Transfer

Na můj vkus dost těžkopádné a doslovné. Při výrocích typu "A co na to chudáci děti v Africe?" jsem měl co dělat, aby se mi nezačaly protáčet panenky. Vlastně všechny otázky, které by si měl divák ze sledování filmu sám vyvodit, jsou nám scénářem předhazované v podobě snadno zkonzumovatelných replik. Přitom námět to má dobrý a ta celková televiznost není zase tak rušivá. (29.08.2011)

Transfer je něco neodolatelně lákavého pro jednu manželskou dvojici na sklonku života a tak přijmou velmi atraktivní nabídku, ale netuší s jakými důsledky se budou muset pak vypořádat a smiřovat, dokonce i s citlivě vloženou rasovou odlišností, za to chválím Damira Lukacevice. Moment, kdy se na sebe poprvé Hermann podívá do zrcadla a vidí se jako černoch je vynikající. Ty rty, nos, obočí, vlasy........já to s ním úplně prožívala, to se opravdu moc povedlo. A už vůbec si nedovedu představit tak mladého člověka se vzpomínkami a zkušenostmi osmdesátiletého starce. Moc zajímavá podívaná i když chvílemi až moc sterilní, ale Transfer měl myšlenku, která je v dnešní době silně aktuální, když vezmu v potaz jen ty miliony utracené za obrovské množství plastických operací a jiných prostředků, které mají sloužit pro omlazení těla. (01.08.2016)

Námět je vykradený z několika jiných sci-fi knížek nebo filmů (namátkou Get Out nebo český film Dvojrole), takže mi nijak originální nepřišel, navíc je to celé předvídatelné od začátku do konce. Navíc zbytečně zpomaleně vyprávěné, protože by to vydalo na jeden díl nějaké mystery seriálu. Hned na začátku jsem si sepsal, o čem budou následující scény, a už si je pak jen unuděně odškrtával, jak průhledné a nenapínavé to bylo. Hvězdička za výpravu a lokace. (08.12.2019)

Hermann a Anna, stárnoucí pár, využije nabídky výzkumného institutu, která dokáže jejich vědomí přenést do mladých těl a oni mohou společně žít další spoustu let. Má to jen jednu drobnou nevýhodu (kromě obří ceny), a tou je to, že původní majitelé těl na 4h denně získávají vlastní vědomí, a mohou si dělat co chtějí (i proto je v ceně i bodyguard, který hlídá, aby nedocházelo v těchto hodinách k nečekaným nepříjemnostem). Anna si ale k majitelce svého těla Sarah vytvoří zvláštní vztah, kterého využije mladý Apolain (majitel mužského těla) k osvobození od "stařeckého" vědomí... Mno, neviděl jsem moc německých filmů, které by mne nějakým způsobem oslovily (kromě válečných snad vůbec žádné), takže jsem byl tímto docela překvapen. Vcelku originální scénář, i zpracování, spousta otevřených otázek (jak by se člověk choval v jedné či druhé roli?), a docela příjemné herecké výkony (všech čtyřech - až na mladého Apolaina, ten působil hodně namachrovaně, ale to asi měl ve scénáři). Každopádně příjemné překvapení a Damira Lukacevice (dle jména typický Němec) si zapisuji, a jsem zvědav na další jeho tvorbu... (21.02.2014)

,,PŘEDSTAVTE SI, ŽE NA KONCI VAŠEHO ŽIVOTA, MŮŽETE ZAČÍT ZNOVU. V MLADÉM, KRÁSNÉM A ZDRAVÉM TĚLE….“ /// Díky vědeckotechnický revoluci – přes noc z chcípajícího důchodce africkým hřebcem a atraktivní černoškou. Myšlenkový sci-fi, který upozorňuje na to, že elixír mládí jen tak nějakej přístroj nenahradí…. Vono totiž nejde jen o dráždění důchodců nesplnitelnejma obrázkama. Má to myšlenku, - dobrou myšlenku, ale ta vata kolem jen zbytečně nafukuje stopáž. Je to takový – nepřekvapivý, neposadí to ,,na prdel“, a ani s tím závěrem se extra neztotožňuju… Možná za 40 let… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Soused Pepa přes noc zčernal (ne, nemyslím tím požárem!). 2.) Jsem ochotnej vyměnit 24 hodin života v Africe za 4 v Německu. 3.) Thx za titule ,,kemofox“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (18.03.2013)