Vlk z Wall Street

Strach a hnus v New Yorku. Starý dobrý Scorsese zůstal ryze svůj a přesto omladil skrze over the top dekadentní stylizaci, mluvu a ostatně i náplň jednotlivých scén. Začne to jako cynicky satirická i amorální demýtizace amerického snu o kapitalismu ne nepodobná Až na krev. Pokračuje to jako ryze feťácká komedie, která si nezadá s Trainspottingem. A končí se variací na Chyť mě, když to dokážeš. A jakkoli se tyto jednotlivé pasáže zdají neslučitelné, tak Scorseseho (a z nemalé části i DiCapriovým) největším úspěchem je, že to celé působí jako jeden soudržný celek. Což platí i díky tomu, že to ani na vteřinu po celé tři hodiny nedá vydechnout; minimálně po dobu projekce. Po ní s chladnou hlavou si přeci jen nelze nepřiznat, že ač v tom není byť jen jedna nudná či špatná scéna, tak by některé snesly přesunutí do sekce vystřižených scén. Také záleží zda vezmete za svou variantu, že Scorsese Belforta glorifikuje či tu, že dělá přesný satirický opak. Ovšem čert to vem, když je to taková nehorázná zábava, kde si každý najde to své; od zkurveného nastavování zrcadel přes vyjebanou cinefilskou formu až po vymrdlé scénky trhající bránici. (28.12.2013)

,,BYLO TO OBSCÉNNÍ. V NORMÁLNÍM SVĚTĚ. ALE KDO BY CHTĚL ŽÍT TAM?…“ /// Wall Street, kus země, jejíž tvory drží při životě kokain a děvky, páč jedině provětranej rozkrok – ale vždyť víte… Film jako chlapskej sen – bejt pánem Vesmíru (nebo jen doblblej hromadou prachů). Báchorka, po který puberťáci začnou toužit hulit péro frajerům, jako je Gekko. A holky? Jestli už to nedělaj… Každopádně role pro Capria jako vyšitá! A morálka? Serte na to, je to JEN film. Pohádka (pro muže) s nešťastným koncem. (nebo se šťastným? kurva já už tomu světu fakt nerozumím!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Memoáry ,,The Wolf of Wall Street“ a ,,Catching the Wolf of Wall Street“, který sepsal Jordan Belfourt, jsem nečetl. 2.) Beru Quaaludes, Adderall, Xanax, kokain, morfium… a hledám, která práce by mi mohla vyhovovat. 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (02.02.2014)

Šlapky, orgie, koks, prášky, chlast, auta.... aneb totální hedonismus makléřů v praxi v nesmírně živelném filmu, který dokáže svou opojnost velmi lehce přenést skrze plátno./// Nejzábavnější scéna desetiletí (mozková obrna aneb kterak maniak Belfort objevil novou úroveň účinků drog), geniálně hysterický DiCaprio, Hill hrající konečně burana, co k němu sedí, skvělá hudba… Celkově neskutečně nabitý epos (za 3 hodiny se nestihnete nudit!) moderní filmařiny, který nestojí na kdovíjak geniálním scénáři, ale mistrném fyzickém herectví s různými úšklebky, vzdechy nebo prskáním, ale i přímých promluvách vypravěče k obecenstvu (viz např. House of Cards)./// WoWS je podle mě z části přiznaná oslava vychcanosti, což se v Hollywoodu často nevidí. Scorsese tak rozhodně vybízí k podrobnějšímu čtení filmu, byť po prvním zhlédnutí působí téměř jako čirá komedie bez nadstavby. A i kdyby tomu tak bylo, je to monstrózní zábava (mimochodem neskutečně vulgární), kterou by od tohoto velikána čekal asi málokdo, takže já si jeho akcie ráda koupím znovu. "I will not die sober! Get the ludes!" 85 %. [Kino] (28.12.2013)

Casino a Goodfellas v moderním hávu. Nesmírně silné Scorseseho espresso bez lžíce cukru a smetany, ale s dvojitou dávkou koksu. Dlouho se mi nestalo abych dal po premiéře film dvakrát po sobě za sebou. Jeden z nejlepších filmů Martina Scorseseho. DiCaprio podává jeden z nejlepších výkonů v kariéře a vůbec se nedivím, že po vyhlášení oscarových výsledků, byl takhle "spokojený". Takže závěrem ještě něco z mých úst: "fuuuck you Academy Awards!". (05.05.2014)

Podle mého je sice u Vlka z Wall Street nabíledni srovnání se slavnými opusy Martina Scorseseho Mafiáni (1990) a Casino (1995), ovšem toto srovnání lze následovat nejen v pozitivním definování Vlka z Wall Street jako podobného oběma zmíněným, nýbrž i v negativním definování Vlka z Wall Street jako jim nepodobného. Tato nepodobnost mu pak snad může zajistit pozitivnější přijetí i mimo okruh filmových fanoušků, skrze tuto nepodobnost jej lze kritizovat jako významově problematický, a zároveň se dá skrze tuto nepodobnost hodnotit jako velmi odvážné umělecké dílo. Více v mé analýze zde, pokud by to někoho zajímalo. (18.01.2014)