Rock of Ages

Nemusím moc ani muzikály a na výjimky ani rockové hymny a příběh tady nemůže být prostší a generičtější. Ale pár songů jsem si rád připomněl, tu a tam se uchechtl (hlavně u Russella Branda) a scéna, ve které se Malin Akerman při rozhovoru snaží dostat pod kůži vyjetému Cruiseově rockerovi měla snad jako jediná z celého rozjařeného filmu náboj. (18.09.2020)

Jsem rocker nemůžu jinak! Já mám tyhle písničky prostě rád a naskakuje mi husí kůže když slyším: Journey - Don't Stop Believin' nebo Scorpions - Rock You Like A Hurricane. Navíc Tonda pořád umí! Škoda že ústřední dvojice hrdinů sympatická zrovna moc nebyla a tak herecky vše zachraňují staří pardálové Brand, Giamatti nebo Baldwin. PS: Moc bych se přimlouval zda-li by možné aby nějaký český režisér mohl podobně připomenout také českou hudební rockovou scénu z přelomu 80. a 90. let. (04.10.2012)

Z prvu jsel v téhle ulítlotině něco stLe hledal. Je to zbytečné; protože tam nic není. Pak jsem si uvědomil že koukám na sprznenou mama miu, a dost se mi ulevilo. Zbytek filmů jsem se docela bavil, hlavně hudbou. Protože tuhle muziku mám hodně rád. A pitomej scénář a slabý herci mi ji prostě nezoskliví. Za mě 65%. (24.10.2012)

Řeknu to dvěma slovy: velký zklamání. Čekal jsem od toho kříženec filmů " Wayneův svět a Mamma Mia! " a dočkal jsem se spíš " High School Musical ". Scénář je velmi špatný, dialogy přímo příšerný. J. Hough a D. Boneta jsou nejenom nesympatičtí špatní herci, ale především příšerní zpěváci. Nechápu jak může někdo vybrat do rockové muzikálu herce, kteří mají špatný hlas i pro dětský pop. Ještě, že film aspoň trošku zachraňuje T. Cruise, P. Giamatti a A. Baldwin. Kdybych těch nebylo, tak bych určitě odpad. (01.11.2012)

Víc by mi sedlo kdyby příběh nebyl polovičatou kopií Varieté (naivní bloncka přijíždí za slávou do podniku v Hollywoodu, kde se v cukuletu zabouchne do barmana, přičemž oba tak pěkně pějí, ach jaké klišé). Některé písničky ale nezestárly a dostaly tu osvěžující háv, ikdyž Heaven mi do More than words taky úplně nesedí (což neznamená, že se to časem nezmění). Hned po dokoukání filmu jsem si ale musela nějaká čísla zopáknout, včetně nemuzikálních scén, protože minimálně eskapády C.Z. Jones stojí za to, ostatně jako vždy (a v tom jejím tanečku cítím skoro parodii na Chicago). Všechno je tu s nadhledem, nic a nikdo se tu nebere vážně a já se prostě slušně bavila a málem mě i lákalo ty čtyři hvězdy vrazit, nebýt tolika klišé, znát z těch songů víc, ale jak bylo řečeno ve filmu, každá růže má své trny... Takže já ty čtyři přece jen dám. Za to, že to nakonec oproti Varieté zůstalo originálnější a vtipnější, za to, že jsou některé songy tak nabušené, nebo minimálně zábavné, za to, že jsem si na druhý den musela celý film pustit neprodleně znovu, abych sama se sebou vydržela a za Malin Akerman (Elektra Luxx je moje srdcovka). PS: Připomněl tu Cruise těmi postoji jenom mě svého moderátora z Magnolií? :) PS2: Nějak mi ta Julianne Hough připomíná mix Hayden Panettiere a Emmanuelle Chriqui (s případným blond přelivem samozřejmě.) 70% (28.11.2012)