Hrozny hněvu

Hodnocení jsem snížil ze stejného důvodu, proč mi vadila i knížka. Ona je to opravdu skvostně provedená filmová adaptace. Bohužel je ale - stejně jako předloha - prosycena sociální tématikou do té míry, že se otírá o komunistickou agitku. V knize to bylo rozředěno, tady to máme v koncentrované podobě - a to říkám jako liberál, nepolíben striktně pravicovými konstrukty. Z prachu se zvedá archetyp dělného lidu se šlechetným srdcem a mozoly na rukou, trápeného lišáckými kapitalisty, pijavicemi a jinými ukrutníky. Ještě, že je tady mamka, prostořeká, ale srdečná žena, která si vždy utře ruce do zástěry a vede rodinu k dalším, světlým zítřkům. Práci čest! (10.02.2012)

Velká klasika si mě získala jen částečně. Na jednu stranu film výborně zachycuje tragické osudy chudých farmářů postižených ekonomickou krizí a jejich strastiplnou odyseu za pracovním uplatněním, přičemž mu výrazně pomáhají skvělé herecké výkony a naprosto věrohodné ztvárnění tehdejšího společenského chaosu a nedůvěry. Naproti tomu ho ale zbržďuje dost jednotvárné schéma scénáře, kdy se s hlavními hrdiny stále přesouváme z místa na místo, a hlavně poněkud nevýrazné emoce, které režisér Ford i ve vypjatých momentech odflákl a nedopřál jednotlivým scénám ani celému příběhu téměř žádnou gradaci. Ovšem pořád se jedná o mimořádný snímek, už jen tím, jaké téma a v jaké době se odvážil zpracovat, nemluvě o citlivém a precizním přístupu k dané látce z hlediska historie. USA na počátku 30. let minulého století rozhodně není místo a čas, kam bych se chtěl jednou podívat- minimálně tohle mi Ford svým vyprávěním celkem jasně zdělil. (08.08.2013)

Film sice není bez chyb, ale ve své době představoval mimořádný počin, protože v dobovém studiovém systému nebylo pro sociální kritiku tohoto typu místo a jednoznačně převládala lehká úniková témata. Literární předloha je vynikající a i když film nevyužil potenciál stoprocentně, drží se literárního děje vcelku věrně a ve své společenské kritice zachází poměrně daleko. Výrazně levicový film, který zobrazuje jednak bezvýchodné postavení farmářů a námezních dělníků v období hospodářské krize, jednak rostoucí solidaritu a vědomí sociální odpovědnosti. Typické je to ve scéně v bistru, kde každý, majitelem počínaje až po posledního traktoristu a servírku, nějakým způsobem podpoří nezaměstnané. Celkový dojem: 90 %. (07.04.2009)

Sociální kritika směřovaná především k byrokratickým institucím bez tváře, které ničí ubohé a dobrotivé zemědělské rodiny. Z filmu je cítit jasná jednostrannost a politická vymezenost. Henry Fonda sehrává roli, která je očividným správnákem, ale od začátku se nijak netají tím, že spáchal vraždu, a stává se tak jediným, kdo dokáže jednat i silou, když cítí, že je páchána nespravedlnost, a ještě více tak potvrzuje status filmu jako obhajoby obyčejných lidí a obžaloby nelidských institucí. Nikdy se však ve svém boji neuchyluje k vyslovenému kýči a do děje jsou vkomponovány i další figurky, které mohou v rámci boje zaujímat nejednoznačný postoj, ale často stojí na straně lidí zbavených práv a majetku. Dost mi tam ale chyběl knižní závěr, čímž film vysloveně posílil pozici Henryho Fondy jako jediného a hlavního hrdiny. (11.07.2009)

Název díla je odkazem na biblickou část  Zjevení 14:19-20 : "Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu."  Další uváděnou inspirací autora k názvu je  „The Battle Hymn of the Republic“, napsané v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikované v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: "Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál." Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém  projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví "přetečení poháru". (14.08.2020)