Orel Eddie

Příjemný svižný začátek mě vskutku navnadil, ba až skoro dojal, opřel mě do sedačky a pln emocí a dojmů, vstřebával jsem tuto koprodukční životopisnou komedii s úplným nadšením a úžasem. Tohle zkrátka mému filmovému oku zcela lahodilo. Jak po stránce režijní i technické (střih, kamera), tak i po stránce hudební. Matthew Margeson si zaslouží velký palec nahoru, za krásný soundtrack, který si s radostí pustím ještě jednou. Na druhou stranu zde byla hodně cítit spíše negativní pachuť zpropadené americké produkce. Hlavně co se týče přehnaných emočních linek a přeslazených řečiček, kterými hlavně závěr filmu dominoval. Přesto všem vřele doporučuji tuto (trochu jinou) podobu Kokosů na sněhu. :-) ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (21.04.2016)

║Rozpočet $23miliónov║Tržby USA $15,789,389║Tržby Celosvetovo $46,152,800▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,294,321║ Tržby za predaj DVD v USA $1,586,652║ Športový film, ktorý je podaný z ľahkosťou a primeranou zábavnosťou. Nechýba štipka drámy, napätia, prim tu je hudba ale i obsadenie. Dobová atmosféra ako vyšitá, je tu cítiť producentské mentorovanie Matthewa Vaughna. /80%/ (21.08.2016)

Zdá sa, že na zimných olympijských hrách v roku 1988 bolo viac zaujímavých osobností, než jamajskí sánkári, ktorých príbeh sme videli vo filme Cool Runnings. A dokonca tu budú aj v jednej scénke spomenutí. A povedzme si pravdu, človek sa nemôže ubrániť tomu porovnávaniu medzi oboma filmami. Oba sú podľa mňa veľmi dobré, no majú v sebe určité podobné črty. V prvom rade v postave trénera. A rovnako tu máme aj hlavného hrdinu, ktorý je maximálne odhodlaný urobiť maximum pre svoj životný sen, ktorý sa mu nakoniec aj splní. Myslím si, že "Eddie The Eagle" je poňatý trošku serióznejšie a viac vyzerá ako dráma, no na druhú stranu mám pocit, že keď som pozeral "Cool Runnings" vďaka tej príjemnej atmosfére som si film užil oveľa oveľa viac. Neznamená to však, že by tento film svoje momentky nemal. A najviac si ich vychytí práve v záverečných momentoch, kde skutočne čakáte zo zatajeným dychom, ako to všetko dopadne. A z výsledný efekt vyčarí človeku úsmev na tvári. A to je dobrý signál toho, že niečo funguje. Taron Egerton je podľa mňa skvelý. Rovnako aj Hugh Jackman. A vzťah trénera a športovca je tu zobrazený skutočne fantasticky. A plus je super v tomto filme počuť skladbu, ktorú som počas celého filmu kdesi v pozadí počul, a na konci ju budeme mať v plnej paráde. Ktorú? Túto. A vôbec nič to neberie z atmosféry. Dokonca to možno ešte len vystupňuje ten záverečný efekt. Osobne mám z filmu dobré pocity. Možno to nie je najoriginálnejší film, aký som kedy videl, ale rozhodne je veľmi príjemný a dobre sa pozeral Stojí za pozornosť. Hodnotenie: B+ (14.07.2016)

Přestože se to s realitou ne úplně shoduje (reprezentoval například Velkou Británii už na Turné čtyř můstků 1986/87), je to velmi sympatický a pohodový film/příběh, který mi sedl do nálady. Mimochodem, sekundový záběr ze zahajovacího ceremoniálu OH v Calgary ukazuje square dance - tanec, který dělám a který jsem tehdy v roce 1988 viděl v televizi vůbec poprvé. (28.05.2017)

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)