L'Apollonide - Souvenirs de la maison close
Nevestinec
House of Tolerance
House of Pleasures
Režie:
Bertrand BonelloScénář:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrají:
Adèle Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette, Pierre Léon, Lucie Borleteau, Frédéric Epaud, Guillaume Verdier (více)Obsahy(1)
Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)
(více)Videa (2)
Recenze (118)
Člověk na tyhle filmu musí mít náturu a já netvrdím, že ji nemám. Někdy mi tento styl vyprávění sedne a někdy nikoliv. V případě Nevěstince jsem byl některými stránkami příjemně překvapen (vizuálně film vypadá, že byl natočen před cca 30 lety), někdy "jen" překvapen (hudební doprovod, pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mi tam seděl nebo ne) a jindy zklamán (trochu přestřelená délka a celková zmatečnost). Každopádně bych filmu dal někdy znovu šanci a o Bonella se začnu více zajímat. ()
Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()
Ono jde opravdu jen o "vzpomínky z domu lásky", jak to naznačuje již podtitul filmu. Pokud nečekáte silný a sofistikovaný příběh, budete odměněni silně působícím pohledem do života skupiny padlých žen s občas doslova hmatatelnou atmosférou, výbornou kamerou a skvěle vybranou hudbou. Líbilo. 8/10 ()
Nevěstinec ani nechce být žádnou zábavou pro masy. Jenže bohužel není ani psychologickou sondou nebo dramatem s propracovaným příběhem. Je to spíše atmosférické cosi. Snímek umí zobrazit na plátně Paříž na přelomu 19. a 20. století, neumí ale už vyprávět. A to je u dvou a půl hodinového filmu velký problém. ()
Kolektivní portrét obyvatelek pařížského nevěstince na samém konci 19. století (roky 1899 a 1900, druhý letopočet mylně vydáván za století dvacáté) nám dává nahlédnout do doby, která je dávno pryč, a na místa, kam se běžně nepodívali ani tehdejší návštěvníci těchto podniků. Kromě samotné profese je tu vylíčen i běžný život za zavřenými dveřmi, odkud prostitutky nemohly svobodně vycházet. Občasné flashbacky, střídání stejných krátkých scén, zobrazení snů, pár působivých momentů vzniklých použitím anachronické písně ze šedesátých let 20. století. Snad až na prostitutku plačící sperma se mi to líbilo, tohle už byl moc velký úlet. Chlíváci ať si dvě hvězdičky odečtou. ;-) ()
Galerie (35)
Photo © NFP
Zajímavosti (7)
- V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
- Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. [Zdroj: Artcam] (Krouťák)
- Za kameru se postavila Josée Deshaies, manželka režiséra filmu Bertranda Bonella. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama