Režie:
Gareth EdwardsKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston, Elizabeth Olsen, Juliette Binoche, David Strathairn, Ken Watanabe, Al Sapienza, Sally Hawkins, Brian Markinson (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Nejznámější impozantní monstrum na světě se ve filmu postaví proti zlým nestvůrám ohrožujícím samou existenci lidstva, kterým vdechla život vědecká arogance lidí. (Warner Bros. CZ)
Videa (23)
Recenze (1 622)
Sledovat blockbuster, který je silně schematický (rodinný archetyp voják – sestřička, šachovnice vedlejších postav) a zároveň v mnoha ohledech žánrové stereotypy bez skrupulí obchází (utnuté souboje monster!), přičemž si celou dobu buduje prostor přesnou kamerou a nervózní hudbou, je prostě ryzí radost, která se v závěrečném souboji několikanásobně umocní do potřebné epické šíře. Aneb dlouho mi nějaká destrukční žánrovka nedělala takovou radost tím, že je vlastně konverzačním dramatem. PS: Trumfnout vizuální highlight seskoku padákem pravděpodobně letos už nebude možné. ()
Začínam premýšľať nad tým, či ešte niekedy navštívim 3D sálu, ak sa nebude jednať o projekt o rozmerov Avataru. Znova sa teda potvrdilo, že tretí rozmer je len prvoplánovým lákadlom. Tých pár centov navyše mi však vôbec neubralo z nálady, pretože je zrejmé, že tvorcovia sa o to viac sú sústredili na kompatibilitu celého príbehu. Edwards sa vezie na vlne režisérskych uctievačov filmových kultov a drží sa hesla, že treba začínať od koreňov. Nepoznám mystickú históriu godzilly ako japonského fenoménu, preto som Emmerichovu verziu zhltol ako decko všetkými desiatimi. V porovnaní s týmto filmom sa dá citeľne vnímať rozdiel medzi hollywoodskym non-brain trhákom a plnohodnotným dychberúcim blockbusterom. Oboje majú niečo do seba, misky váh sa však tentokrát jednoznačne priklonili na stranu tohtoročnej monštruozity. Dokonalé hranie sa s diváckym presvedčením o strane dobra a zla robí film výnimočným. Obrovským plusom je fakt, že do pozície hrdinu nie je postavený človek - rozumej chorobne tuctový amerikanizmus (hollywoodsky happyend v podobe poslednej sekundy odvráteného konca sveta bol chvalabohu vyškrtnutý zo scenára). Absurdita v podobe nezničiteľnej palebnej sily americkej armády sa takisto nekoná a to možno neprehryzne tuctový divák odchovaný na súčasnej vlne popcorňákov. Príbeh sa tak stáva dokonale nereálne-reálny a cítiť z neho snahu dať na vedomie, že nie človek je vládcom planéty. Šablóna žánrového klišé nič nekazí, herecky je to luxusné, niektoré dialógy by žiadali doladiť, ale to je už len malou chybičkou krásy na tomto veľdiele, ktorého dominantou ostane kvalitný príbeh, doplnený ohurujúcimi efektami a dunivou hudobnou zložkou. 90%. ()
Destrukce divákova očekávání. Emmerich to začal před lety, trailery v tom pokračovaly. Nedivím se 70 %, protože tenhle film jde proti všemu, co si "obyčejný" do kina přinese. Jenže se toho nebojí a to je na tom hrozně sympatické. Edwards jde proti očekávání "amíci vs. příšera co ničí svět" a nabízí spíše o dost dražší a preciznější verzi Monsters s maximálním ohledem na japonskou kultovní sérii o opravdu velké ješterce. Už úvodní titulky naznačily, že tohle půjde v trochu staromódnějších kolejích a jsem rád, že následující dvě hodiny byly plné napětí a zoufalství a přitom nenabídly prostor pro divákův výsmech. Edwards film drží pevně v rukou, vykresluje skvělou atmosféru, působivé obrazy a díky němu drží film jako celek s inteligentním podtextem i přes pár chybiček (nechci rozebírat elektřinu, ani na co fungoval detektor atomovky, dvojnásob neřeším "great escape", ...). Tenhle film se nebojí jít vlastní cestou, odvážnou a prochází mu to. Už jen za ty pohledy diváků, co čekali něco jiného, to stálo. Tam kde byl Emmerich guilty pleasure, tam je Edwards guilty smart. PS: líbí se mi, jak vojáci prostě všude budou brát ty svoje směšné zbraně, i když protivník je veliký jako mrakodrap:) PPS: tenhle film budou mít rádi v Rakousku, jádro pryč! ()
