Ten, kdo stojí v koutě

Jemný, uhlazený a natolik snadno a příjemně stravitelný film, až se na jeho pozadí ztrácí, jak je vlastně rozporuplný. Atmosféra je vynikající, má v sobě určitou rebelskost, veselost, ale i smutek a trápení teenagerů, místy působí poeticky díky nočnímu naladění a vhodnému použití hudby, jako přirovnání mě napadá mix Donnieho Darka (mimoňský hlavní hrdina, snová atmosféra) a Snídaňový klub (parta soudržných kamarádů). Vážnější rozpory pramení z děje, který se snaží působit jako hluboká psychologická sonda a přitom jí vůbec není - vážné problémy film jen naťukává, zkresluje, popř. obchází obloukem. Tohle filmu docela ubližuje, snižuje jej z inteligentního indie/art snímku na jednohubku "nebezpečně" se blížící střednímu proudu... 7/10 (09.01.2013)

i přese všechny snahy najít na filmu něco dobrého jsem nakonec nucen souhlasit s odpůrci. bohapustá prázdnota navenek usilující (ovšem bez úspěchu) působit jako generační výpověď specificky určená alternativně orientovaným divákům, či ještě lépe divákům, kteří o sobě rádi uvažují jako o alternativně uvažujících (představte si pod tím cokoliv jen chcete). ve skutečnosti po všech stránkách triviální a v jádru naopak silně konzervativní hipstershit, se kterým se tím pádem budou snadno identifikovat právě zmínění diváci, kteří si rovněž na nezávislé myšlení jen navenek hrají, zatímco jejich vkus se ve své podstatě řídí stereotypními normami mainstreamu (krásná to definice hipstera). stejně jako se jimi řídí schématický scénář snímku. stejný výraz vystihuje i ploché a šablonovité figurky ("postava" či "charakter" mi zde připadnou jako nemístné výrazy) a ano, mám tím na mysli i obzvláště podbízivou postavu Ezry Millera. snaha zakonzerovat ten vyumělkovaný pokus o obraz společenské situace mládeže posunutím dění do devadesátek - doby minulé, ač stále relativně nedávné, nemá efekt. naopak, pokud divák má tu vzácnou schopnost odstupu, logicky se nevyhne reflexi a vyprázdněná schémata o to více vystoupí jemu na zřetel, tím spíše, pokud divák v devadesátých letech vyrůstal a na filmu přese všechno úsilí není schopný dopátrat se čehokoliv povědomého. pominu-li povrchní detaily, přirozeně. komu ale banalita a kašírovanost vyhovuje, bude zákonitě spokojený, a pokud mu projektování vlastních mindráků z dob dospívání na půdorys filmu pomůže některé z nich vykompenzovat a dojmout se vlastní iluzorní výjimečností, tím lépe pro jeho duševní pohodu. s pominutím psychoterapeutických kvalit ale z filmu zůstává jen jedna velká ostuda pro americký nezávislý film a cinefilům nezbývá než zalitovat, že takovýmto zmetkům se dostává široké pozornosti filmových fanoušků nemluvě o příznačních ovacích, zatímco skutečné klenoty současného amerického indie filmu zůstávají povětšinou zcela nepovšimnuty. vím, o čem mluvím. (14.03.2014)

Multivitaminový džus, který chutná docela obstojně, dokud o jeho příchuti nezačnete přemýšlet a nezačne vám docházet, kolik chemie bylo potřeba k jejímu docílení. Mám docela rád indie hypy a Lerman mi vždycky přišel jako sympaťák, ale tenhle film ve mně nevzbudil jedinou emoci ani moc úsměvů. Jde jen o umělý a docela sterilní mustr. (23.12.2012)

║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $17,218,841║Tržby Celosvetovo $28,380,043▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ na jednu stranu to je roztomilí študentský príbeh, na tú druhú až príliš okatý umelecký kalkul, ktorý nemá skutočnú patričnú hĺbku akú by si zaslúžil, aj keď herci to celkom dobre uhrajú /55%/ (29.12.2012)

"Seš sjetej? - Jako stará guma." První rok na střední škole si vybavuji poněkud jinak, ale asi to bude tím, že jsem nikdy nebyl hloubavý intelektuál, nečetl jsem tuny hodnotné literatury a ve volných chvílích jsem nechodil na zápasy amerického fotbalu. Přesto i mně připadá Charlie ve svém smutném štěstí dokonalý, zarputilá bulimistka Sam musí být snem každého nesmělého knihofila a nepříliš studený Patrick si nějakou tu sympatii také zaslouží. Přes sympatické postavy si z tohoto snímku budu pamatovat zejména Charlieho zuřivý fight a parádní rockovou muziku, při níž mé uši podezřele začaly stříhat spokojeností. (18.05.2013)