Ten, kdo stojí v koutě

Ten kto ma "pozná" trošku viac, vie, že okrem hororov milujem najmä drámy. Hlavným dôvodom je fakt, že tento žáner dokáže vo mne vyvolať pocity, ktoré sa inému skrátka nedaria. Dokonca nemám problém sledovať snímok s romantickým nádychom. No toto bola v úvodných dvoch tretinách proste neskutočná, nervy drásajúca nuda, pričom v záverečnej pol hodinke neponúka nič, čo sme už trilión krát niekde nevideli. Pointa príbehu, že ženy konajú úplne naopak ako myslia, sa taktiež nedá pokladať za objavenie zemegule. O komediálnych prvkoch v tomto filme nemôže byť ani reč. Vtipnejšia je aj Súdna Sieň. (15.12.2014)

Hrejivý a povrchný midcult, ktorý (mňa) nebaví a primárne sa opája iba sám sebou. Nič čo by som musel vidieť znovu. Dôkaz, že tento vypočítavý druh indie poetiky mi vôbec nesedí a potešenie v ňom nenachádzam. Ešte že americký nezávislý film stále žije a má svoju tvár, ktorá sa tejto falošnej našťastie nepribližuje... (20.08.2014)

i přese všechny snahy najít na filmu něco dobrého jsem nakonec nucen souhlasit s odpůrci. bohapustá prázdnota navenek usilující (ovšem bez úspěchu) působit jako generační výpověď specificky určená alternativně orientovaným divákům, či ještě lépe divákům, kteří o sobě rádi uvažují jako o alternativně uvažujících (představte si pod tím cokoliv jen chcete). ve skutečnosti po všech stránkách triviální a v jádru naopak silně konzervativní hipstershit, se kterým se tím pádem budou snadno identifikovat právě zmínění diváci, kteří si rovněž na nezávislé myšlení jen navenek hrají, zatímco jejich vkus se ve své podstatě řídí stereotypními normami mainstreamu (krásná to definice hipstera). stejně jako se jimi řídí schématický scénář snímku. stejný výraz vystihuje i ploché a šablonovité figurky ("postava" či "charakter" mi zde připadnou jako nemístné výrazy) a ano, mám tím na mysli i obzvláště podbízivou postavu Ezry Millera. snaha zakonzerovat ten vyumělkovaný pokus o obraz společenské situace mládeže posunutím dění do devadesátek - doby minulé, ač stále relativně nedávné, nemá efekt. naopak, pokud divák má tu vzácnou schopnost odstupu, logicky se nevyhne reflexi a vyprázdněná schémata o to více vystoupí jemu na zřetel, tím spíše, pokud divák v devadesátých letech vyrůstal a na filmu přese všechno úsilí není schopný dopátrat se čehokoliv povědomého. pominu-li povrchní detaily, přirozeně. komu ale banalita a kašírovanost vyhovuje, bude zákonitě spokojený, a pokud mu projektování vlastních mindráků z dob dospívání na půdorys filmu pomůže některé z nich vykompenzovat a dojmout se vlastní iluzorní výjimečností, tím lépe pro jeho duševní pohodu. s pominutím psychoterapeutických kvalit ale z filmu zůstává jen jedna velká ostuda pro americký nezávislý film a cinefilům nezbývá než zalitovat, že takovýmto zmetkům se dostává široké pozornosti filmových fanoušků nemluvě o příznačních ovacích, zatímco skutečné klenoty současného amerického indie filmu zůstávají povětšinou zcela nepovšimnuty. vím, o čem mluvím. (14.03.2014)

Neskutečně dobrý film o přežití prvního ročníku střední školy, od kterého jsem na začátku nic nečekal a který mne zcela pohltil a nadchnul. Nejlepší na filmu je sledovat ten vývoj hlavní postavy. Zamlklý Charlie se dostane na střední školu a je bez přátel a plný problémů. A postupně se jeho život rozjíždí na plné pecky, zažije lásku, mejdan, kamarády, bitku i jízdu ve stoje na autě ve stylu Titanicu. Krásný příklad, jak se někdo může vypracovat s trochou pomoci od svých přátel. Trailer z ČSFD: http://www.csfd.cz/film/290618-charlieho-mala-tajemstvi/videa/ P.S.: Emmě Watson to zde v roli Sam seklo více než jako Hermioně. (16.09.2013)

Vyzrálá, neurotická, rozbitá a vnitřně zničující dokonalost. Tím, co bylo (500) Days of Summer pro romantické filmy, tím je The Perks of Being a Wallflower pro žánr teenagerských filmů - transfúzí přímo do krevního řečiště. Žádní rozjuchaní a jedno klišé za druhým vypouštějící postavy, žádné zbytečné songy o vlastních pocitech, žádný barevný kýč s explodujícími konfetami, ale čistě zahrané, uvěřitelné a srdce lámající. (15.12.2012)