Stud

Krutý paradox závislosti je, že transformuje zdroj potěšení do nevyhnutelné a nenasytné potřeby. McQueen natočil Shakespearův sonet 129 pro 21. století - Mrháním sil v tmách hanby pustošivé // je chtíč, když rve, co chtěl. Když teprv chce to, // zná jenom krev a zrady, sliby křivé, // surovec, vrah a lhář a sketa je to. // Hnusí se nám, jak poskytne nám slast, // jak máme to, co zoufale jsme chtěli, // hned nepříčetně zoufáme si zas, // že jsme mu, blázni, takhle naletěli. // Blázni, když chcem to, blázni, když to máme, // šílíme před tím, při tom, po tom též, // vteřinu štěstí dlouze odpykáme - // z příslibu blaha bláhová je lež. // To všechno každý ví, však nikdo neví, // jak peklu uniknout, když číhá v nebi. (17.02.2012)

Další z letošních důkazů, že akademici nějakou "záhadou" přehlídli kvalitu. Jak jinak si vysvětlit že soška neputovala Fassbenderovi do spárů? Obě hlavní postavy si nominaci naplno zasloužily. Steve McQueen nevyžaduje nic jiného než realitu a nepovolí Michaelovi ani trošku herectví. Ono minimalistické herectví ústřední postavy je až dechberoucí. Fassbender je u mě bez jakékoliv debaty prostě Pan Herec, který je pro roli schopen udělat cokoliv. Například chodit po bytě s nádobíčkem proklatě nízko je vlastně to jediné při čem se divák ještě nestydí. Kdo viděl, rozumí. Film ke kterému se budu rád vracet, protože nám přesně ukazuje jací vlastně dneska jsme. Moc se těším na další Steveův film. (12.04.2012)

Jak se probudit z noční můry, kterou je váš bdělý život, pokud žijete/přežíváte ve městě, co nikdy nespí? Michael Bay jednou prohlásil, že nepřišel léčit rakovinu, ale bavit lidi, zato Bullitův jmenovec musel evidentně učinit prohlášení, že on ksakru nepřišel lidi bavit a přičiňuje se o to, aby nám po zhlédnutí jeho filmů začala rakovina připadat jako docela fajn nápad. A jak napsal Jiří Pavlovský v doslovu k jisté knize, John Donne měl pravdu. Nikdo není ostrov - z ostrova na ostrov se dá doplavat. Jsme planety, z nichž každá ve své vlastní galaxii donekonečna opisuje svou vlastní bludnou osu a pokud se přiblíží k jiné, bude z toho pravděpodobněji než cokoli jiného katastrofální srážka vesmírných parametrů. Obrazná i doslovná obnaženost hlavního hrdiny je v té obrazné části příjemná jako obnaženost zubního krčku v kontaktu s citrónem, ale masochista ve mně si to potěšení rád dopřeje opakovaně. A jakkoli jsou mi ceny a neceny po většinu času lhostejné, tak můj slovník při zjištění, že Fassbender za žádný svůj loňský film nenafassoval jedinou možnost získat plešouna, by přiměl k začervenání i Debru fuckin' Morgan. Jedinou publikovatelnou výhradu, která mě napadá, tu už napsala KevSpa, takže dvojmo: páni akademici, SHAME on you! (21.02.2012)

Nuda a skoro žiadna sexuálna kontroverzia, ak nerátam asi 25 sekúnd "istých" záberov (čo je na 101 minútový film ozaj dosť málo, ehm). Fassbender ma nikdy nebavil a scenár? Odmietam rozmýšľať nad stavom súčasného sveta len na základe scény, v ktorej ústredný hrdina smutne kráča v daždi a potom sa rozplače. Odmietam rozoberať, čo mi chcel režisér povedať záberom na sexujúci pár, ktorý to robí na verejnosti na nočnom mieste pol metra od steny, na ktorej je nasprejované FUCK. Hanbu pokladám za ten typ filmu, ktorý sa na niečo hrá a pritom je strašne nudný. (13.02.2017)

Shame na mě působí jako drama na kterém si budou honit ego pseudointelektuálové, kteří si myslí, že za dlouhými scénami v metru za doprovodu klavíru a scénami vystřiženými jako z nějakého soft porna se skrývá neskutečné umění. Netvrdím, že to nemělo něco do sebe, ale chybělo mi něco, po čem bych si říkala "Páni!" Takhle jen koukáte na povislý penis Fassbendera a jeho postelové skotačiny a povislá prsa příšerné Carey, která jen hysterčí ( tak už si oboje můžu vyškrtnout z bucket listu;)) ). Deprese?Ale kdeže. Mě to chvílemi dost nudilo, i když uznávám, že např.běžecká scéna vystihla hrdinovu samotu dokonale. Zajímavý komentář: Morien. (26.08.2012)