Stella Dallas

Najväčší velikáni filmového plátna sa podľa mňa vyznačujú tým, že ak si to látka vyžaduje, sú ochotní sa jej podriadiť a nepútať zbytočne na seba pozornosť. V prípade Stelly Dallas bolo od začiatku jasné, že je nutné sa sústrediť na hlavnú postavu a Barbara Stawnwyk musí aj vďaka režijnému, takmer divadelnému vedeniu vydolovať zo seba maximum, aby bol výsledok adekvátny. Stalo sa a tak sme svedkami možno jedného z najsilnejších ženských hereckých partov histórie. Scenár sa pohráva s divákovými sympatiami k postavám (najmä hlavnej) počas celého filmu, od počiatočných antipatií, cez pochopenie, až po ľútosť. Upúta niekoľkými výraznými scénami, myslím, že pri tej komickej vo vlaku začne divák chápať, že problémom Stelly bude jej rázna živelná mentalita a nie bezcharakternosť, respektíve ľahkovážnosť. Tá druhá vlaková, ktorá výrazne posunie ďalej vývoj udalostí, ako keby uzavrela tento symbolický kruh. Pri záverečnej scéne si možno mnohé ženy v kine poplakali a možno si poplačú aj dnes v televízii, podstatné je, že má svoju logiku a význam. (27.03.2013)

Mnohdy mě nějaký snímek hned od úvodu chytne, spokojeně u něj předu jako kocour, ale postupně jeho kouzlo přestává působit, film začne nudit a ke konci jsem už zcela apatický. V případě Stella Dallas jsem to měl obráceně. Začátek mě neoslovil, následující děj také moc ne, ale postupně, s každou další minutou mě bavil víc a na konci jsme už byli téměř na stejné vlně. Na Stanwyck tu pouhý rok před skvělou Ztřeštěnou čekala (nejen) žánrově dost odlišná výzva. K její postavě si člověk musí najít cestu, protože po naplnění prvotní tužby se Stella začne chovat docela nesympaticky. Ne zcela, chvílemi je k ní film až nespravedlivý, ale ta jistá konvenčnost, upjatost a moralizování už patřila k době. Tak či onak, panovačná dámička by se rozdala pro svou dcerku. A o obětech je tenhle film především. Stejně jako o vztahu matky a dcery, který někdy bolí…Emocionální závěr na mě fungoval a Stanwyck tu zase jenom potvrdila své herecké kvality (i za vydatného přispění maskérů a kostymérů, kteří ji „proměnili“). Nakonec to přece jen budou ještě slabší 4*. (29.09.2019)

Tak táto melodráma z čias zlatého Hollywoodu mi teda strelila do noty. Hlboké, precítené a výborne zahraté... O tom najvyššom možnom obetovaní sa jeden pre druhého, ktorého je schopný iba milujúci rodič. Veľmi emotívny záver ma vo vnútri totálne prevalcoval, tak silné, že len máloktoré oko dokáže zostať suché, hlavne to rodičovské. Zároveň to ako celok na mňa pôsobilo nadčasovo. Škoda toho úvodu, ktorý bol oproti druhej polovici trochu menej dramaticky razantný, na mňa to bol potom až príliš veľký emocionálny šok. Inak povahová zmena Barbary Stanwyck bola vážne úžasná. Skrátka nádherne silná záležitosť. Na hranici 4-5 hviezd. 89/100 (22.05.2017)

Začalo to zvolna, hezky romanticky a Barbara Stanwyck upoutala cele mou pozornost. Pak se to zhouplo do rodinného dramatu a to už mi tak příjemně nebylo, postava Stelly je čítankovým příkladem toho, že ani splněné životní přání nemusí vést ke štěstí. Závěr se dal lehce vytušit a ač jsem z Barbary nemohla spustit oči, byla ve své roli uvěřitelná a svým způsobem i pochopitelná, až tak mi ten poslední úsek nesedl. (05.01.2019)

Klasické hollywoodské melodrama, které se ale ve dvou ohledech vymyká: 1. hlavními a aktivními postavami, jejichž (a pouze jejichž) hledisko kamera přejímá, jsou ženy, nikoli muži, redukovaní na komickou figurku a pohádkově dokonalého kapitalistu (sociální otázky a zvlášť třídní rozdíly levicově orientovaný Vidor opět neopomíjí, ale ani příliš netlačí do popředí); 2. Barbara Stanwyck hraje fantasticky (vzhledem i špetkou vulgárnosti připomíná Kate Winslet)! 80% (15.03.2011)