Brestská pevnost

Proč, ptám se. PROČ musí být skoro každý zprvu solidně vypadající válečný film, který mám poslední dobou možnost vidět, ve finále zprasen v tak nehorázně patetickou sračku?? Mno... první hodina oukej, úvod, to se nám ale krásné ráno Leonide Iljiči, no to víš Nikito Sergejeviči, blábláblá, přichází Skopy, hmmmm, malej klučina - archetyp udatného sovětského vojáka, co tak krásně kličkuje mezi dávkami z emgéčtyřiatřicítky... a no tak vlastně proč ne, že jo. A pak noční šturm podle plánu Arnolda Jidáše (jen to minové pole tam chybí), takže Ivánku, kamaráde, mluvit moc nebudeš, ale zase tak krásně chcípneš se vz(d)orným "Urááááá!!" na rtech. Pak ještě někoho in memoriam vyznamenáme, stařík smočí slzou kus betonu, mrtvolky se nám zasmějí do kamery a kaněc filma. Ale zase objektivně musím uznat, že se to dalo vydržet bez dávení. Amíci by podobnému tématu dali na prdel podstatně víc. (30.11.2013)

Film nemá český název, jako obvykle ho česká distribuce opomíjí, tedy volný překlad zní Brestská pevnost. Což už možná leckomu napoví, hlavně těm, co mají v oblibě druhou světovou válku. Roku 1941 se Němci rozhodli zaútočit na Stalinovo Rusko a jedna z prvních bitev se odehraje u města Brest. Obyvatelé tohoto města hrdinně odolávají, jak dlouho však vydrží, toť otázka. O filmu jsem se dozvěděl náhodou, čehož mi je celkem líto, protože se jedná o výborný film a mohl jsem na něj tedy být natěšen. Vyzdvihl bych tudíž práce kamery, celková atmosféra je velmi povedená, film vás prostě vtáhne do děje. Vše je natočeno velmi naturalisticky a vy se snažíte zjistit, co se stane v dalších minutách - možná si říkaté, co se o jedné bitvě dá natočit ve více než dvou hodinách - to se ale budete celkem divit, film uběhne rychle, nikde se nezadrhává, vše je protknuto několika lidskými příběhy obyvatel, s postavami se proste lehce sžijete. Do toho správná nevtíravá hudba, slušné herecké výkony (film totiž nemá žádné ústřední herce, jedná se o obyvatele města, avšak nikdo nijak nevyčnívá nebo nehraje úplně špatně), dobová hutná atmosféra, nalěžitě uspokojivé efekty. Co se Rusům nedá upřít, to jsou jejich válečné filmy, ty opravdu umějí a málokdy narazíte na dobrý válečný film jiného státu (myslím samozřejmě v současné době). Nejedná se o žádný filmový skvost, v současné době jde však o vysoký nadprůměr, který rozhodně stojí za shlednutí. (31.01.2011)

Tak něco takového jsem od ruských soudruhů nečekal. Poslední dobou se totiž snaží navázat na úspěšné válečné filmy z dob ještě Sovětského svazu a tak natáčí všelijaké pokusy. A ve většině (zdůrazňuji, ne všechny) případů je to průser. Ale snímkem Brestská pevnost dokázali, že v tomto případě jim to vyšlo nadmíru dobře. Začíná invaze do SSSR a v Brestu na hranicích s Německem se ruští vojáci brání v místní pevnosti. Jsou už dávno v týlu, ale nepřestávají bojovat a doufají, že příjde pomoc. Ta ale nepříjde, protože Němci už jsou desítky kilometrů za nimi. Po technické stránce úžasné, skvěle natočené bojové scény, výbuchy a skvělá kamera. Jako z amerických velkofilmů. A dokonce jsem se za ty dvě hodiny vůbec nenudil, což je u takovýchto ruských filmů na denním pořádku. I když ke konci tempo trošku upadlo, jako celek je to veliké překvapení a jeden z nejlepších novodobých ruských válečných filmů. (28.12.2010)

