Režie:
Yaron ZilbermanKamera:
Frederick ElmesHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Philip Seymour Hoffman, Catherine Keener, Christopher Walken, Imogen Poots, Madhur Jaffrey, Wallace Shawn, Mark Ivanir, Liraz Charhi, Marty Krzywonos (více)Obsahy(2)
Když si oblíbený čelista jednoho renomovaného smyčcového kvarteta vyslechne osudovou lékařskou diagnózu, budoucnost souboru je najednou velice nejistá: potlačené emoce, soupeřící ega a nekontrolovatelné vášně mohou ohrozit letité přátelství a spolupráci. Když se chystají odehrát koncert k jejich pětadvacátému výročí – který podle všeho má být i jejich posledním – je to právě síla hudby, která jim pomůže zachovat jejich odkaz. Inspirací i strukturou filmu je Beethovenovův Opus 131 pro smyčcový krvartet c moll, jež vzdává hold komorní hudbě a kulturnímu dění v New Yorku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (74)
Vynikajúce v detailoch, rozporuplné v celku. Gendrovo nevyrovnané, až príliš nahrávajúce mužom, ktorí sú do jedného vo svojich mikropríbehoch oveľa zaujímavejší a tým i herecky vďačnejší. Čo paradoxne škodí inokedy skvelej C.Keener, ktorá je chvíľami herecky úplne bezradná. A i preto (a inak celkom samozrejme) musím napísať, že PSHoffman je génius. "DO YOU REALLY LOVE ME. OR AM I JUST CONVENIENT?" ()
Na festivalech s tématem "stáří" bude A Late Quartet spolu se Zlatým jezerem jistě evergreen. Ale nakonec tu jde přece jen o víc. Na vztazích mezi čtyřmi členy stojí budoucnost sboru, nejistota jednoho znamená pád všech. Můžete si vzpomenout na Felliniho Zkoušku orchestru, ale jen v těch nezákladnějších liniích, takový přesah tenhle film nemá. Navzdory americkému původu na vás dýchne klasické pojetí francouzské artovky.. ()
Nejsem Beethovenův fanda, i když v mládí mě fascinoval svojí sveřepostí, se kterou překonával všechna protivenství a přetvářel je v hudbu, která se dosud poslouchá; Smyčcový kvartet cis moll, op. 131, jeden z jeho posledních kvartetů, není výjimkou. Je však dávkován uměřeně, šetrně, a tím i snesitelně. Povídání o jeho hudbě celou hudební stránku hezky zaokrouhluje. Nicméně bych si dovedl představit i jinou hudbu, ne tuhle klasiku... Mimohudební dění není již tak zajímavé, tvořil ho propletenec standardních příběhů a situací, akcí a reakcí. ()
Príjemná, komorná herecká štvorylka. Zo začiatku ma nezaujímalo dramatické rozjímanie pár new yorských snobov nad rozpadom nejakého sláčikového kvarteta. Ale ako sa začnú jednotlivé krízy kopiť, a sú všeho-všudy ľudské a pochopiteľné, celkom ma film chytil. Walken ma v úvode svojou typickou dikciou rozosmieval, ale v druhej polovici už je jeho výkon celkom sústredený a fajn. Film si pre seba kradne Phillip Seymour Hoffman, ktorý, asi ako vždy, predviedol expresívny a emocionálne silný herecký výkon. ()
„Být součástí nějaké skupiny znamená, že se někým stáváte...“ Tohle byla krásná souhra nejen čtyř smyčcových nástrojů, ale i hereckých výkonů v komorním filmu ze zákulisí jednoho hudebního kvarteta. V často poměrně napjatých vztazích členů kvarteta už se zdaleka o tak ideální souhru nejednalo, ale to zajímavější bylo celý film s výrazným prostorem pro rozehrání hned několika lidských příběhů sledovat. Snad jen, podobně jako někteří mým spolukomentujícím, mi úplně neseděla milostná linka mezi nejmladším členem kvarteta a dcerou dalších dvou členů, zejména pak to její vyvrcholení mi připadalo až těžkopádné. Nicméně když na jevišti došlo k vyvrcholení celého příběhu s hned několika krásnými momenty, bylo mi potěšením nechat se dojat, navíc bez toho, aby tvůrci při tom jakkoliv tlačili na pílu. Potěšením mi bylo během celého filmu pravidelně poslouchat i nádhernou klasikou hudbu a rovněž samotné zjištění, že tahle nezávislá filmová scéna, zaměřena na podobně obyčejné a zároveň silné lidské příběhy, která měla dříve v americké kinematografii výraznou tradici, snad ještě úplně nevymřela a pořád funguje! [85%] ()
Galerie (39)
Zajímavosti (3)
- Scéna s koncertom sa odohráva v Grace Rainey Hall v metropolitnom múzeu a na tom istom pódiu, kde legendárni Gauneri String Quartet hrali ich rozlúčkový koncert. (Crybaby)
- Když Robert Gelbart (Philip Seymour Hoffman) po telefonu potvrzuje koncertní vystoupení v Číně, visí za jeho zády plákát k Janáčkově "Intimate Letters" v podání filmového kvarteta Fugu v Carnegie Hall. (Cliff Booth)
- S filmem byl spojován Ethan Hawke. Roli z důvodů pracovního vytížení odmítl. (Conspi)
Reklama