrnul Vlka z Wall Streetu jedním klasickým citátem, který mluví za vše (kruci, že já blbec se vůbec na něco těšil). Čekal jsem s hodnocením skoro týden a nic se nezměnilo. Vlk kolem mě sice prošel, ale asi to byl nějaký chcípák, protože už si ani nepamatuju, jak vypadal, co mi říkal, ani jestli byl hodnej, nebo zlej. Přehrávající (schválně?) DiCaprio nezaujal, téma taky moc ne, ani ta oslavovaná filmařská inovativnost (kterou jsem pořád nenašel, ale podle Vojty tomu prý stejně nerozumím). Soudtrack nevýrazný, vtipy smutné, drama směšné. Zajímavé jen, že tu není ani jedna kladná postava. Pro mě prázdné, bez tématu, které by mě jakýmkoli způsobem chytlo (ani pozitivně, ani negativně) = dá se na to koukat, občas je to i sranda, ale není tu žádný dojezd. Prozatím zařazuji do nezajímavého průměru. (15.01.2014)

,,BYLO TO OBSCÉNNÍ. V NORMÁLNÍM SVĚTĚ. ALE KDO BY CHTĚL ŽÍT TAM?…“ /// Wall Street, kus země, jejíž tvory drží při životě kokain a děvky, páč jedině provětranej rozkrok – ale vždyť víte… Film jako chlapskej sen – bejt pánem Vesmíru (nebo jen doblblej hromadou prachů). Báchorka, po který puberťáci začnou toužit hulit péro frajerům, jako je Gekko. A holky? Jestli už to nedělaj… Každopádně role pro Capria jako vyšitá! A morálka? Serte na to, je to JEN film. Pohádka (pro muže) s nešťastným koncem. (nebo se šťastným? kurva já už tomu světu fakt nerozumím!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Memoáry ,,The Wolf of Wall Street“ a ,,Catching the Wolf of Wall Street“, který sepsal Jordan Belfourt, jsem nečetl. 2.) Beru Quaaludes, Adderall, Xanax, kokain, morfium… a hledám, která práce by mi mohla vyhovovat. 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (02.02.2014)

V pasti úspěchu aneb Diagnóza kapitalismu konce 20. století. Martin Scorsese a Leonardo DiCaprio jako (novodobí) Králové komedie. Jedni žijí v zajetí systému, druzí mimo něj, třetí ho formují a tvoří a ti čtvrtí - využívají všechny jeho požitky, parazitují na něm, znásilňují ho a vytírají si s ním prdel, protože na to mají a jediné, co chtějí, je víc, víc, VÍC a VÍC. O tom je Vlk z Wall Street, o tom je americký sen, THAT'S THE ENTERTAINMENT. [==] Scorsese každým svým novým hraným filmem dokazuje, proč je jedním, ne-li vůbec, z nejuniverzálnějších a nejlepších filmařů (nejen) současné kinematografie, o jeho dokumentárním záběru raději ani nemluvě. V letošní novince doslova zhušťuje celou svou kariéru do tří hodin. Je to geniální exkurze režisérovou tvorbou, kterou bych nechtěl už nikdy opustit. V pravém slova smyslu duchovní film. (18.01.2014)