Divoši

Filmové sklamanie a utvrdenie v tom, že keď fanboy na CSFD.cz proste chce, tak bez okolkov nadhodnotí. Veď pohoda, nikomu to neberiem, ani ho za to neobviňujem, sám si občas prihodím čosi naviac a statočne si to obhájim, len v prípade novinky O.S. sa musím zdržať prehnaného velebenia a skôr oznámiť polovičnú nespokojnosť. Toľko spochybňované hrátky s filtrami, ostrosťou, obmieňajúcou sa formou záberovania sú podľa mňa na mieste a majú svoje odôvodnenie ktorým je nostalgický navrát do frenetických 90's kedy sa to na plátno rúbalo ako sa komu zachcelo. K tomu ten vztyčený prostredník aka "i don't give a shit about your opinion" z ktorého jasne vyplýva, že Stone nebral na zreteľ žiadne riziká či hrozby a jednoducho si chcel natočiť niečo...ako od Tonyho Scotta. Takáto odhodlanosť skrížená s drzosťou mi imponuje. Že je to v konečnom dôsledku špatne zahraný (česť výnimkám = del Toro), chatrne vyrozprávaný (chvíľami to nemalo ďaleko k natvrdlému "Shoot'em up" + náhle popretie zvoleného naratívneho konceptu) scénaristický karambol (no comment) mi už však potechu nerobí a ceľkovo ma pri pomyslení na onu kreačnú zmätenosť viacmenej rozhodí. "Savages" = adreanalínový produkt pre všetkých a zároveň pre nikoho ktorý nenudí, ale za ten plytký entertainment si do neba vyzdvihovať nezaslúži. (26.10.2012)

Při vší úctě ke Stoneovi jsem měl poslední roky pocit, že je to už jen takový vodou omletý balvan a ejhle, pořád jsou vidět ostře tesané rysy ze 4. července, kdy se četa normálních zabijáků vydala vyhrát superbowl, jen pak nějak zkurveně zahla kvůli debilní hadici od chladiče...osud si zkrátka občas umí zahrát vrhžáby. Film o svaté trojici prodejců zeleného listu mě maximálně zaujal i přes prapodivné herecké exhibice pana Pomády (měl by si ho Cruise srovnat), na druhou stranu Salma Hayek a Del Toro mě pobavili převelice a ještě o kus víc...asi takhle. Prostě jsem se za téměř dvě a půl hodiny ani nepoškrábal nudou na prdeli ni jiných partiích a to je u mě co říct, neb jsem drbač profesionál a u různých sraček jsem schopen drbat osoby o tři řady dál a v jiném sále, fakt...no přísahám. Po všech letos očekávaných filmech, kdy má nadrženost a erekce dostala (respektive nedostala) pěkně za uši, jsem nadšený, možná právě proto, že jsem nic velkolepého neočekával a Kameny se zase můžou valit, jen tak dál Olivo. (11.12.2012)

Zprvu jsem plesal - Starý dobrý Oliver Stone je zpátky! Savages - Takoví normální hašišáci. Ano, Stone je zpátky, zpátky v devadesátkách. Ale ouha. Kdysi pravý vzor muže, voják a veterán z Vietnamu, nositel Purpurového srdce, symbol politické nekorektnosti, padl do osidel gender studies. Jasně, Stone byl známý liberál a demokrat, teď ale zjevně čeří vody v oblasti genderové tématiky a snaží se na filmovém plátně realizovat rovné příležitosti pro ženy i muže. Jak jinak si totiž vysvětlit, že hlavou drogového kartelu je žena, další žena je vypravěčka a svorník dvou nemastných neslaných hrdinů, dohromady trochu neuvěřitelného trojúhelníku, charismatického hrdinu abys pohledal, ženy se tu svěřují jedna druhé, nejlépe v rozpoložení večera v ložnici na lůžku, jedna totiž ztratila děti a druhá rodiče, obě si prošly těžkým obdobím a o tom se prostě MUSÍ mluvit. Uf. Ještě že tu byl starý dobrý Benicio Del Toro, jinak nebylo komu fandit (a mezi námi - on byl jediný, kdo táhl ten film, což je při nesoudné dvou a půl hodinové stopáži úloha celkem sisyfovská). A to nebyl jediný problém - také se nám sem zatoulaly scény z jiných filmů - detektiv americká DEA brečí u postele své na rakovinu umírající manželky...a prý ,,divoši". Stone vyměkl... (12.11.2012)

