The Lady

Besson ukázal, že mu po Arthurovské sérii mozek ještě naprosto nezměknul a, že stále dokáže budovat situace plné barvitých postaviček a takového toho bessonovskyroztomile naivního pohledu(vykreslení dokonalé rodiny, minimum prvoplánově násilných scén..atd..). Jde o velmi precizní životopisné drama, které se nezaměřuje jen na samotnou "ocelovou orchidei" ale velmi pečlivě studuje pocity, motivace a činy mnoha dalších osob(především rodiny..). Po herecké stránce jde o naprosto nekompromisní koncert všech(!!)zůčastněných-V čele samozřejmě se zcela přesnou Yeoh, které jsem uvěřil snad všechno co tu na mě zkusila... Chápu výhrady některých diváků ale mě ta metodičnost a až pedantská pečlivost-s jakou jsou divákovi předkládány jednotlivé události-velmi sedla a ve výsledku mám z celého filmu opravdu pocit, že se v prvé řadě upřímně snaží o jakési vyšší"poslání"(rozhodně teda vyšší než rozmnožení doláčů na dojemném příběhu) (11.11.2012)

Tuhle ženu zná celý svět - odvážná, rozhodná San Suu a tady to je její příběh ... Říkám si, že tolik příkoří a bolesti nemůže jeden člověk vydržet. Z poklidného života v Anglii jít najednou v Barmě čelem proti tlusté zdi. Tady se musí stát zázrak, aby jí tím čelem prorazila. Suu to ale i přes obrovské, osobní oběti, se zvednutou hlavou a s nezlomnou vůlí zkouší dál. Skvělá, nejskvělejší Michelle dokázala zahrát barmskou držitelku Nobelovy ceny míru tak, že mi z toho doteď buší srdce jak zjančené. Vyjádřené emoce, to všechno jsem ji věřila, jako by ten příběh nehrála, ale přímo prožívala. V její tváři byla znát ta těžko pochopitelná, neuvěřitelná bezmoc a chuť nakopat všem politickým a krutým generálům ohanbí za to, jak dalece sáhli, aby se jí zbavili ... (18.05.2015)

Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) (03.06.2012)

Úžasná Michelle Yeoh, výborný David Thewlis a nádherná výprava. Ale jinak mi připadalo, že se Besson pustil do tématu, který mu není příliš vlastní a občasnou bezradnost se snažil vyplňovat citovým vydíráním, které bylo na můj vkus dávkováno až příliš hustě. Chápu, že Su Ťij trpěla odloučeností od rodiny, ale to neustálé zdůrazňování bylo únavné. A čekal jsem trochu víc i od vykreslení atmosféry strachu, která v Barmě panovala a vlastně ještě panuje. Ale ani to se mi nijak nezavrtalo pod kůži. Bylo to zkrátka až příliš barevné. Stejně tak mi chyběla intenzita boje za svobodu. Možná si to celé zbytečně heroizuji, ale nějaká ta vypjatější scéna, byť smyšlená, by filmu prospěla a nepůsobil by tak suchopárně. I když vesměs kritizuji, tak Lady nepovažuji za špatný film, ale jiný režisér by to podle mě dokázal zvládnout lépe. Besson by se měl vrátit k zabijákům, elementům a parkuru. 55% (22.09.2014)

Prvá polovica filmu, v ktorej Lady začína s dráždením papalášov barmskej vlády, je príliš zjednodušene podaná a tak nejak mechanicky, nezáživne nainscenovaná i zostrihaná. V druhej polovici príbeh ožije nazeraním do pocitov a motivácií postáv, ale vedie k zdĺhavému tlačeniu na strunu sentimentu (odlúčenie od manžela). Emocionálne prepojenie týchto dvoch polovíc filmu škrípe. Formálne (prekvapivo) iba rutina. Michelle Yeoh dobrá. Ak Barmu druhý raz, dávam prednosť štvrtému Rambovi. (07.11.2013)