Ten, kdo stojí v koutě

,,A JSOU LIDI, CO ZAPOMÍNAJÍ, JAKÉ TO JE, MÍT ŠESTNÁCT, KDYŽ JE JIM SEDMNÁCT“...... /// Jedno se těm středoškolákům upřít nedá – Hermióna je sympaťačka! A jinak? Škola, večírky, fotbal, ale hlavně – láska, láska, LÁSKA! ,,PŘIJÍMÁME LÁSKU, O KTERÝ SI MYSLÍME, ŽE NÁM NÁLEŽÍ“ (kurva, líp bych to neřek!) Návrat do časů, ve kterých ste mohli každou chvilku potkat lásku svýho života v malým, ale hlavně milým filmu, plným pocitů lidí (na rozdíl vod toho ocelovýho eSka), kterej sebou nese i spoustu bolesti (která se střední nemá nic společnýho. Čím su starší, tak mě tyhle kousky o sympaťácích, co by mohli bejt i moji kámoši, bavěj víc a víc. Pomalu abych se začal bát, že za pár let skončím u krtečka… (toho kreslenýho debile!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1996 napsal Stephen Chbosky, číst nebudu. 2.) Chtěl bych poznat holku, jejíž fotr sbírá vína, ale nepije je (nebo nějakou jinou…). 3.) Když jsu mezi kámošema, tak mě nevadí, když je kolem tuna (někdy i dvě) filmovýho klišé. 4.) Thx za titule ,,Vojtěch Skovajsa alias Puddle“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (30.06.2013)

Na tento film se mi těžko kouká objektivně, přeci jenom je mi 16, miluju punk a new wave, vyrůstám na Hughesovích teen dramatech a tyhle příběhy ze střední mi jsou prostě vždycky víc sympatičtější než jiné žánry. A to je asi tak všechno. Tenhle film ačkoli mi to trhá srdce, není filmem (moji vrstevníci - "sorry jako"). Vím o knížce a o jejím stylu vyprávění, ale to nic nemění na tom, že v tomhle filmu jakoby nefungoval nějaký narativ a všechno jsou jen rozuteklé postavy, které konají nahodilé eskapády, které jsou ještě mnohokrát off the character (Ano Charlie je velice stydlivý kluk, ale ve filmu sahá na kozy dvěma holkám, jedna je i Ema Watson, a polonahý tancuje Rocky Horror Picture show) a závěrečná pointa není pointou, protože přijde out off nowhere tak jako skoro všechno tady. Chápu že vám to, ale při hudbě Davida Bowieho unikne. Jako nějaký nezůčastběný portrét dnešní mládeže to taky nemůžu brát, protože je to prostě nereálný :D nezbývá mi tedy nic jiného než to brát jako nějaký cool factor pro puberťáky a nepřemýšlet nad tím, v tom momentě a v jednotlivostech, to pak možná začne fungovat. (15.02.2021)

Vkusná a lehce dojemná záležitost, která docela umně zakrývá to klišé všude kolem. Ale divákovi to zřejmě nevadí. A ani já nejsem výjimkou. Psychicky nestabilní Charlie přichází na nehostinnou střední školu, bez přátel, plachý a málomluvný, přesto plný životních mouder, kterými převyšuje ostatní. Nakonec si najde přátele, platonickou lásku a dokráčí ke smířlivému konci. Ano, je to jednoduché, ale funguje to!! Tedy většinou.. Musíme ale hned z úvodu přejít to, že ve Spojených státech jsou jen samí usměvaví lidé, kteří poplácáváním po ramenou a vřelými objetími vše vyřeší, vždycky vědí, co říct, vždycky vědí, jak s danou situací naložit. Charlieho volné chvíle vyplňuje především gay Patrick (Ezra Miller) a jeho nevlastní sestra Sam (Emma Watson), která má za sebou podle svých slov hodně nelehkou minulost (!). Oba jsou herecky skvělí, Miller po mrazivém dramatu Musíme si promluvit o Kevinovi znovu velmi mile překvapil. Jenže.. On řeší svou orientaci, ona náklonnost k agresivním/sebestředným mužům, vše ale (přiznejme si) klouže jen po povrchu. Prostě lehký konstrukt musí vidět každý. Naopak pohled na módu, kazety nebo vinyly dokáže zahladit leckterou výtku. The Perks of Being a Wallflower sice není tím typem filmu, u kterého bych hned zjišťoval, kdy vyjde na disku, nicméně ten hudební, nadmíru povedený, jsem si obratem sehnal. (05.01.2013)

Další teenagerská komedie, kde místo nadržených primitivních hovad, kterým jde jen o zasunutí, figurují okolím nepochopení intelektuálští podivíni s pohnutou minulostí. Jako vždycky působí tahle sebranka hláškujících nešťastných homosexuálů, uzavřených roztomilých popleto-depresáků a napravených bývalých děvek, které si vždycky vyberou hajzla, absolutně nevěrohodně. Ale i tak je to milé, Emily pěkná a písničkový soundtrack výborný. (03.02.2013)

Asi jsem zapomněl kolik mi je .. nebo to ani vědět nechci, ale člověk má chuť díky těmhle sympatickým zvrhlíkům přestat chodit v neděli do kostela (pokud bych to tedy dělal) a raději místo toho předehrávat před filmovým plátnem Rocky Horror Picture Show pro bandu ještě větších pošuků. Jen si myslím, že by mi ty šaty asi tak neslušely : ) (12.01.2013)