Lidé jako my

Lehkovážná, nápaditá, osvěžující - vtipná záležitost, která nalezla námět pro svou dějovou osnovu v hluboké studnici zvané ŽIVOT. Leč dost možná je inspirace realitou nejen její silnou, ale i slabou stránkou. Jak se důsledně až do poslední chvíle snaží dovedně balancovat mezi dramatem a komedií, s blížícím se rozuzlením maličko ztrácí nadhled i rovnováhu. Ve finále pak dojímá nejen diváka, ale i sama sebe, takže se stává na můj vkus až přespříliš slzopudnou. Nicméně přesto si dokáže zachovat tvář, neboť nesklouzne až ke kýčovitému teatrálnímu sentimentu - kromě toho jí musím přičíst k dobru i sympatické hrdiny, takže za 3,5* (17.03.2016)

Film, který možná víc hraje na emoce, než by bylo bývalo dobré, ale když se to vezme kolem a kolem, téměř vše se povedlo: obsazení skvělé, příběh velmi dobře vystavěný, nechybí vtip a dobré dialogy. Jen možná někomu bude vadit, že je to v podstatě "doják". Ovšem pokud by se točily v Hollywoodu takovéhle dojáky, tak jsem tedy "dojákový" typ diváka! Elizabeth Banks svým výkonem velmi překvapila. 80% (07.07.2013)

Poslední třetina hodila celý příběh svými klišovytými a patetickými momenty do průměrných filmů, kterých se točí mraky. A přitom přes polovinu filmu se tahle rodinná nezávidění hodná situace rozvíjela poměrně zajímavě a ani po herecké stránce jsem neměla žádné výhrady. I když na začátku se přiznávám, že jsem absolutně nestíhala číst titulky a roboticky nastavené oči opravdu nemám. Ale později jsem se uklidnila, protože ten úvod jen nastínil Samův chaotický a neurovnaný život, včetně jeho charakteru, který byl podstatný pro jeho rozhodování v tak důležité věci jako je závěť s nemalým obnosem peněz a jeho postoji k sestře s malým sympatickým klučinou, o kterých neměl celou dobu ani ponětí. Příjemné pokoukání s prima hudbou, ale z průměru People Like Us podle mého subjektivního hlediska nevybočuje. (29.05.2014)

Je to civilní rodinné drama, hraje tam hned několik slušných mladých herců i stárnoucích stálic a je režijním debutem velkého scénáristy. S takovou pověstí k nám Lidé jako my ze zámoří přicházeli. Jenže kdo by čekal chyby v režijní práci, bude se mýlit. Pokud někde Alex Kurtzman šlape vodu, tak právě ve scénáři. Řemeslo totiž od svých kolegů odkoukal vcelku solidně, na pořádné vykreslení charakterů i děje holt už ale zřejmě nezbyl čas. Samolibému Samovi přistane v rodném městě po smrti otce na stole stodolarovkami nacpaná taška. Určená je však jeho nevlastní sestře a jejímu synovi, o kterých neměl ani potuchy. A role kurýra se Samovi dle očekávání nezamlouvá. Klasické dojemné drama o velkoměstském navrátilci má samozřejmě jasně narýsovaný děj. „Doma“ po Samovi slídí potravinářská inspekce, přítelkyně (nevyužitá Olivia Wilde) naštvaně odjíždí, frajírek se pomalu mění v citlivého lidumila, za rohem číhá poplácávání po ramenou a nezávadný humor… Blízký spolupracovník J. J. Abramse prostě jen odškrtával položku po položce a bylo mu tak trochu jedno, jak to bude na diváky působit. Nepomůže tomu ani ráznější postava bývalé alkoholičky Elizabeth Banks, která má co dělat, aby znovu nesklouzla ke skleničce martini a která roztahovala nohy na počkání, až z toho vzniknul další dědic producentského „bohatství“. Tak či onak, Kurtzmanův debut nakonec dokáže zaměstnat divákovy smysly, ten nebude přemýšlet, že by měl spíš začít utírat prach, nebude se ani cítit hloupě za dialogy nebo předvídatelnou zápletku, takže fakt, že Lidé jako my prošuměli zaoceánskými kiny bez povšimnutí, je nakonec docela škoda. (28.02.2013)

Nechápem, kde nastal problém a prečo sa nedostali Ľudia ako my do našich kín. Ono je to totiž vkusne natočené, nehrá to na city tak, ako je vačšinové publikum zvyknuté a spoznávanie rozmaznaného synčeka iných hodnôt ako sú peniaze je tu vlastne sotva badateľné. V klasickom maistreame by z toho bola hlavná téma filmu a častokrát by sa využíval kontrast rozdielnych svetov. Lenže Kurtzman neuráža inteligenciu diváka a vie, ako hrať vkusne na jeho city. To ide iba úprimnosťou a tá, myslím, Ľuďom nechýba. No a že príbeh nie je príliš originálny a je predvídateľný mi vzhľadom na jeho podanie vôbec neprekážalo. Takže som si odpovedal. Je škoda, že stav Hollywoodu sa meria podľa úrovne cca dvadsiatich očakávaných blokbasterov roka a nie aj podľa takýchto a podobných, realitou šmrcnutých filmov, bolo by to objektívnejšie. Elisabeth aj Chris si zaslúžia minimálne pochvalu. (17.08.2013)