Konfident

První půlka je jak ze seriálu Vyprávěj, druhá půlka pak nabídne nějaký lepší momenty a chvílema i celkem slušnou atmosféru. Problém filmu je v tom, že je to celý odvyprávěný tak nějak podivně zkratkovitě, zmateně, důležitý věci tam vůbec nejsou, nedůležitý věci se naopak rozebíraj do detailů, k tomu různý zbytečný postavy, jejichž přítomnost ve filmu jsem vůbec nepochopil, atd... Co se týče Mádla, tak ten mi moc neseděl. Celkem slušeně zahráli Budař a Vetchý. Z těch slovenskejch herců nikoho moc neznám a nikdo z nich mě ani nezaujal (ať už pozitivně nebo negativně). 55% (26.11.2012)

Tři a půl poctivé hvězdy za to, že jsem se nenudila, slyšela zase hláškovat známé firmy, jako je Jan Budař a Ondra Vetchý (Ty umíš německy? - Mám německé předky. - Ty jsi Němec?! - ale východní... - tak to je dobře... ) a... no, invazi ruských vojsk už asi žádný film nepřekoná atmosférou Pelíšky, takže nezbývá než se ponořit do šedi tehdejších let a doufat, že jakákoli demagogie nás čeká, tahle to už nebude. (31.08.2013)

Smutně „přemotivovaný“ pokus vykreslit normalizaci ve více barvách než jenom v černé a bílé. Vinou přemíry nevyužitých motivů (uprchlík z úvodu, kompromitující fotografie) a postav (Goldflam, Stuhr) je Konfident nanejvýš slibným náběhem na seriál, nikoli dramaticky kompaktním filmem. Hodně se pracuje s náhodami, postavy jednají zkratkovitě a často není zřejmé, jestli jsou vážně tak neprozíravé, nebo jde jenom o důsledek nedůsledné distribuce informací. Zaplevelenost v zásadě thrillerového příběhu, který opatrně uždibuje z Ucha i Životů těch druhých, prvky snové poetiky, slovenského senzualismu a českého humoru typu „smějící se bestie“, odpovídá nejednoznačnosti lidských charakterů, což ale neomlouvá, že je toho na jeden film zkrátka moc. Kdyby se prolínal pouze pohraniční eastern s normalizační komedií (a s tím i veřejné se soukromým), mohlo by jít o pozoruhodné probádání zatím opomíjených „hraničních“ prostorů československé kinematografie. Jenže namísto rozličných sfér jsou, místy velmi sitkomově, zkoumány lidské povahy, do nichž náležitě okleštěné normalizační symptomy pochopitelně vměstnáte snáz (a s menší pravděpodobností tím naštvete toho, kdo v normalizaci zažil). Snaha relativizovat veškerá rozhodnutí a na každé postavě odhalit i něco obyčejně lidského (ať v dobrém či zlém) navíc ke konci působí poněkud mechanicky a nejasné je v důsledku také nesené sdělení – jsou blbci ti, kteří zůstali, nebo ti, kteří zkusili uniknout? Nebo jsme blbci všichni, čili – proč bychom se tím nepobavili? Přes všechny námitky ale vítám i takto nedůslednou snahu čelit ostalgickému moru a ukázat, že normalizace nebyla jenom o Michalu Davidovi a sbírání céček. 70% (22.06.2012)

Podle upoutávek v České televizi jsem se na film docela těšil. Nadšení z filmu však ze mne vyprchalo již po několika málo minutách děje. Ten je zejména ze začátku velmi zkratkovitě podaný, což vnáší do filmu zmatek. Ve filmu mně vadila i hromada chyb a historických nepřesností a velmi silná nepravděpodobnost děje. Škoda, námět byl pěkný. (03.03.2014)

,,EŠTE RAZ. POČKAJTE... TIE KUR*Y ČERVENÉ DAJTE DO ZÁPISU." __ Odpočúvania, špionáže, dezinformácie, to bolo vždy pre mňa a za iných okolností (v inom čase, možno na rovnakom mieste...) by som rád túto svoju záľubu pretavil do praxe. Na ,,eŠtéBákovi" ma kvárili predovšetkým skôr druhoradé veci, ktoré si divák musel zodpovedať sám a ktorý prirodzene súviseli s jeho koprodukciou. Bol zvedavý, prečo bola Mádlova postava Čech, to isté platilo aj o jeho nadriadených v ŠtB (Vetchý, Budař), pritom by sa mal príbeh odohrávať kdesi v Bratislave a jej blízkom okolí a občas som nerozumel ani zmenám prostredí. Majerníkova je ulica kúsok odomňa, ale herečku tohto mena som dosiaľ nepoznal, každopádne má potešila a podistým zatienila aj moju obľúbenkyňu Táničku P. . Výprava bola výrazne slabšia a nakrúcanie na známych lokalitách v Bratislave rušili ako súčasné ruchy v podobe hustejšej dopravy (pritom prácu so zvukom by mala byť v takomto filme o to viac dôležitou), tak aj prejazd súčasnej električky spred ,,Dvoch levov", čo môžem pri najoptimistickejšom nazeraní vnímať len ako nevinný žart tvorcov. Kamera potešila svojou jednoduchou estetikou v exteriéroch a pri prenasledovaní lietadla stíhačkami som uznanlivo prijímal slušnú technickú úroveň tejto scény. Sarkastický záver bol na mieste a nemohol som sa zbaviť myšlienky, že po záverečných titulkách by Mádl prezradil komisii jeho zamestnanie. (2102. hodnotenie, 181. komentár k filmu) (22.08.2013)