Rock of Ages

Na žádný jiný muzikál jsem se asi nikdy tak netěšil jako na Rock of Ages. Kdybych někomu chtěl popsat hudební styl, který je mému srdci nejbližší, z 80% by tento film jako názorná ukázka stačila. Většinu songů poslouchám pořád dokola, jiné jsem si ještě dohledal, ale nehodnotí se jen hudební stránka, ale i ta filmová, která není podpořena slušným příběhem. Ten se pohybuje na úrovni Glee klubu, Muzikálu ze střední. Místo toho, aby to vzali do rukou nějací ostřílení mazáci, tak jsou tu v hlavních rolích zase postavičky pro náctileté. Nechápu proč, dyť tyhle poctivý hitovky už dnes z mladých ani nikdo neposlouchá, takže oslovit tuto skupinu diváků bude stejně z velké části marný. 60% (28.09.2012)

Víc by mi sedlo kdyby příběh nebyl polovičatou kopií Varieté (naivní bloncka přijíždí za slávou do podniku v Hollywoodu, kde se v cukuletu zabouchne do barmana, přičemž oba tak pěkně pějí, ach jaké klišé). Některé písničky ale nezestárly a dostaly tu osvěžující háv, ikdyž Heaven mi do More than words taky úplně nesedí (což neznamená, že se to časem nezmění). Hned po dokoukání filmu jsem si ale musela nějaká čísla zopáknout, včetně nemuzikálních scén, protože minimálně eskapády C.Z. Jones stojí za to, ostatně jako vždy (a v tom jejím tanečku cítím skoro parodii na Chicago). Všechno je tu s nadhledem, nic a nikdo se tu nebere vážně a já se prostě slušně bavila a málem mě i lákalo ty čtyři hvězdy vrazit, nebýt tolika klišé, znát z těch songů víc, ale jak bylo řečeno ve filmu, každá růže má své trny... Takže já ty čtyři přece jen dám. Za to, že to nakonec oproti Varieté zůstalo originálnější a vtipnější, za to, že jsou některé songy tak nabušené, nebo minimálně zábavné, za to, že jsem si na druhý den musela celý film pustit neprodleně znovu, abych sama se sebou vydržela a za Malin Akerman (Elektra Luxx je moje srdcovka). PS: Připomněl tu Cruise těmi postoji jenom mě svého moderátora z Magnolií? :) PS2: Nějak mi ta Julianne Hough připomíná mix Hayden Panettiere a Emmanuelle Chriqui (s případným blond přelivem samozřejmě.) 70% (28.11.2012)

Na tomhle filmu se pozná, že byl adaptovaný z broadwayského muzikálu. A to bohužel v tom zlém slova smyslu. Proč? Protože trpí tím samým problémem, čím trpí většina herních adaptací - film je naprosto jiném médium, než hra či v tomto případě muzikál. A vy, jakožto tvůrce/režisér/scenárista, se tomu musíte přizpůsobit, protože co může fungovat na Broadwayi, nefunguje ve filmu, protože to zkrátka a dobře působí neskutečně blbě a lacině. Další chyba je spoléhat se na velká jména (Cruise, Zeta-Jones, Giamatti, Cranston) a na fakt, že zpívají známé písničky. Ano, je fajn je slyšet na plátně, ale člověk má raději originál, speciálně když to je od herců, kteří sice trénovali nějakou dobu a je to znát, ale přeci jen nejsou to zpěváci. Když to vezmu kolem a kolem, tak tohle bylo selhání režiséra, který, alespoň mi to tak přišlo, hodně spoléhal, že mu velké jména, která zpívají známé a oblíbení písničky, naženou diváky do kina a ti to kvůli těmhle věcem budou mít rádi. Tohle měl dostat do ruky někdo, kdo chápe muzikály a spektákly jako takové. Ano, mluvím o Luhrmannovi, který by z tohoto filmu udělal epickou podívanou, ne naředěnou limonádu, kterou navíc už někdo kdysi pil. Škoda. 40 %. (21.12.2014)

Mamma mia! Audiovizuální terorismus dosáhl svého pomyslného vrcholu. Dvouhodinové ztrapňování charakterních herců, ošklivých neherců a jednoho sektářského fanatika (ten si to jako jediný zaslouží), doprovázené "hudbou" glamrockových transek a scénářem, za nějž by se nemusela stydět ani otylá autorka venezuelských telenovel, je bezesporu jedenáctým zářím americké kinematografie. A opravdu si přeji, aby jich po tomto útoku zařvalo co nejvíc a já se mohl smát těm hereckým mrtvolám, co vlezly do něčeho takového. Je mi trapně a na blití, až si musím pro spravení nálady pustit 138. díl Rozervaných srdcí a oroštovat u toho na tytrubko.com nějakou nesmrtelnou homoplíseň od Pretty maids. (30.09.2012)

Natočeno podle stejnojmenného muzikálu Chrise Dlarienza. CITÁT - Jste připraveni to rozjed!!!...... Úvodní scéna v autobuse je dojemná. Předělávka písně "I Love Rock´n´Roll" Joan Jett je nádherná. Dobrá hudba, ale trochu se tam plete politika, hezké ženy, ale někdy mrchy, jinak je to jen show, ale někdy taky nee. Někdy to má i logiku, ale..... To není láska... "mimo záznam" ...to je sex. Když však na tento příběh koukám déle a déle a poslouchám použité covery hudby, začínám mít pocit, že je to jen takový tvrdší Hříšný tanec. Co je to dnes, ve světě Gotického metalu, Black Metalu a Death Metalu, Joan Jett nebo Def Leppard už dávno neletí. Natočit film, kde bude hrát třeba Cradle of Filth, to by bylo něco. Čím víc příběh trval, tím víc jsem se nudil. CITÁT - Nevíš proč dneska večer každej končí?......... Tom Cruiz si tu zahrál celkem idiotskou postavu, bez špetky citu a skušeností. Filmem prošel jen jako taková loutka. Mám chuť zařvat óóo´Mamma Mia!!!. Jdu si pustit Rockera 2001 http://www.csfd.cz/film/21912-rocker/ , ať mám lepší náladu. (17.11.2012)