Rock of Ages

Nastavte uši, oči...ráda jsem poslechla a nelituji jediné minuty. Skvělý mix esence humoru a hudby s velkou dávkou nadhledu balancující neustále na hraně, přesto vkusná, meziřádková záležitost pro určitý druh diváka. Nebudu to dál pitvat, jsem tu sama pro sebe, pro své potěšení, zábavu, únik z reality a za každý příspěvek jsem neskonale vděčná. Pokud jde o výběr Toma do role "odepsaného" rockera, neznám lepší volbu než chlápka, jenž je věrnou kombinací es typu Cooper, Tayler, Mick, Ozzy, Freddie, aniž by potřeboval masku a dabléra. Navíc plně dokázal, že je schopen každé role, bravo! Nejde vskutku o žádnou skutečnou vážnou oslavu rocku, ale pouze o čistou show, která je věčná. "Falešná kongregace různých výparů"... tak nějak to funguje věky věků... Někdy mohou být ztracené věci znovu nalezeny. (21.08.2013)

Bryan Cranston si od BB nevymenil slipy a nechutný Russel Brand mi prestáva byť nechutne nesympatický. Je to maska s geniálnym prízvukom a krásnymi Conversami. A netušila som, že Tom Cruise sa upíše ešte väčšej sprostosti ako Tropická Búrka. Stalo sa, ale vôbec mi to nevadí. A ako mu ten spev ide! (25.07.2014)

Po nabušeném Hairsprayi až na pováženou nudná srajda, tvářící se jako nejdrsnější pocta metalu, a přitom se v ní jen střídají hity osmdesátkového pop-rocku, které doprovácí vizuál sladší než cukrkandl. Ale ono by to ani nevadilo (z traileru bylo jasně patrné, že se pojede na disneyovskou notu), kdyby alespoň jedna postava byla charakterizována více než jednou prostou větou (je divný, je gay, je hodný, je zamilovaný atd.) a většina děje se nedala shrnout do deseti slov. Je to zkrátka povrchní, bezduché a na dlouhatánské dvouhodinové stopáži tím pádem i nekonečné. Což ještě umocňuje zařazení snad dvacítky songů, mezi něž se kolikrát nedostane ani ždibíček obyčejného dialogu. O ty aby člověk přímo prosil. A vyjetý Cruise a stále šťabajzoidní Kačka Z-Jonesová už bohužel dostatečnou příchuť nedodají. Zvlášť když na ně - stejně jako na ostatní postavy - zbývá nějakých 8 minut stopáže. P.S.: Malin Akerman už asi nemohla být hnusnější. (20.07.2012)

Kalifornský tvůrce podprůměrných komedií nebo romancí Adam Shankman mnohé překvapil remakem stejnojmenného muzikálu z 80. let Hairspray. Vzestup Shankmana-režiséra byl ale, zdá se, pouze dočasným jevem. Divák by ještě v rámci žánru bral obehranou zápletku, kterak naivní blondýnka Sherrie léta páně 1987 přijíždí do Hollywoodu hledat slávu a uznání. Najde Drewa, který ji dokáže dostat ke správným lidem a ještě otevřít své romantické srdce. V politických kruzích se mezitím spřádají plány, jak vymýtit z losangeleských ulic a klubů pro mladé sex, nenávistnou hudbu a… sex. Cesta vzhůru cukrkandlové dvojice je tu bohužel tvůrci sledovaná nedůsledně, nahodile. Od ústředních milenců stále nesmyslně odbíhají k vedlejším postavám, které, ač je hrají výborní herci, nemají také co nabídnout. Podzápletky ději příliš nepomáhají, otevírání vážnějších témat nefunguje, některé momenty jsou zbytečné, jiné až trapné (S/M scéna například). Rock of Ages je samozřejmě plný hudebních čísel. Jenže jim chybí hravé detaily, spontánnost, přehlednost, originalita. Náznaky nevědomého podupávání do rytmu pak kazí chaotický střih. Tvůrci se až příliš nechali unést pastelovými barvami a množstvím laku ve vlasech hrdinů, až pozapomněli na diváka. Vyprávění je totiž emocionálně odtažité, chybí mu tempo, přidaná hodnota. Příště prostě, prosím, víc péče. (07.11.2012)

Víc by mi sedlo kdyby příběh nebyl polovičatou kopií Varieté (naivní bloncka přijíždí za slávou do podniku v Hollywoodu, kde se v cukuletu zabouchne do barmana, přičemž oba tak pěkně pějí, ach jaké klišé). Některé písničky ale nezestárly a dostaly tu osvěžující háv, ikdyž Heaven mi do More than words taky úplně nesedí (což neznamená, že se to časem nezmění). Hned po dokoukání filmu jsem si ale musela nějaká čísla zopáknout, včetně nemuzikálních scén, protože minimálně eskapády C.Z. Jones stojí za to, ostatně jako vždy (a v tom jejím tanečku cítím skoro parodii na Chicago). Všechno je tu s nadhledem, nic a nikdo se tu nebere vážně a já se prostě slušně bavila a málem mě i lákalo ty čtyři hvězdy vrazit, nebýt tolika klišé, znát z těch songů víc, ale jak bylo řečeno ve filmu, každá růže má své trny... Takže já ty čtyři přece jen dám. Za to, že to nakonec oproti Varieté zůstalo originálnější a vtipnější, za to, že jsou některé songy tak nabušené, nebo minimálně zábavné, za to, že jsem si na druhý den musela celý film pustit neprodleně znovu, abych sama se sebou vydržela a za Malin Akerman (Elektra Luxx je moje srdcovka). PS: Připomněl tu Cruise těmi postoji jenom mě svého moderátora z Magnolií? :) PS2: Nějak mi ta Julianne Hough připomíná mix Hayden Panettiere a Emmanuelle Chriqui (s případným blond přelivem samozřejmě.) 70% (28.11.2012)