Válečný nášup, který je přímo nabit válečnými scénami. I když na druhé straně, nic na válce není zajisté hezké. Četné nové ruské filmy těžící z historie druhé světové války ať tak nebo tak, už nejsou to, co to bývaly, ale v tomto případě z tohoto stereotypu tento snímek určitě vybočuje. Nejenže se opírá o skutečné události operace Barbarossa, která právě při přepadení Ruska narazila u pevnosti Brest na překvapivý odpor, ale poměrně nepřehnaně zachycuje události, které se tak mohly přihodit a jeho smyslem bylo vylíčit události hrdinství obyčejných vojáků. A podle mého názoru se to podařilo natočit opravdu výtečně a s neobyčejnou citlivostí, kde je cítit opravdu drsnost války. (10.12.2011)

Rusové umí. Kde jsou ty doby neslaných a nemastných válečných filmů (samozřejmě tam byly i vyjímky) ze sedmdesátých a osmdesátých let... Tohle je vlastně můj první film o spojenecké zradě a napadení SSSR Němci. Mezi námi ten pakt Stalin - Hitler, to stejně nemohlo fungovat... Válka mne baví a velmi zajímá, ale podrobnosti o tom jak to probíhalo v pevnosti neznám. Byl jsem tedy odkázán sledovat děj tak jak mi jej předložili tvůrci. Rusové válku umí a zejména pyrotechnické efekty. Když někam dopadne dělostřelecký granát, není to jen rána od kapslíku a oblak dýmu jak vídáme jinde. Zde prostě vyletí do vzduchu hromada země ... Když to koupí barák, tak mu prostě upadne stěna... Řada věcí byla do filmu dodělávána počítačovou animací (třeba letouny), ale bylo to provedeno velm slušně. Hned od úvodu nás film seznámí s několika hrdiny, kteří měli při obraně pevnosti zásadnější význam. Všechny tyto linky držely pohromadě a neměl jsem problém se celkem velkou řadou postav identifikovat a rozeznávat je. Jak jsem psal, nevím jak to v pevnosti bylo. Některé scény se mi však nezdály. Ziňuje to tu i DaVIDˇ82. Když byly Rusové napadeni, chápu že po dělostřelecké přípravě a bombardování neměl každý u sebe zbraň. Většina jich však nějakou našla. Nechápu, proč proti Němcům, vstupujícím otevřeným prostranstvím hoši vyběhli se známým URÁ jen s polníma lopatkama v ruce a nechali se kosit palbou. Chápu, že to mělo na Skopčáky asi děsivý účinek a že pak se skupinka vojáků skutečně dostala až k boji muž proti muži, ale logičtější by bylo zůstat v domech. Mělo se čekat až nepřítel přijde až před okna a pak ho zasypat palbou z krytých střelišť... Tyto scény jsou ve filmu vícekrát, přičemž při jedné Rusové sebevražedně běží přes most na jehož konci mají Němci zátaras s emgéčkama 42 a kosí je jak mouchy... Ale kdo ví. Rus nehleděl na člověka a těch případů, kdy Němec prohrál boj jen proto, že byl zavalen hordami často neozbrojených vojáků je známo vícero... Musím uznat, že tady mi ruští herci přišli velmi sympatičtí, nepřhrávali a kamandirové družstev měli správné charizma. Oceňuji i množství naturálních scén, které do takovéhleho snímku prostě patří. Jak jsem tak sledoval statečnou obranu pevnosti, říkal jsem si kolik schopných lidí i v tom roce 42 ze sovětského velení hnilo kdesi v gulagu či bylo zrovna popravováno kulkou od NKVD. Stalinovy čistky v armádě Němcům asi dost při počátečním napadení pomohly... Tohle je další ze skvělých válečných filmů a doporučuji jej vidět. Dávám 4 hřebícky z bagančat. kulaté! * * * * (13.06.2014)