Chápu koncept, vidím ambice tvůrců, ale nemůžu si pomoct, král prostě je nahý. Nový americký "Godzilla" (z nějakého důvodu tentokrát postavy monstrum označují mužským rodem) je emblematický film pro dnešní dobu - typický vyšpekulovaně sofistikovaný snímek, který je poučený svými kořeny a snaží se je aktualizovat a nově uchopit. Ovšem tentokrát to prostě funguje jen na papíře. Ano, máme zde snahu natočit americký biják, který bude věrnější japonskému stylu kaidžú filmů s peckovačkami, ale při tom obsáhne i vliv (z pozdějšího pohledu atypické) vážné první "Godzilly". Současně zde máme ambici udělat opulentní monster film, kde ale budou lidé redukováni na titěrné tvorečky bezmocné vůči přírodě, a to vše navíc pojaté jako civilní anti-blockbuster, kde vše bude podmíněno mravenčí perspektivou a diváci namísto žánrových moneyshotů uvidí to, co samy postavy. A důvodem, proč to nefunguje, je paradoxně to, na čem se pokouší film stavět v prvé řadě: scénář a postavy. Tajemství úspěchu v lecčems podobných snímků "Monstrum" (Cloverfield) a "Mutant" (Gwoemul) spočívá v důsledném držení a využití konceptu. "Monstrum" setrvává v modu found footage a omezuje figury na jednorozměrné šablony právě v zájmu upřednostnění monstra coby katastrofy převyšující titěrné lidi. "Mutant" naopak skrze profilované postavy, vyzdvižení kontrastu každodennosti a monstra i nevyzpytatelnou anti-žánrovostí dokázal vyjádřit pravou podstatu monstrosity, která převyšuje lidi svou neuchopitelností. Edwards jako by chtěl mít obojí, ale ani jednoho se nedrží. Pohled postav a odpírání ideálního hlediska se stává pouhou manýrou a taháním za fusekli, když pravidelně přichází s kompenzací v podobě moneyshotu z božského nadhledu. Figury zase představují zcela absurdní projev snahy blafovat hloubku. Jaký smysl má obsadit takřka všechny výraznější role uznávanými charakterními herci (výjimkou je hlavní hrdina ztvárněný nějakým chodícím pudinkem), ale dát jim při tom k dispozici až směšně šablonovité postavičky, ze kterých sebelepší herec či herečka nic nevymáčknou? Nechápu pak, jak mohou některé ohlasy pět ódy na pasivizaci postav, když při tom film hraje podle obvyklých pravidel. Je sice pravda, že nejničivější zbraně proti monstrům tentokrát nic nezmůžou, ale o to zásadnější roli sehraje fištrón ústředního all-American borečka, který nejen že zlikviduje veškeré zárodky dalších monster, ale současně i zachrání krk Godzille v peckovačce s gigantickou havětí. A to nemluvě o tom, jak předpisově sjednocuje cizí i vlastní rodiny a bez úhony přečkává cokoli od daleké cesty domů až po atomové výbuchy. Ve výsledku tedy sice vznikl další přírůstek do kategorie okázale poučených a promyšlených remaků či adaptací, na kterých se mohou znalci předvést, jak dokáží rozklíčovat vlivy a proměny vůči inspiračním vzorům, ale při odtažitějším pohledu zůstává jen prasklá bublina, která možná v kině oblbne svou nenápadnou spektakulárností, ale doma (i na velké bedně) už pokulhává. Na druhou stranu je třeba uznat, že když člověk přečká první hodinu nefunkční expozice a následně se podvolí směšné účelovosti a vykonstruovanosti sebemenších detailů, skýtá sveřepě vážný americký Godzillák stejně campovitou podívanou jako klasická, na děti cílící rozverná dobrodružství jeho japonské inspirace. () (méně) (více)
Těžká pocta starým filmů a ještě starší Godzille, která se totálně otočila zády k diváckým očekáváním. Ten, pro koho je Godzilla jen "ta od Rolanda Emmericha", bude v kině zažívat šok infarktových rozměrů. Edwards z vysoka kašle na okázalou akci i snahu těžit z vysokého rozpočtu prostřednictvím hlavního monstra. Místo toho mu jde především o vykreslení zoufalé situace, jíž prezentuje očima přihlížejících, kteří na situaci nemohou nic změnit. A to je vzhledem ke zvolenému konceptu nejen v pořádku, ale vlastně i jediné možné řešení. Mám ohromnou radost z toho, že v dnešní době může vzniknout podobně nekompromisní kousek a navíc ještě vydělat. Teď to chce dvojku s Mothrou! 90%. ()
Galerie (169)
Photo © Warner Bros.
![Godzilla - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/489/158489148_d0e9a3.jpg)
Zajímavosti (78)
- Zvukaři používali pětimetrovou aparaturu o výkonu sto tisíc wattů, aby docílili ideálního řevu Godzilly. (HellFire)
- Scéna výsadku je doprovázená částí skladby "Requiem" od maďarského hudebního skladatele György Ligetiho. Tuto skladbu použil Stanley Kubrick ve svém legendárním sci-fi snímku 2001: Vesmírná Odysea (1968). (Saur.us)
- Trikařská společnost MPC se během produkce inspirovala skutečnými souboji medvědů a varanů komodských. (filmsim)
Reklama