Železná lady

Nebyť typologicky presne zvolenej a samozrejme rigorózne hrajúcej Meryl Streep tak potom ani pes neštekne. Ono to aj tak po týždni z hlavy vyfučí, kedže Ms. Lloyd akosi ušlo, že curriculum vitae tak povestnej političky by malo vychádzať predovšetkým z detailného zmapovania jej aktívnej kariéry, prípadne neopomenuteľných okamihov zo súkromia a až potom by mohlo (ale nemuselo) dôjst k zbytočne okázalému dramatizovaniu (schýza). Takto v pamäti ostane len záblesk z ďalšieho životopisného "romániku", ktorý k svojmu predobrazu síce vzhliada, no veľký úspech mu na poli dômyselných biopicov teda neprináša. Tak nejak zjednodušene by sa dalo povedať, že Phyllida sa skrátka preflashbackovala... (10.01.2012)

Filmu svědčí komorní scény, kde toho jde poměrně málo zkazit, protože je na to Streepová sama. V těch ostatních ale příběh sklouzává do šablonovitých klišé, jež postrádají přirozenost. Třeba vyhlášení války o Falklandy vypadá jako pečlivě nacvičený divadelní akt. Těžko uvěřitelné jsou také burcující proslovy ve Sněmovně, jejíž osazenstvo tvoří očividný komparz. Sociální bouře jsou zase opakovaně prezentovány na projíždějící vládní limuzíně, na niž se demonstrující tlačí s transparenty. Z těchto důvodů atraktivita vyprávění vadne a nepomáhají mu ani prostřihy archivního materiálu. Hodně se mluvilo také o historické nepřesnosti. Dějinné události jsou totiž líčeny výhradně z perspektivy hlavní postavy. Tuto výtku režisérka odráží vysvětlením, že debata o Železné lady už dávno uvázla doslova v aspiku, kdy jí jedna strana interpretuje pouze jako monstrózní čarodějnici a druhá jako zachránkyni, která dostala Anglii z poválečného útlumu. Zjistit, kdo má pravdu, ale prý Lloydová nechtěla. A tak se to nedozvíme. Díky výkonu Meryl Streepové ale můžeme leccos pochopit o stáří, ztrátě rozumu, samotě a pomíjivosti. To je poznání, které vyzdvihuje středně dobrý film do nadprůměru. (25.05.2020)

Na to, že místy problesknou tak hluboké a kontroverzní myšlenky jde o plytké plácnutí do vody, kdy je zřejmé, že scénárista nevěděl jaké stanovisko má k samotné postavě Margaret Thatcherové zaujmout. Nicméně už kvůli uhrančivé Meryl Streep těch sto minut uteče jako nic - jen celek nevzbuzuje téměř žádné emoce – měli bychom jí nenávidět nebo milovat? Nada! Coby fiktivní biografie by zvolená forma mohla působit jako zajímavý experiment, ale jako ilustrace skutečného života je proklatě nedostačující. PS: Meryl Streep by měla ještě stihnout natočit životopisný film o Meryl Streep,protože nikdo jiný jí nezahraje lépe, než ona sama. (24.02.2012)

Neplánovane som si pozrel aj životopisný film o jednej z dvoch veľkých postáv britskej a svetovej politiky v 20. storočí. Mám z neho rozporuplné pocity, pretože si myslím, že režisérka to vzala za nesprávny koniec. Je to škoda, pretože taká výrazná osobnosť si zaslúžila omnoho lepší film. A tak jediné, čo na ňom možno pochváliť, a za čo mu patria tri hviezdičky odo mňa, je precízny výkon Meryl Streep. (17.08.2013)

Velmi příjemné překvapení a to myslím pekelně vážně. Celkový příběh je vyvážený a Phyllidě Llyod se podařilo příbližit mi Thatcher nejspíš přesně tak, jak chtěla. Jsou tam sice momenty, ze kterých mi bylo mírně blivno (Maggie přirovnává svůj každodenní boj v parlamentu k válce, kde umírají lidé a u toho hraje oslavná hudba - tohle vážně ne.) Ale nakonec se mi pohled do života ženy, která toho dokázala tolik, ale v žádném případě nebyla dokonalá, líbil. Musím obrovsky pochválit kameru Elliota Davise, která je úžasně hravá, co se týče úhlů, rámování, a kdo ví čeho ještě. No a zatleskat musím i Meryl Streep, které její teatrální výkony v poslední době nežeru, ale tady byla téměř dokonalá. (16.02.2012)