Sebeperspektivnější zěmědělec, orientující se například na mrkev nebo petržel, má oproti těm s jinými plodinámi velmi smutný život! Ano, může si sice perfektně posílit horní jedničky intenzivním hlodáním, jeho hovězí vývar je zajisté chutnější než u konkurence, avšak posedne li jej ze všeho toho pěstění chandra, své produkty usuší, ubalí a vyhulí jen s velkými obtížemi a nechce li ráno chrchlat nepochybně zdravé, ale nestimulující hleny petrželové natě, může se někdy cítit velmi ochuzen. Nikdy totiž například nepozná a nepochopí ty čarokrásné okamžiky, jak se dá v hodinovém záchvatu upřímného smíchu válet pod stolem, když spolusedící po třetím kole pronese jedno z, na první pohled obyčejných, ale v určité atmosféře třeskutě vtipných, slov, jako je třeba "Bagr". Rovněž zabušit si pár hodin do vhodně stimulované roštěnky je pro zdravého, heterosexuálního jedince s jindy průměrnými až podprůměrnými výkony velmi egopovzbuzující, zvláště, když ráno poslouchá ty ódy, že takhle se jí vaginální muskulatura v životě nestahovala, a to ani s nejvyhlášenějšími kolonádními obšousty. A to až si ho jednou mázne koksem, vytáhne ji celou kundu ven, protože se za orgastického řevu nebude chtít pustit, kráva nezkušená! Konopí z vás prostě někdy udělá totálního frajera a alfasamce. Dva nadějní agrokulturisté v našem příběhu frajeři jsou. Až na to, že tvoří pár, nebo lépe řečeno tripl, no, možná trio bude nejvhodnější, s mimořádně odpudivou blonckou, co ve svých pětadvaceti vypadá na čtyřicet, mají skvělý život. Nehádají se ani, kdo bude na švédském stole vepředu, obsah THC v jejich plodinách plní normy Agrární komory na dvěstě procent, zvolená, marketingová strategie zafungovala dokonale a trh je nenasytný, a tak si mohou užívat plody své práce bezuzdným cestováním a proháněním se v šestilitrových mechanických hračkách, které podle posledních výzkumů velmi dobře přispívají k sexuálnímu vzrušení žen. A jak říkáme my, automechanici, při dobře namazaném podvozku se ani nemusíte srát s vystříkáváním dutin! Tahle idylka však trvá jen do chvíle, než jim jejich úspěch začne závidět mexické Jednotné kartelové družstvo (JKD), vedené obstarožní předsedkyní Salmou, která si kvůli filmu dokonce oholila i kníra! No řekněte, není to šílené, co všechno jsou schopni ti herci obětovat, jen aby se zviditelnili? A JKD se jme naše frajery brutálně kolektivizovat. Ti, kdoví proč, do družstva nechtějí a vznikne z toho dokonalá, perfektně zahraná, výborně zrežírovaná a excelentně napsaná akční polízanice!! Pan Šutrák vytáhl od doby, kdy nechával zfetovanou Půlku chlapa běhat po džungli a kosit rýžožrouty, snad svůj nejlepší, jednoznačně pětilebkový matroš, který musí potěšit snad i nejzarytější odpůrce kolektivizace zemědělství! Paráda!! (02.01.2013)

Stonovo zpracování je vysvobozením z přehypovaného bestselleru - vyčítat mu vyletněnou povrchnost je stejně hloupé, jako vyčítat Verhoevenově Pěchotě nevěrohodnost. Navíc je to trochu lízlé Tonym Scottem, roztříštěné, podprahově žonglující s divákem a přesto splňující kritéria prázdninového blockbusteru. Prostě fajn. A ta kniha se fakt nedá číst. (05.09.2013)