Čtyřicítka na krku

Někdo v tý dvouhodinový vulgární americký komedii větší váhu nespatří, ale pro mě je to jak výborná zábava, tak necinefilsky stravitelná smrtelně vážná a podnětná sonda k zamyšlení se nad životem. Taky se tý čtyřicítky dočkám a vztahy jsou už teď to nejsložitější co znám, co až v tom budou děti, práce, stáří, otázky typu "kam se poděla ta jiskra", "milujeme se ještě" nebo "proč se doprdele musíme nonstop hádat o píčovinách" po deseti letech soužití s někým, těžká zodpovědnost, tohle všechno... Co až bude v sázce všechno? Tomu se asi nevyhnu a o tom byla THIS IS 40, nashle za patnáct ;) (17.03.2013)

Judd Apatow se ze všech sil snaží o humorné podání života po čtyřicítce (popř. těsně před čtyřicítkou, když už vtipkuje o tom, že Leslie Mann je 40, přičemž jí je 38 – to je zrovna hodně slabej fór), ale moc mu to nejde. Vtipné momenty jsou většinou pouze důsledkem nějaké nepříjemné situace a bohužel na mě nefungovalo ani to notoricky známé “pojďme se tomu alespoň zasmát“. Lehce jsem se pousmál u repliky “J.J. Abrams nám kazí dceru“, jinak byly všechny popkulturní odkazy zbytečné a samoúčelné. Pokus o smích či vtip je v případě tohohle filmu spíš výraz zoufalství, protože to postrádá jakýkoli nadhled. Nefunguje to ani na té pomyslné edukativní úrovni, protože “Judd Apatow předává životní moudra o životě po čtyřicítce, páč jemu samotnému je taky přes čtyřicet a má hroznou potřebu ukázat světu, jak to teda po čtyřicítce chodí“. Na obalu českého bluray disku je napsáno “tak trochu pokračování filmu Zbouchnutá“. Zbouchnuté jsem dal svého času 5*. Tohle jsou udřené a hodně slabé 2*. Navíc ta pozoruhodně negativní nálada celého filmu je extrémně otravná. (26.01.2019)

Judd Apatow do svých filmů umí narvat hromadu dobrých herců a k tomu natáhnout stopáž klidně o půl hodiny dýl, než by musel. První bod je fajn a tvoří vlastně to, proč si jeho filmy pouštím. Druhý už je horší a tvoří vlastně důvod, proč s jeho komediemi občas mám problém. Čtyřicítka na krku je fajn. Neurážlivá, chvíli zbytečná vážná na kadenci humoru, chvíli úmorně dlouhá, ale celkově fajn. Jiný asi jeho filmy ani nemůžou být. (14.12.2018)

Judd Apatow už není "fucking geek", ale ocitá se "between labeles", přičemž tuto svou pozici reflektuje ve svém posledním, zatím nejlepším filmu. A co je hlavní, našel Amy - a nevzdal se přitom popkulturních narážek, které poprvé začlenil do vyprávění natolik důsledně, že ho ve zlomových momentech organizují a posunují dál. (04.01.2013)

Apatow si napsal (a natočil) film pro svou nádhernou manželku a dvě dcery a ani jedna ho nezklamala. Leslie Mann je skvělá a do své role zapadla skvěle, protože jí dokázala vtisknout rozporuplné emoce. Chvíli byla nepříjemná, chvíli hysterická, chvíli rozumná a pořád ve snaze mít vše pod kontrolou (i když to všechno vyklouzává z ruky). Vcelku zajímavá reflexe určitého životního předělu (který je stejně každých deset let), velmi příjemně obsazená, i když tedy okatě masturbační okamžiky s Megan Fox mi film spíše kazili. Taky ukázka, kolik zbytečných problémů si lidi dělají sami jen svou snahou po dokonalém a šťastném životě. Čtyřicítka na krku a já doufám, že to nebude tak husté. (08.08.2015)