Zůstaň se mnou

Velmi dojemný příběh, který ukazuje na jedné straně rodinou idylku, úžasné přátele a pozoruhodný vztah, ale na straně druhé, jak se to všechno může zvrtnout a o někoho můžeme přijít. A najednou se nám zhroutí svět pod nohama a všechno, co pro nás předtím něco znamenalo, pro nás teď už nic neznamená. Ale ti, kteří zůstanou nám mohou pomoci se se ztrátou vyrovnat, začít bojovat a neodejít. Tento film snad naplnil vše, co jsem od něj očekávala. Jestli si chcete pobrečet, vřele doporučuji ;). (24.11.2015)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)

Hezký a dojemný film, shodou okolností jsem v poslední době viděl dost podobných snímků, asi je to populární téma. Ale tento se mi líbil, Chloe Grace Moretz ukázala, že dokáže sama utáhnout film, byla fakt dobrá. Jamie Blackley jí taky celkem zdárně sekundoval. Ale jak psali uživatelé pode mnou, točit to jiný režisér, tak by to bylo ještě o něco lepší. Ovšem já dám tomuto filmu jenom 3 hvězdičky. A důvodem jsou ty pasáže, kdy se vraceli do minulosti či budoucnosti? Já jsem to totiž vůbec nepochopil, Mia měla přeci jet v pátek s Adamem na ten koncert, ale místo toho přeci jela hned s rodiči k prarodičům a měli tu nehodu. Tak jak pak následně mohla jít s tím Adamem na koncert a dále se to vyvíjet? Jako film se mi líbil, ale tohle jsem vůbec nechápal a během filmu jsem prostě netušil, jestli se to odehrává v minulosti nebo budoucnosti nebo si to ona jenom představuje... (27.04.2016)

Dráma o umieraní, ktorá nedokáže vyvolať patričné emócie. Navyše hrozne uťahaná a nudná. Možno bez tých flashbackov, ak by bol dej kontinuálny a autonehoda sa stala 15 minút pred koncom, tak by to malo lepší spád. Toto 90 minútové ležanie napojená na prístrojoch a ponevieranie sa ducha hlavnej postavy po nemocnici, ktorá rozmýšľa, či sa na to vybodnúť alebo nie, nemalo šťavu. (13.08.2015)

„Na světě existují dva druhy lidí, Kim. Ti, kteří mají rádi opravdovou kávu, a ti, kteří mají rádi slaďárny se směšnými jmény.“ Hláška definující celý tento film. On hraje na kytaru, ona na cello…ji zastihne tragédie…to jsou jediné, řekněme „odchylky“ (nebo spíš variace) od neustále kopírované hollywoodské šablony na romantické drama pro teenagery, resp. teenagerky (přítomnost pana ultra Dokonalého). Klišé na klišé, pár úsměvných momentů, fajn hudba (+ propagace cella), a to je tak všechno. Vlastně (bohužel) ne, ještě jedno otravně dlouhé a snad nikdy nekončící slzavé údolí, u kterého jsem se už musel chvílemi i smát (ne, vtipné to být asi nemělo). Za mě to budou 2*. „Vážně se ve mně snažíš vzbudit pocit viny?“ – „Můžeš vybrat hudbu.“ – „A teď mě uplácíš.“ – „Zlatíčko, pocit viny a úplatky jsou lepidlem, díky kterému drží rodiče a puberťáci při sobě už po několik generací. Nevzpírej se tradici“. (14.12.2014)