Elysium

Příběh srovnatelný s obrázkovou knížkou o hrochovi, z které ve filmu Damon cituje, ale to provedení! Dokonalé ztvárnění budoucnosti, která odpovídá mým předpokladům. Perfektní atmosféra a boží akce, která ale (to je velká škoda) někdy nedotahuje k té pověstné třešničce. Exosuit bitka v závěru patří k nelepším akčním sci-fi (tělo na tělo) bitkám co jsem viděl. Blomkamp od posledně vyměkl a i když se většina postav chová jako svině, nemyslí to zle což je oproti D9 mínus. Hlavním tahounem snímku je ale fantastický Sharlto Copley - Kruger, fanatický psychopat (a moje nejoblíbenější postava), jehož alternativa by byla asi tím nejlepším koncem. Kdepak jsi, hošo?! (06.09.2013)

Luxusně natočená sračka. Exhibice režírujícího fanboye, který ze sebe lehce sype jednu sci-fi radost za druhou a oslňuje nadupanými scénami i ikonickými záběry které-jste-vždycky-chtěli-vidět. Bohužel tak činí uspěchaně a podle superklišoidního scénáře, jenž nedává smysl. A nemá ani takový tah, ani tak dokonalé mimikry, abyste si toho nestihli všimnout. (20.08.2013)

,,TA VĚC V MÉ HLAVĚ MŮŽE KAŽDÉHO UČINIT OBYVATELEM ELYSI A TY VÍŠ, JAK SE K TOMU DOSTAT.…“ /// Dlouho nechápu, co proti Elysiu máte. Nezávazný pokračování Districtu mě baví a to, že i ta úvodní hoďka byla vlastně jen vyvoněný nic, mi dochází až na konci. Stejně bych za ni klidně fláknul 4*! Bohužel pak…místo gradace příběhu jen běžej obrázky a příběh začíná bejt hrozná krávovina. Nedokážou mě vtáhnout do děje a necejtím vůbec žádný emoce, i když se snažej jako kráva. Ten příběh nemá nic, co by mě vyrajcovalo. Je mi u prdele, jestli někdo chcípne, nebo snad přežije. Objevivší se padouch je klišoidní blb, a tak jen sleduju obrázky. Proti Elysiu je druhej Star Trek nabušená filmová jízda! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevadí mi, že v akčních bitkách jeden na jednoho je hovno vidět. Hlavně když poznám vítěze.... 2.) Chystám se v L.A. vytvořit mexickou čtvrť. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (31.08.2013)

Zajímavá premisa filmu, která by politické filosofy vedla k debatám ohledně toho, zda mají lidé právo vydat se na Elysium, když si to nemohou finančně dovolit (Robert Nozick by jistě tvrdil, že ne), je po první půl hodině pohřbená v ději, který se vydal cestou politických převratů, korupce, přestřelek, robotizovaných lidí a nájemných žoldáků. Kdyby vše zůstalo jen u touhy jednoho chudého kluka dostat se na ostrov bohatých, byla bych spokojenější, přestože by děj vycházel z (místními tolik odsuzované) socialistické premisy. Byla to totiž právě konfrontace s ní a divákovo zhodnocení toho, zda je hlavní hrdina skutečně tak kladnou postavou, jakou v něm vidí Neill Bomkamp, co mě na Elysiu původně zaujalo. (02.10.2013)

Rozklepaná (a jak!) kamera a zběsilý (a jak!) střih ruku v ruce spolehlivě zabíjejí akci; stupidně a prvoplánovitě tlačené socialistické cítění by zase zabilo děj... Kdyby nějaký byl. Prostě děs běs. A aby to nebylo málo, tak to působí, že chybí polovina stopáže. A zrovna jako naschvál ta, ve které se Neill "točím filmy jako když Pejsek s Kočičkou dělají dort" Blomkamp věnuje příběhu, postavám, elementární vnitřní logice či propojení na sebe (ne)navazujících scén. (28.08.2013)