Železná lady

Velmi příjemné překvapení a to myslím pekelně vážně. Celkový příběh je vyvážený a Phyllidě Llyod se podařilo příbližit mi Thatcher nejspíš přesně tak, jak chtěla. Jsou tam sice momenty, ze kterých mi bylo mírně blivno (Maggie přirovnává svůj každodenní boj v parlamentu k válce, kde umírají lidé a u toho hraje oslavná hudba - tohle vážně ne.) Ale nakonec se mi pohled do života ženy, která toho dokázala tolik, ale v žádném případě nebyla dokonalá, líbil. Musím obrovsky pochválit kameru Elliota Davise, která je úžasně hravá, co se týče úhlů, rámování, a kdo ví čeho ještě. No a zatleskat musím i Meryl Streep, které její teatrální výkony v poslední době nežeru, ale tady byla téměř dokonalá. (16.02.2012)

Život tejto významnej političky mohol vydať na celý seriál, ak by mala byť viac rozpracovaná každá jedna podstatná udalosť, ktorá sa počas jej dlhého vládnutia vyskytla. Práve pohľad zobrazujúci "železnú lady" v jej súčasnosti (stará dáma trpí silnou demenciou) mi prišiel zaujímavý a "iný". Flashbacky síce ponúkajú len výrezy z bohatého politického života a dôležitých rozhodnutí, ale ten kto chce, pospája si všetko do jedného kompaktného a logického celku, bez toho, že by bolo nutné všetko do detailov vysvetľovať. Herecký výkon Maryl Streep - k tomu niet čo dodať, hoci sám nie som veľkým fanúšikom tejto herečky. Iron Lady je pre mňa malým zaujímavým exkurzom a poohliadnutím sa za jednou veľkou politickou osobnosťou, ktoré sa mi po každej stránke (formálnej aj obsahovej) páčilo. (12.03.2012)

,,KAŽDÝ ČLOVĚK BY SE MĚL UMĚT POSTAVIT NA VLASTNÍ NOHY. A POKUD SE VĚCI NEPOVEDOU TAK, JAK BY MĚLY, LIDÉ BY MĚLI PŘESTAT KŇUČET, MĚLI BY SE VZCHOPIT A O NĚCO SE POKUSIT. A NAUČIT SE VĚCI V ŽIVOTĚ ZMĚNIT“..... /// Víte co? Přesně takhle nějak si tu bábu pamatuju! (z večírků? Hovno! Ze zpráv, když byla na straně imperialistů...) Vůdkyně, která by mohla bejt inspirací pro ženy na celým světě a jejíž plamenná vystoupení si tu můžeme připomenout. Jen mám trochu problém se zvolenou formou. Přeci jen jsem čekal víc z politickýho života ,,těch“ let, než starou, nemocnou – byť energickou dámu. Iron Lady je samozřejmě politickej film. Možná víc než J.Edgar (a rozhodně víc než W.). Možná jen není co vyprávět. Příznivci Konzervativní strany i ti M.Streep si však přijdou na svý. Zbytečnej film? Těžký rozhodnutí... je třeba si uvědomit, co na tý bábě chcete vidět! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nabízej mi bydlení v Londýně na ,,Downing Street 10“. 2.) Zjistím od kuď Mirek Kalousků bere ty svoje ,,spořící“ hlášky. (Vítek Bárta chodí jinam...). 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.02.2012)

Každý film, v ktorom hrá Meryl Streep je niečím výnimočným. Okrem iného aj (alebo najmä) tým, že v ňom hrá Meryl. Aj u menej vydarených je teda úplne nevyhnutné túto pridanú hodnotu nielen registrovať, ale i zohľadňovať. Koľko hviezd by ste ubrali filmu "Gilda", ak by v ňom namiesto Rity Hayworth pobehovala tuctová buchta bez charizmy? Jednu? Dve? Podivne zblúdilé jedno- a dvojhviezdičkové hodnotenia "Železnej lady" v komentároch síce nešetria chválou na fajnové herectvo či charizmu hviezdy, paradoxne nevykazujú ochotu to oceniť. Toľko na margo doceneného-nedoceneného castingu. Z filmu samotného založeného na flashbackoch sála chladná odťažitosť, ťažko povedať, či tvorcovia chceli portrétovanej vzdať hold alebo železný monument pokryť hrdzou. Vynaliezavá dramaturgia, ktorá zachytáva "železnú" lady ako lady "voskovú" (čo považujem za vlastnú tému a hlavný prínos filmu) hovorí skôr o antipatiách. Pozoruhodný portrét inej britskej ježibaby-svätice ("Kráľovná") nutkavo vnucuje ilúziu akéhosi míľnika, od ktorého "sa patrí" odvodzovať hodnotiace kritériá všetkého ostatného životopisného (britského). Nenechajte sa pomýliť, rozdiel v kvalite je celkom zanedbateľný. Šťavnatým bonusom je samozrejme konská dávka "nekompromisnej" verzie britského akcentu. Tu treba zdôrazniť, že bez špecifickej razantnej dikcie viazanej na originálne znenie žiadny dabing nedosiahne pôsobivosť pôvodnej zvukovej stopy. PS ad curriculum vitae: Tá žena mala zrejme vysoké IQ, ale nepochybne nízke EQ, čo je pre pracovníka vo verejnej službe veľmi nešťastné vybavenie, keďže priamo ovplyvňuje životy ľudí (čo mám presne na mysli, zainteresovaní vedia). Jedinú akceptovateľnú formu thatcherizmu vidím vo vete, ktorú Meryl predniesla a o ktorej sa dá reálne predpokladať, že je od Thatcherovej: "Pohŕdame tými povaľačmi, ktorí len berú, ber, berú a ničím neprispievajú na spoločnosť." (09.02.2013)

Na to, že místy problesknou tak hluboké a kontroverzní myšlenky jde o plytké plácnutí do vody, kdy je zřejmé, že scénárista nevěděl jaké stanovisko má k samotné postavě Margaret Thatcherové zaujmout. Nicméně už kvůli uhrančivé Meryl Streep těch sto minut uteče jako nic - jen celek nevzbuzuje téměř žádné emoce – měli bychom jí nenávidět nebo milovat? Nada! Coby fiktivní biografie by zvolená forma mohla působit jako zajímavý experiment, ale jako ilustrace skutečného života je proklatě nedostačující. PS: Meryl Streep by měla ještě stihnout natočit životopisný film o Meryl Streep,protože nikdo jiný jí nezahraje lépe, než ona sama. (24.02.2012)