Stud

V tomhle filmu se objevila druhá nejvýraznější role, kterou jsem v tomhle roce viděl. Po Ryanovi Goslingovi ve filmu Drive tak nyní Michael Fassbender ukázal, co je skutečný herecký výkon, za který by si zasloužil minimálně dva oskary. Za herecký výkon a za obětování, které filmu dal. Tohle obětování je totiž opravdu OBĚTOVÁNÍ. Stud je totiž neuvěřitelně těžce stravitelný film. Psychologicky náročný na sledování, ale o to více uvěřitelný na postavy. Vypráví totiž klasický příběh o tom, jak si stěžujeme, když něco nemáme a jak si stěžujeme, když nám to něco chybí, klasicky hozeno do extrému. Výborný příběh, ale je potřeba se nebát a dívat se na téma sexu z trochu jiného úhlu...a hlavně, chtít porozumnět. (20.08.2012)

Skvelý Fassy, možno ešte lepšia Carey, dva úchvatné dialógy natočené na jeden záber a halda "artových" klišé (najmä tie stratené, s realitou nekompatibilné postavy so sebadeštrukčnými a potlačenými gay sklonmi - zííííííííív!). Samozrejme sa dá argumentovať, že tá celková prázdnota je hlavnou ideou, ale... (18.04.2012)

Shame na mě působí jako drama na kterém si budou honit ego pseudointelektuálové, kteří si myslí, že za dlouhými scénami v metru za doprovodu klavíru a scénami vystřiženými jako z nějakého soft porna se skrývá neskutečné umění. Netvrdím, že to nemělo něco do sebe, ale chybělo mi něco, po čem bych si říkala "Páni!" Takhle jen koukáte na povislý penis Fassbendera a jeho postelové skotačiny a povislá prsa příšerné Carey, která jen hysterčí ( tak už si oboje můžu vyškrtnout z bucket listu;)) ). Deprese?Ale kdeže. Mě to chvílemi dost nudilo, i když uznávám, že např.běžecká scéna vystihla hrdinovu samotu dokonale. Zajímavý komentář: Morien. (26.08.2012)

Povrchne o povrchnosti. Obraz? Videoart, ktorý vcelku rád zhliadnem v galériách, či na youtube. Lenže tam trvá tak maximálne desať minút. Toto, natiahnuté do hodiny a trišvrte, sa stáva navršovaním slučiek prázdnoty tým, čo Brandon robí najradšej - teda kefovaním samého seba. A je úplne fuk, či je pri tom sám alebo s niekým. Rozkrývaním diétne dialógových obrazov sa sa dá celý film skvele uchopiť. Jeden príklad za všetky: rozmazaný obraz epizódy Betty Boop, sledovaný súrodencami môže pôsobiť ako symbol nepripustenia si podnetov zvonka. A podobné blabla. Celok pôsobí chladne, nudne, podobne ako väčšina Antonioniho konštruktov o odcudzení. Všetko tu už bolo. No hudobne sa to počúvalo príjemne. Chápem adoračné reakcie: v jednom akorde s hrdinom filmu sa ukájajú všetci tí, ktorí nadšene opisujú slová ako "neschopnosť", "nemožnosť", "povrch" a "prázdnota" (veď hej aj ja som tieto slová použil:). Výstižný komentár: verbal (12.09.2012)

McQueenova (vizuálně) ulepená reflexe současné doby a čistá filmařská rozkoš bez rizika – SHAME aneb těžko stravitelná stominutovka, která člověka nejprve sežvýká a pak ho bez milosti vyplivne čelit realitě. Malá sexuální dekonstrukce o tělesné a materiální svobodě ochuzená však o svobodu duševní prezentovaná skrze hypnotické fragmenty s mrazivým obsahem o vyprázdněném cyklu plném mechanické rutiny směřující od jedné masturbace k druhé. Tam, kde skončilo Kubrickovo Eyes Wide Shut Shame teprve začíná a hned prvními minutami staví diváka do pozice chtěného voyaera, jenž má možnost nahlédnout do života jednoho náhodného spolucestujícího / běžce / jednorázového milence. Obnažená studie, která je chirurgicky přesnou "vivisekcí bez narkózy"" - té jsou vystaveni nejenom hrdinové snímku, ale i divák samotný, jehož mysl je neustále dokola nahlodávána jednotlivými tahy kamery. Just do it! NIKE (17.02.2012)