Zabít tiše

Taková lapálie s vybranou černou hernou a co to udělá parády! :-) Potřebujete k tomu jen dva kouzelné břídily, z nichž jeden zatouchá i přes obrazovku, nešťastníka provozního výše zmíněného brlohu, prudu zabijáka, co nesmí opustit město kvůli nehlášené brokovnici k lovu hus, Brada Pitta, který si potrpí na stylové a něžné popravy, kapku coenovského stylu a zábava je na světě! Události se odehrávají na pozadí rozhraní vlády dvou prezidentů a začátku finanční krize, která aktéry formou antivlastenecké agitky provází na každém kroku a v nevábných lokalitách, kde bych proti své vůli určitě bydlela, kdybych ve Státech toužila zapustit kořeny. O navýšení slušného průměru rozhodly raušové zatmívačky (které jsem si musela vrátit dvakrát), několikanásobně pojištěný a hutně zpomalený Trattmanův konec a věty typu "nejsme jediní chytří na světě", což korunoval Brad konečným výrokem, hned po tom, co ošklivě pomluvil Thomase Jeffersona: "V Americe jsi na všechno sám, Amerika není země, je to jen byznys. A teď mi kurva zaplať!" (24.01.2013)

Andrew Dominik, který se zatím nejvíce předvedl poetickým vyprávěním ve stylu Terrence Malicka ve filmu "Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem", opět spojil své síly s Bradem Pittem a tentokrát se vydává do vod drsných, krvavých gangsterek. Rozehrává jednoduchý příběh o amatérské loupeži, která odstartuje krvavý kolotoč, když se po stopách ukradeného balíku peněz, vydává profesionální vymahač v Pittově podání, který přes klidný, neměnný výraz, nejde pro kulku daleko.. Film nepůsobí tak svižně, jako výborně sestavený trailer ale i přes vlažnější tempo (Dominik už není poetický ale svižný také ne) nenudí a díky zdařilým a v mnoha případech atypickým hereckým výkonům, dokáže zaujmout, i když si na konci divák uvědomí, že se ve své podstatě ve filmu moc nestalo a o gradaci děje nemůže být řeč, jelikož počáteční tempo ani ani na chvíli nezrychlí a film si ho udrží až do závěrečných titulků. Těšil jsem se moc, překvapen nejsem, zklamaný jen mírně. (13.01.2013)

Objektivně je to na tři lepší hvězdy, ale mám dva zásadní důvody, proč dám o jednu víc: 1. Za Brada Pitta, jehož vidím daleko raději v roli gangstera než např. v nějakým akademickým Moneyballu. 2. Za Jamese Gandolfiniho, jenž tady v podstatě hraje Tonyho Soprana v důchodu a já si díky tomu uvědomil, jak moc mi dnes chybí nějaký podobný seriál a podobně geniální herecký výkon, jaký předváděl právě v legendárních Sopranech (Buscemi mu v Boardwalk Empire nesahá ani po malíčky). 75% (10.01.2013)

O vysokou originalitu se snažící gangsterka s hvězdným obsazením. Její postavy (až na frajerského Brada) jsou ale pošuci, kteří nevzbuzují respekt ani nejsou vtipně cool. A dialogům chybí zábavnost i vypointování (až na poslední Bradovu hlášku). Na filmu je nejzajímavější podkreslení příběhu bandy nicotních kriminálních existencí replikami z televizních příhovorů George W. Bushe či Barracka Obamu o tom, jak je a bude Amerika skvělá. Vizuální hrátky a spomalovačky filmu dodávají punc exkluzivity, ale nejsou novinkou a popravdě, v Avengers jim to sluší více. Kamera upevněna na dveřích auta, kopírující jejich pohyb otevření a zavření už byla u Tarantina (a bůhví kde ji obšlehl on). Hravé výhybky ve vyprávění potěší, ale při ohlédnutí zpátky zavánějí samoúčelností (Gandolfiniho postava a její význam v příběhu) a ve finále stejně směrují k řešení, jaké předpokládáme již při pohledu na plakátu filmu. (25.04.2020)

Špička, špička, špička! Ani nevím, kdy naposledy se mi stalo, že jsem se podíval na film, byl jím stoprocentně nadšený a téměř okamžitě si ho pustil znovu. Stylově jednoduchý scénář, hodně (ale ne příliš) mluvení, drsnodrsná atmosféra, řada naprosto úchvatně vypadajících scén (fakt, že většinou jde o dost krvavé vraždy, na tom tentokrát nic nemění), Brad Pitt nahánějící strach, nevypočitatelné postavy, hudba (Zabít tiše nemá klasický soundtrack, slyšíme vlastně jen písně z rádií) a především celý ten nápad ukázat skrze kriminálníky současnou ekonomickou situaci USA. Nálada filmu mi spíš než filmy bratří Coenů připomínala něco od Jima Jarmusche. Andrew Dominik mi zkrátka dál dělá radost. Čeho jsem onehdy od dokonale děsného počinu Drive nedočkal, to mi Zabít tiše dalo vrchovatou měrou. (07.10.2013)