Zůstaň se mnou

Další z filmů o úžasné lásce až za hrob, ze které je až příliš cítit, pro koho je napsaná jeho předloha. Nejvíc je to slyšet na slabých (jednoduchých) monolozích hlavní hrdinky a její mentální kvazi-dospělosti. Ani snaha udělat Twailajt trochu classy tím, že holce do ruky hodíme violončelo nevyšla. Film, který očividně má vyvolat v divákovi silné emoce, ve mě žádné emoce nevyvolal, což není problém jiných filmů... (04.01.2016)

Úžasná hudba. Těžká romantika a všechny ty drobné nuance, které chytí za srdce. Vše co by měl člověk v životě mít, ale ne každý to štěstí má a nikdy není jisté kdy o to mohu přijít a zda má cenu jít dál když tolik je toho již ztraceno... Ten krapet originality v jinak klasickém, dojemném příběhu stačil na to, aby zcela udržel pozornost a napětí. Herecké výkony prvotřídní, postavy od prvního pohledu sympatické. A ještě jednou - úžasná hudba! (20.09.2014)

Takže chápu správně, že odlišnost této romance od jiných je v tom, že se protagonistka ocitne na prahu smrti a její duše se pohybuje mimo tělo, ale zároveň pro příběh není ničím víc než personifikovaným vševědoucím vypravěčem, který jenom ulehčuje patetičnosti promluv pozůstalých k dívce v bezvědomí a která neudělá vůbec nic, co by nemohla udělat prostě mrtvolně ležíc na lůžku? Říkám to jako člověk, který má pro smutné romance slabost, ale tady jsem neměl důvod se o postavy zajímat, ani když jednu z nich dobře ztvárňuje Chloë Moretz. (18.09.2014)

Čekal jsem více. Asi proto 3*. Chloë mám moc rád a tady se ukázalo, že k dobrému filmu vážně ona sama nestačí. Hrála výborně ovšem režie a některé dialogové části se mi moc nelíbily. Jamie Blackley mi tam taky bohužel moc neseděl, myslím, že při pozornějším castingu by se dalo vybrat lépe. Film mě zklamal, protože měl rozhodně na víc, ambice byly s tímto nápadem, dějem i zakončením hodně vysoké, bohužel režie a samotné provedení se moc nepovedlo a to je obrovská škoda. Co ale taky čekat od 50ti letého nezkušeného rejži, který to má skoro jako debut. 50% a to především za Chloë. (10.11.2014)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)