Danny Rose z Broadwaye

Tentokrát som sa nedočkala filozoficko-hláškoidného náletu, čo mi vzhľadom k Woodyho potenciálu dosť prekáža. Woody si síce berie na paškál vzťahový prepletenec a konečnému dojmu pridáva na intenzite aj Woody ako večný smoliar dívajúci sa na svoju osobu kriticky a zároveň triezvo a reálne, ale postava Mii Farrow ma mierne iritovala a nemôže za to len moja mierna antipatia k tej herečke. Allen je jeden z tých nepredvídateľných filmových tvorcov, u ktorých sa hodnotenie ich snímok u mňa pohybuje na rozličnej škále stupnice a nikdy neviem z obsahu predpovedať, ktorý z tých filmov to bude. (02.10.2010)

Kdyz pominu fakt, ze jsem cekal, ze Danny Rose bude zase nejaka hlavni zenska motajici se okolo Woodyho a on se tak jmenuje samotnej Woody, tak tu mame tradicne paradni komedii. Tentokrat se tu navic moc neresi vztahy, ale Woody tu v roli manazera dela pro svy casto sileny sverence prvni posledni a skoro pulku filmu je to jen honicka, kdy Woody neustale vystrasene neco keca, presvedcuje milenku svyho oblibenyho klienta a utika pred zabijakama. Jediny, co me trochu zarazilo, je konec, film je podan stylem, ze se sejde parta komiku a vypravi si historky o Dannym a najednou to je tak nejak otevrene usekly. (06.02.2009)

"Člověk by se měl cítit provinile, já se třeba cítím provinile celý život, a to jsem nic neudělal." "A věříš v Boha?" "Ne, ale cítím se kvůli tomu provinile." Brilantní dialogy, pro který Woodyho tak miluju, navíc tenhle filmu působí trošku jinak, je z něj cítit závan čiré lidskosti. Ale pro mě osobně by ideální konec byl v momentě, kdy Woody alias Danny odmítne Miu Farrow a ta smutně odchází. Danny se pak tváří bolestivě, v té chvíli je tam ale cítit dar za tu oběť-pocit smířlivého prozření. Alespoň tak to na mě působilo, ale jen do chvíle, kdy Woody vybíhá na ulici za Miou. To už je podbízení divákům, který chtěj sladký konce. Jenže lidi se bojej ukončování vztahů (patřím mezi ně), pocit, že budou sami je nutí stále rozehrávat dramata zvaná láska, aniž by byla ta pravá láska skutečně přítomná. A asi proto je tenhle závěr přijímán jako jeden z nejromantičtějších ve Woodyho tvorbě. Nemůžu s tím souhlasit, Mia tady představuje ženskou, která neví co chce, mění partnery podle nálady a ve skutečnosti by brzo zametla i s Dannym. Oproti Manhattanu, kde je Woodyho útěk za svoji láskou opodstatněný logikou předešlého děje. Ale vem to čert, celkově je to moc příjemný dílko - 85%. Nebýt zmíněného konce, tak jednoznačných 100! (05.02.2008)

Woody Allen půl filmu překecává Miu Farrow, aby šla na vystoupení svýho amanta a honí je při tom mafie. Opepřeno klasickým woodyho humorem, který funguje. Líbilo se mi i vyústění, že záleží na opravdovém přátelství. Hudební doprovod tentokrát není jazzový, ale hraje nám jakási italská venkovská muzika alá Kmotr. (10.02.2008)

Danny Rose je manager-moula, který se snaží svou neschopnost nahradit extrémní obětavostí a kterého nakonec každý odkopne - v této roli mi konečně Woody Allen, jako herec, seděl více, než kdykoliv předtím. Bohužel naopak musím poznamenat, že co se týče filmu, kromě scény s héliovými hlasy si nevzpomínám na žádný podařenější vtípek, ani na žádnou hlubokou myšlenku. Proto, ač film rozhodně nevidím jako nějaké zklamání, musím zvolit nižší hodnocení. 7/10 (09.02.2008)