Jiná země

Podobně jako Melancholia, ani Another Earth není primárně o sci-fi. A jsem za to ráda, protože po zhlédnutí traileru, který se snažil navnadit diváky na fakt, že ve vesmíru existuje naše přesná kopie a že hlavní hrdinku zajímá, zda její druhé já udělalo ty samé chyby, jsem se bála, jakou děsivou, nesmyslnou, nelogickou astronomickou šílenost z námětu tvůrci vykřešou. (Pokud existuje mně totožná, "druhá" verze mé osoby, znamená to, že se po miliony let muselo na obou planetách vše probíhat naprosto stejně. Z čehož zas můžeme dospět k závěru, že každý pohyb, každá má myšlenka by měla být naprosto identická a paralelní s tou, kterou má mé dvojče na Zemi č. 2, a že mezi našimi činy nemůže být sebemenšího rozdílu.) Another Earth však naštěstí "druhou planetu" nechává na pozadí, tvoří z ní jen metaforickou odpověď na otázku, jaký by asi byl život hlavních hrdinů, kdyby před čtyřmi lety dopadlo vše jinak. I proto k mému překvapení na základní problémy nalézá celkem racionální odpověď a svým odhodláním zkoumat spíše vztah mezi dvěma postavami, si žádné další nepřidělává. Zcela bez obav přiznávám, že nejsem nějaký fanoušek nezávislých filmů vyžívajících se v "ruční" kameře, neznámých hercích a pomalu vyprávěném příběhu, tentokrát mě ale ta sonda do života dvou lidí velmi bavila. A i když ta velká modrá koule na obloze může v závěru působit jako příběhová berlička (alespoň kamarád, který byl v kině se mnou, ji tak vnímal), mně se to metaforický, melancholický, pravdivě lidský a místy i filosofický (kde jinde postavy citují Platóna?) příběh včetně svého rozuzlení líbil a ani v jedné scéně mě nenudil. (15.12.2011)

Kontemplatívna sci-fi depka, ktorá kladie viac otázok ako odpovedí, ale v podstate si to môže dovoliť, keďže je viac tou rozorvanou depkou ako klasickým sci-fi. Plus za Brit Marling, ktorá je skutočne zaujímavá osoba. Svedčí o tom aj fakt, že jej dávajú hlavné role vo filmoch s málo postavami, čiže veľa priestoru. Mínus za kameru, ktorá pôsobila ako keby sa človek za ňou práve učil zoomovať. A to si ja takéto veci bežne nevšímam. Tých 70% je celkom adekvátnych, prikloním sa však k vyššiemu hodnoteiniu, pretože ide o film, ktorý je zrozumiteľný, no napriek tomu necháva priestor na vlastné interpretácie. Tá moja je taká, že sme tu mohli vidieť nebo aj peklo. A to všetko na zemi. A v opačnom poradí. (07.09.2014)

Aj napriek veľkému potenciálu na sci-fi, ostáva tento film na úrovni drámy, na pozadí ktorej sa postupne stráca geniálny, v úvode sľubne pôsobiaci, nápad so zrkadlovým obrazom Zeme. Hlavná dejová línia je postavená na emóciách, výčitkách svedomia a nenaplnených snoch Rhondy a jej vzťahu k Johnovi, čo jednoducho nestačí. Chýbalo mi tam viac postáv, nejaké oživenie scenára... miestami som sa nudil. (24.11.2011)

.Kode 46, Ink, Another Earth... Tři nezávislé filmy, které jsou natolik rozdílné, že najít mezi nimi podobu mi chvilku trvalo, přičemž jejich názvy byly to první, co mě po shlédnutí filmu napadlo, až po chvíli jsem zjistil, že mi Another Earth připadá jako kompilát esencí z prvních dvou jmenovaných, z Kódu 46 jako by si bral fakt, že scifi prvek je jen pozadím pro mnohem zásadnější část filmu a z Inka zas prosublimovala lehce snová atmosféra a výborná, intimní, komorní hudba a vznikl... Zajímavý film, který občas sráží chyby ve scénáři, nebo zbytečné prodlužování některých scén, které by mohli být dobré, byli-li by lépe natočeny, jenže ona je kamera občas průměrná, občas zbrklá a rozhodně nepomůže minutovému záběru na hlavní hrdinku přejíždějící prsty po jakýchsi pleších. (teď myslím pleších od slova "plech", je to přípustné slovo?). Možná se to snaží tvářit moc artově, možná je to místy zdlouhavé, ale možná, jenom možná, se mi prostě a jednoduše líbilo. (12.08.2013)

Omlouvám se, ale tohle mě hodně minulo. Celé se to snaží být hluboké jak deset Macoch a přitom všechny ty pokusy o nějakou hloubku zde působí neskutečně křečovitě a úplně bolí sledovat to, jak strašně nefunkční jsou. Nejvíc dolů to ale strhává ta naprosto otřesná kamera a musím říct, že takhle špatnou jsem ji už hooodně dlouho u žádného filmu neviděl. To točili mobilem nebo co? A i pokud jo, i mobilem se dají natočit krásné záběry, podívejte se na nějaký kraťas Scotta Barleyho - ten své filmy točí iPhonem. Problém je v tom, že ta kamera naprosto zabíjí jakýkoli pokus o navození atmosféry, z čehož logicky vyplývá, že jsem se u toho filmu dost nudil. To i u Triera ta kamera nějak vypadá, na rozdíl od tohohle. Dále nápad. Ten je zajímavý, ale absolutně nerealistický už od začátku. Byla objevena nějaká modrá hvězda, která se za čtyři roky dostane tak blízko k Zemi, že je na obloze větší než Měsíc a navíc se zjistí, že je to Země 2. V takové vzdálenosti, kdy je považována za hvězdu a ne za planetu, by se fakt za 4 roky až takhle k Zemi nepřiblížila. Teda jo, mohla by, ale to by to musel být meteorit a tím pádem by celý život na Zemi 2 fakt nebyl. A nedává to smysl ani potom, mohl bych to ještě víc rozebírat, ale chápu že zde má jít hlavně o ten příběh. A ten sám o sobě nijak zvláštní není a všechny jeho pokusy o hloubku jsou maximálně tragické (a ty pokusy o hluboké scény a věty - "Chceš jít nahoru?" a hned pak kamera zabere Zemi 2... to bolelo). Taky si to ukradne nějaké prvky a scény z Kontaktu, avšak to tomuhle filmu fakt nepomůže. Nerozumím zdejším nadšeným reakcím, asi je to proto, že inteligentních sci-fi už moc není a tak se tu všichni snaží brát to, co je, byť je to klidně úplně blbé? Asi jo, jinak nevím. To já se radši kouknu na nějakou pořádnou, která je už starší, jako třeba Solaris, Kontakt nebo Stalker. To mi na rozdíl od tohohle něco dá a nebude to pro mě ztráta času. Chápu, co chce autor říct, ale přiznejme si - nic extra to není. 1* (15.12.2019)