Pacific Rim - Útok na Zemi

(neo)Nový film o invazi šmejdů z jiné dimenze, který spíše než k NGE (modří vědí) má blíže k Emmerichově verzi Godžiry v osmdesátkovém stylu. Guillermo má celou řadu silných stránek a jednu (pro účely letního popcornu zásadní) slabinu; naprosto neumí akci. Ta se pod jeho vedením mění v slet klišé a krásně naaranžovaných obrázků bez dynamiky, vnitřního napětí, gradace či přehlednosti. Není tedy divu, že nejzdařilejší filmy jeho kariéry jsou ty akce prosté. Přesto se svému handicapu navzdory rozhodl natočit film založený čistě na akci a jejím olbřímím měřítku. A... A rozhodně mu z toho nevzešla ona pověstná čestná výjimka potvrzující pravidlo, ale pouze solidní bayovina s vydařeným vizuálem, která má však u nás šanci pohnout ledy rasové xenofobie. Po tomhle totiž bude chtít každý malý kluk v poličce u postele figurku Cikánky. (10.07.2013)

Tak jsem si poctivě nakoukal Beniciovu eee, teda Guillermovu filmografii, abych nasál jeho nezaměnitelný rukopis... a ejhle, je zaměnitelný. Z pacifické rýmy kouká Báj i Emerik. Vlastně se to teď říká: Báj vs. Emerik nebo také Transformers vs. Godzilla. Ale to by asi bylo to nejmenší, co by mi vadilo. Už jsem valil bulvy, že o akci se tu stará jednotka Kájo bijců zvaná Gipsy Danger... jako co? Cikánské nebezpečí? Takže cikáni teď budou osvobozovat svět? No paráda. Neříkám nic, myslel jsem, že už to tu právě osvobodili dávno. Chicht. Jsem to ale rýpal. Aby se na mě za chladné noci nějaký Gipsy Danger nesesypal... Nic, pokračujme dál. Herecké výkony příšerné jako noc v cikánské uličce, triky úchvatné jako cikánská hudba, hudba... nevím, chvílemi jsem myslel, že mi bubínek s kovadlinkou začnou kopulovat jako za divokých cikánských nocí. Zkrátka pan Del Toro ani nenasadil svůj lehký výtvarný humor, nic a tím mě nasral. Přesto všechno, a taky proto, že už od Gappy mám tyhle filmy rád, jsem byl místy blatantně spokojen, místy ale příšerně znuděn až téměř rozhořčen. Sice dvě Davidovy hvězdy, ale spíš se to kloní k jedné. (22.08.2013)

Naprosto bezkonkurenčně nejepičtější film tohoto léta, díky kterému se budete na chvíli cítit jako to nadšené dvanáctileté dítě, které se málem posere blahem. Akce je bezchybná, lepší digitální triky jsme od Avatara neviděli, má to drajv a překvapivě i hodně slušně fungující postavy. Hlavně je z toho cítit to Guillermovo nadšení a smysl pro detail, i když na druhou stranu si s některými věcmi si mohl pohrát malinko více. Potěší také sympatické obsazení, které rozhodně nespoléhá na známé tváře. Charlie Hunnam je pro mě sympaťák už od Sons of Anarchy a tady naplno využívá své velké příležitosti, Ron Perlman je pod del Torovým vedení božan vždycky, ale všechny si na stříbrném podnose stejně nejvíce dává charismatický Idris Elba. Škoda jen, že del Toro při své snaze vrátit nás zpět do dětství používá těch klišé až příliš a někdy jsou až nechtěně vtipná. A vědátoři mohli být také daleko vtipnější a lépe využiti. I tak ale velká blockbusterová spokojenost. (01.08.2013)

Je evidentní, že když i můj milovaný Guilermo dostane do pracek rozpočet velikosti HDP malé, rozvojové země, nesmírně efektně ho promrdá na nový, velkolepý palác jako místní vojenská junta a chudákům negrům zbudou jen oči pro pláč, nafouklá břicha a hnijící banány. Ta tam je jeho poetika, smysl pro temnotu a hravá invence, z moře prostě vyleze panoptikum manga oblud, které dneska vyděsí snad už jen malé, retardované Japončíky, přicupitají Transformeři a dají jim na držku. Tečka. Má antikoncepční selhání kvičela nadšením a já jen otráveně žvýkal brčko z předražené, naředěné Fanty z postmixu a okřikoval je, aby svými hlasitými projevy nerušili ostatním pěti nezletilým divákům hluboký, umělecký zážitek. A tak Hasbro zase prodá pár čínských toxických figurek, mexický tlouštík si koupí novou haciendu hned vedle Baye, budou spolu sedět na verandě, máčet si nohy v příboji a přemýšlet, co za byť megabombastickou, ale pičózu spáchají příště. Taková další Godzila versus pochodující, rozzuřená ropná plošina, co se v afektu mění na bourací kladivo, aby hrdinně zachránila zdegenerovanou civilizaci, by bylo určitě něco, co by Šejlu La Blafa opět přinutilo potrénovat teploušské pitvoření. (16.07.2013)

Pěkná slabota se to vyklubala z jednoho z mých nejočekávanějších letošních filmů! Na Pacific Rim jsem se těšil v podstatě od prvních zpráv. Válka lidmi ovládaných robotů proti obřím monstrům z oceánů se dala pojmou různými způsoby. Já doufal v drsnou, temnou sci-fi řežbu, v neúprosnou apokalyptickou atmosféru a v mohutné a originálně pojaté bitvy (první zprávy hovořily o minimálně pěti obřích bitvách, přičemž každá měla být natočena jiným způsobem). Doufal jsem tedy v něco jako antitezi dětinských Transofrmers. No kdeže. Ve skutečnosti je Pacific Rim tuctovou popcornovkou pro děcka. Vtípky, jednoduše načrtnuté postavy, klišé, patos. Akční scény ani nemají moc šťávy a je jich málo (celou první polovinu postavy v podstatě jen kecají v hangárech a je to k nepřežití). Del Toro opravdu vsadil jen na "měřítko" - ani designem monster či robotů PR zrovna neohromí. Promarněná šance. (18.07.2013)