Je třeba zabít Bona

Z příběhu o neúspěšných rockerech (nebo to byly popaři?) mohlo a hlavně mělo být vyždímáno daleko více šťávy. Atmosféra sedmdesátek hodně povedená, herci vesměs fajnoví a několik pasáží je skvělých (hlavně finále). Bohužel tomu schází pořádný spád či údernost a vtipných momentů je bohužel poskrovnu. Největším problémem je nejspíš přestřelená stopáž. Nakonec jsou z toho sympatické 3*, ale čekal jsem o dost víc. Fanoušci U2 si v tom třeba najdou nějakou přidanou hodnotu, ale bacha - fakt to není film o Bonovi a jeho partě... (07.05.2015)

Nevím jak moc je ten film přesný a důsledný ke skutečnosti, ale nemůžu si být jistý. Na to, že při tvorbě podle titulků spolupracovali s většinou zůčastněných, je tam pár zajímavých chyb (které mě jako kdysi fanatického fandu U2 bily do očí). Například od začátku si tady Paul Hewson říká Bono a ne Bono Vox, což používal až nějak do poloviny 80-tých let pokud vím... Nicméně se mi to dost líbilo - jako fanda osmdesátek jsem si to užil. Hlavní hrdina dost pošuk, ale chvílema jsem ho i docela chápal! :-) (14.10.2013)

Začínám mít ty britské filmy opravdu ale opravdu rád. Byl jsem hodně zvědavý na mého oblíbence z Misfits - Nathana, alias Roberta Sheehana. A nezklamal mě! Perfektní snímek ze 70. let o vývoji dvou hudebních kapel, které si jsou hodně blízké, ale jak už to v hudebním průmyslu a celkově v "šoubyznysu" chodí, občas se najde někdo, kdo jim to nepřeje a raději by si utrhl kousek té slávy sám pro sebe. (10.04.2013)

Tak toto ma prekvapivo nebavilo. Kde sa stala chyba. Dúfal som v komédiu. Ale je to slabá komédia. Najvtipnejší mi príde Pete Potlethwaite. A ani ten zas až tak super nebol. Krysten Ritter my neprišla tak sexi ako kedysi. Hudba ma až tak nezaujala. Faktom, je že nie som až taký fanúšik U2. Čo ďalej. Bratia mi celkom lezú na nervi. Nebyť pár vedlajších postáv ako manažér, domovník, tlouštík, čo ide na pápeža, mafián tak by bol film doslova utrpenie. Je to tak medzi 2-3* ale dnes mám náladu byť prísny. (04.10.2012)

The measure of a man is what's left when fame falls away. Killing Bono aneb o Bonovi víceméně bez Bona. Zábavný film s dobrou doprovodnou hudbou a skvělou atmosférou sedmdesátých let. Navíc v hlavní roli můj oblíbenec Robert Sheehan. Postava Neila (Barnes) neuvěřitelně štvala tou svojí hrdostí a zabedněností, ale tak to asi mělo být. Škoda, kdyby se párkrát rozhodl jinak, mohla tu být daleko lepší kapela než U2 (i když mně se písničky Shook up i tak líbily mnohem víc). Holt takový je showbusiness. Příjemná oddychovka na večer :) (28.06.2012)